Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci objevili hvězdu o hmotnosti planety

aktualizováno 
Pomocí kosmických observatoří Swift a RXTE astronomové nalezli velmi neobvyklou binární soustavu. Tvoří ji pulsar a objekt o hmotnosti pouhých 7 Jupiterů. Nejde však o planetu, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o torzo původně ničím výjimečné hvězdy.

ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Bizarní hvězdné duo bylo objeveno sedmého června, kdy družice Swift zaznamenala záblesk rentgenového a gama záření vycházející ze středu galaxie. Zdroj dostal jméno SWIFT J1756.9-2508. Krátce nato se ho rozhodli prozkoumat hned dva nezávislé vědecké týmy. Jeden vedl Craig Markwardt z Goddardova střediska kosmických letů, druhý Deepto Chakrabarty z MIT.

Oba přitom použily rentgenový satelit Rossi X-ray Timing Explorer (RXTE), který je vhodný zejména pro studium rychle rotujících pulsarů, což se zakrátko ukázalo jako velmi předvídavé.

Systém SWIFT J1756.9-2508, pulsar parazitující na bílém trpaslíkovi je na obrázku vpravo nahoře.
Systém SWIFT J1756.9-2508, pulsar parazitující na bílém trpaslíkovi je na obrázku vpravo nahoře. Autor: Aurore Simonnet/Sonoma State University

Neuvěřitelná rotace

Astronomové totiž zjistili, že záření má na svědomí pulsar – rotující neutronová hvězda, která se otáčí rychlostí 182 ot/s, tedy mnohem rychleji než například kuchyňský robot. U běžných pulsarů jejich rotace s časem klesá, ale v tomto případě vědci nic takového nepozorovali. Naopak, otáčení hvězdy se dokonce ještě zrychlovalo.

Bylo tedy jasné, že existuje nějaký vnější zdroj energie, který pulsar pohání. Vysvětlení na sebe nenechalo dlouho čekat. Z rozboru naměřených dat vyplynulo, že v sousedství pulsaru se nalézá ještě další objekt o minimální hmotnosti rovnající se sedm Jupiterům (maximálně 30). Překvapivě však nejde o planetu, ale o pozůstatek hvězdy, kterou výrazně hmotnější pulsar připravil o většinu jejího materiálu.

Hvězdný kostlivec

Celý systém se pravděpodobně vyvíjel několik miliard let. Na počátku jej tvořily vcelku obyčejné dvě hvězdy, první velmi hmotná, druhá o hmotnosti 1 – 3 Sluncí. Masívní hvězda se vyvíjela rychleji a nakonec explodovala jako supernova, přičemž po sobě zanechala  neutronovou hvězdu. Z jejího menšího souputníka se časem stal červený obr, který se později zbavil svých vrchních vrstev a přeměnil se v bílého trpaslíka. „Tento objekt je jenom kostra hvězdy,“ říká Craig Markwardt a pokračuje: „Pulsar už zhltnul vnější obálku hvězdy a jediné, co po ní zbývá, je jen její heliové jádro.“


Dvojice hvězd si je dnes tak blízko (asi 370 tisíc km, tedy méně než je vzdálenost Země – Měsíc), že neutronová hvězda díky své obrovské gravitaci (je asi 100krát hmotnější) neustále připravuje svého společníka o jeho plyn. Okolo pulsaru se udržuje charakteristický rotující disk, do kterého proudí hmota odsátá z bílého trpaslíka. Čas od času se v disku objeví nestability, dojde k vyvržení velkého množství materiálu směrem k pulsaru, což má za následek záblesk, podobný tomu, jaký v červnu detekovala sonda Swift.

Systém SWIFT J1756.9-2508

Zdroj: www.nasa.gov





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.