Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mezi Měsícem a Zemí ve středu prosvištěla planetka zvíci letadlové lodě

aktualizováno 
Mezi Zemí a Měsícem se ve středu na své dráze propletla planetka 2005 YU55. Kdyby nás zasáhla, způsobila by patrně dosti značné škody, takto její průlet představoval především příležitost k ojedinělým vědeckým pozorováním. Viditelná pro laiky či amatéry ovšem nebyla.

Po dvou stoletích samoty se Země ve středu 9. listopadu znovu zblízka setkala s alespoň trochu větší planetkou. Objekt s katalogovým číslem 2005 YU55 v noci pronikl až za oběžnou dráhu Měsíce. K naší planetě se několikasetmetrový objekt nejvíce přiblížil těsně po středeční půlnoci našeho času, přesně ve 0:28. V té chvíli byl od nás zhruba 325 tisíc kilometrů, což je 85 procent vzdálenosti k naší přirozené oběžnici.

Pohyb planetky 2005 YU55 po obloze dne 7. dubna 2010 (planetka je v kroužku),

Pohyb planetky 2005 YU55 po obloze dne 7. dubna 2010 (planetka je v kroužku), jak ho zachytil 57 centimetrový dalekohled na observatoři v jihočeské Kleti.

Pokud se v blízkosti Země náhodou nevyloupne v nejbližších letech nějaký zatím zcela neznámý přirozený objekt, další podobně velké těleso se tak blízko dostane až v roce 2028. I proto je průlet 2005 YU55 pečlivě sledovanou událostí, na kterou se zaměřila řada astronomů a jejich přístrojů.

Snímky ze Země umožní zabrat těleso s rozlišením pouhých dvou metrů. Prozradí o něm další podrobnosti. Zatím víme, že má téměř kulovitý tvar a okolo své osy se otočí zhruba za 18 hodin. Podle NASA má zhruba rozměr letadlových lodí, které mívají délku kolem 300 metrů. Její povrch je však tmavší než uhlí, což u těchto objektů podle astronomů není nic nezvyklého.

Těleso by při dopadu na Zemi mohlo způsobit vážné škody. Odborníci předem ubezpečovali, že dráha planetky je velmi dobře proměřená a těleso nás bezpečně mine.

"Kritický rok byl minulý, kdy nebylo zcela jasné, zda by se objekt přece jen nemohl srazit se Zemí," říká Miloš Tichý z observatoře v Kleti. I její dalekohled pomohl určit přesnější parametry dráhy planetky a tím riziko srážky vyloučit. "Letos už jsme všichni byli klidní, protože dráha se mohla změnit o nějaké desítky, možná stovky kilometrů proti výpočtům, ale to nic neznamená," říká Tichý.

Uvidíme ji?

Prolétajícího vesmírný projektil naneštěstí nebyl pozorovatelný bez skvělého vybavení. Za prvé byl velmi slabý. Planetka dosáhla v úterý večer, kdy byla teoreticky viditelná z České kotliny, zhruba 14. stupně světelné magnitudy, ve středu pak stupně 11. Přitom platí, že čím vyšší maginutuda, o tím slabší zdroj světla se jedná.

Rekonstrukce podoby planetky 2005 YU55 na základě údajů z radaru ze 7.

Rekonstrukce podoby planetky 2005 YU55 na základě údajů z radaru ze 7. listopadu. V té době byl objekt vzdálen od Země necelých 1 400 000 kilometrů.

Naše oko přitom zachytí objekty maximálně zhruba osmé magnitudy. Ale to je spíše teoretický údaj, kterého dosáhnete jen s dobrým zrakem a daleko od měst a dalších zdrojů světelného znečištění. Ve skutečnosti vidíme jen objekty do asi 6. magnitudy. Mezi 11. a 6. magnitudou je také větší rozdíl, než se může na pohled zdát. Jednotka není lineární. Rozdíl pěti magnitud znamená, že světlo vyzařované daným tělesem je stokrát slabší.

Ještě horší je, že planetka se k Zemi přiblížila v době těsně před úplňkem Měsíce a pohybovala se v jeho těsné blízkosti. Ze Země ji tak lze zahlédnout jen se špičkovým vybavením. Jediná další možnost byla  dostat se mimo zemskou atmosféru. Pak by snad byla vidět i s horší optikou, říkají astronomové z Kleti. Pokud byste měli i tak zájem o přesné souřadnice objektu během průletu, jsou vám k dispozici na této stránce na serveru Planetky.cz.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dalekohled se nachází se v Ondřejově u Prahy v areálu observatoře...
Hvězdárna v Ondřejově zve na lov „vesmírných geokeší“

Česká astronomická společnost chce v sobotu oslavit 100 let od svého založení lovem speciálních geokeší na hvězdárně v Ondřejově.   celý článek

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
Sonda Cassini po 20 letech služby shořela v atmosféře Saturnu

Vesmírná sonda Cassini dnes ve 13 hodin 57 minut ukončila svou dvacetiletou výzkumnou misi. Sedm let jí trvala cesta k Saturnu, odkud pak posílala vědcům...  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.