Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci již vědí, jak vyrobit černou díru

  9:50aktualizováno  10:00
Fyzici z univerzity v americkém Darmouthu navrhli způsob, jak v laboratorních podmínkách vytvořit mikroskopickou černou díru.
Ilustrační obrázek, černá díra

Ilustrační obrázek, černá díra | foto: David A. Aguilar (CfA)

Speciální supravodivá kvantová interferenční zařízení mají fyzikům pomoci s výrobou černé díry v laboratorních podmínkách. Budou je tak moci lépe zkoumat.

Teorie hovoří poměrně jasně - černé díry vznikají gravitačním kolapsem hmotných hvězd. Při něm dochází k vytvoření oblastí časoprostoru s tak silným gravitačním polem, že z nich nic nemůže uniknout. Včetně světla. Cokoli se dostane na jejich okraj - horizont událostí, díry nemilosrdně pohltí a už nikdy nevrátí zpět. Zůstane to v nich navždy uvězněno.

Hawkingovo záření

Černé díry by tak měly být navěky odsouzeny k neustálému růstu. Ovšem zhruba před 35 lety britský fyzik Stephen Hawking ukázal, že černé díry tak úplně všemocné nejsou. Kvantově mechanické děje v těsné blízkosti horizontu podle něj způsobují, že se černé díry vypařují. Pomalu, ale jistě. Při tom by měly vydávat tzv. Hawkingovo záření, to ale dosud nikdo nepozoroval.

"Hawking ukázal, že černé díry vyzařují energii v souladu s jejich tepelným spektrem," říká Paul Nation z Dartmouthské univerzity. "Jeho výpočty jsou založeny na předpokladech fyziky ultravysokých energií a kvantové gravitace. Protože dosud nejsme schopni provádět měření na reálných černých dírách, potřebujeme způsob, jak tento fenomén vytvořit v laboratoři, abychom jej mohli prostudovat."

SQUID

Nation ve své práci otištěné v Physical Review Letters navrhl k vytvoření fyzikálních podmínek simulujících černé díry použít řadu malých supravodivých kvantových interferenčních zařízení zvaných SQUID. Velkou výhodou jeho návrhu je, že kvantově mechanické vlastnosti těchto zařízení jsou velmi dobře známy a že celý proces lze účinně a přímo řídit. To by vědcům mělo umožnit zevrubně prozkoumat kvantově mechanické jevy anologické těm, které se odehrávají v černých dírách.

"Rovněž můžeme ovládat sílu magnetického pole tak, abychom byli schopni sestavu SQUIDů využít k testování záření černých děr i v podmínkách, o kterých Hawking neuvažoval" tvrdí spoluautor studie Miles Blencowe.

Nation přiznává, že nejde o první návrh imitace černé díry. Jiné analogie využívají nadzvukového proudění v Bose-Einsteinově kondenzátu a nelineárních optických vláknech (odkaz na článek Vědci vyrobili první akustickou černou díru). Avšak Hawkingovo záření je v těchto případech velmi slabé a jen stěží detekovatelné, naproti tomu Nationův a Blencowův návrh by měl umožnit jeho přímou detekci.

Zdroje: www.dartmouth.edu

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Každou noc se museli Stalinovi hlásit. Dělali rakety, které vojáci nechtěli

Než se před 60 lety vydala do vesmíru první družice, museli její autoři probádat mnoho i slepých uliček. To vše v zemi, která byla zničena válkou a vládl ji...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad dopadu až 100 kg zbytků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.