Krátké zprávy

Macaráti jeskynní z Postojnských jeskyní

Macaráti jeskynní z Postojnských jeskyní | foto:  CC-BY-ND, Creative Commons

Ve Slovinsku se poprvé před kamerou vylíhli jeskynní „dráček“

  • 6

Asi už jste si zvykli, že se v titulku článku objeví slovo „drak“, v textu obvykle následuje ryze cimrmanovské zklamání. Tak nějak tomu bude i v tomto případě, naše krátká zpráva se totiž týká tvora, který má k majestátním mytologickým stvořením daleko. Jde v ní o macaráta jeskynního (Wikipedie), kterému se na Balkáně dračí zdrobnělinou přezdívá.

Tento drobný tvor obývá výhradně podzemní vody a podobně jako řada jiných tvorů žijících ve stabilních prostředích s omezenými zdroji žije poměrně „pomalu“. Dožívá se zřejmě i více než stovky let a rozmnožuje se jen jednou za několik let. Tento slepý tvor žije není vědě nijak neznámý - Darwin ho uváděl jaké příklad evolučního přizpůsobení - ale až teď si kupodivu získal zájem veřejnosti.

Média i jejich slovinské publikum s poměrně velkým zájmem sledovali líhnutí „dračích“ vajíček ve známých Postojnských jeskyních. V akváriu, kde vědci část macarátů chovají, nakladla v lednu jedna samička několik desítek vajíček, a vědcům se tak naskytla poměrně vzácná příležitost jejich vývoj sledovat. Navíc samice vejce nakladla v části akvária, do které návštěvníci přímo vidí, takže veřejnost mohla „být u toho“. (A k reklamě přispěla i podařená prezentace na stránkách jeskyní, jak se můžete sami přesvědčit) Celé to ještě okořenil fakt, že v přírodě se nikdy nepodařilo vajíčka macaráta najít; matky je zřejmě kladou jen na velmi dobře chráněná místa v nepřehledné spleti podzemního říčního systému.

Samotný akt vylíhnutí není nijak dramatický, jak se můžete podívat na stránkách BBC. Nakonec se ze zhruba 60 vajíček úspěšně vylíhlo něco přes dvacet malých macarátů, což je poměr nepochybně mnohem, mnohem vyšší než v přírodě.

Pozorování má jakousi zajímavost pouze pro biology, kteří se tvorem zajímají, je to ovšem docela dobrý příklad toho, jak udělat prezentaci podobné zajímavosti. Ale i připomenutí zajímavého světa, který se skrývá hluboko pod našima nohama. A samozřejmě je to také dobrá reklama pro jednu už zavedenou turistickou destinaci. Postojnské jeskyně jsou přístupné veřejnosti už od první čtvrtiny 19. století, dnes už v celkové délce něco přes pět kilometrů, což je nejvíce na celém světě. Rozhodně to není místo pro speleologickou romantiku - sami v nich nikdy nebudete - ale pokud budete mít někdy cestu kolem, můžete se zkusit za macaráty podívat (úplně levné to ovšem není).