Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci objevili nejčernější materiál

aktualizováno 
Američtí vědci vyvinuli materiál, jaký v přírodě rozhodně nenajdete. Neodráží totiž žádné světlo, je dokonale černý.
Jako černá díra se může jevit nový metamateriál

Jako černá díra se může jevit nový metamateriál | foto: David A. Aguilar (CfA)

Nová látka patří mezi tzv. metamateriály. Výzkumné laboratoře po celém světě je s větším či menším úspěchem používají v konstrukcích nejrůznějších plášťů neviditelnosti či při výrobě umělých černých děr.

Nový materiál, o kterém jeho tvůrci tvrdí, že je "černější než čerň", je tedy jen dalším příkladem jejich využití.

Nová čerň

Metamateriály za své neobyčejné (především optické) vlastnosti vděčí rafinované vnitřní struktuře. Jde o umělé kompozity, které tvoří pravidelně uspořádané komponenty velmi nepatrných rozměrů, menších než je vlnová délka světla, s nímž reagují.

Díky tomu mohou mít například záporný index lomu světla, což znamená, že světlo lámou na opačnou stranu od kolmice, než se tomu děje v běžných přírodních materiálech. Nově vyvinutý metamateriál dostal od svých tvůrců přezdívku "nová čerň". Zdá se, že plným právem, neboť na rozdíl od tradičních černých látek, které vždy alespoň malou část dopadajícího elektromagnetického záření odrážejí, téměř všechno světlo pohltí.

Stealth korveta třídy Visby

Nový metamateriál najde uplatnění především ve zbrojním průmyslu; na obrázku Stealth korveta třídy Visby

Prozatím se to sice týká jen jistého rozmezí vlnových délek (infračervených), ale podle vývojářů je jen otázkou času, kdy se jeho použitelnost rozšíří na celé spektrum elektromagnetického záření.

Odráží méně než 1 procento světla

Objev mají na svědomí vědci ze státní univerzity v americkém Norfolku. Týmu pod vedením Michaila Noginova se podařilo vytvořit dokonale černý materiál zapuštěním stříbrných vláken o průměru pouhých 35 nanometrů do vrstev oxidu hlinitého (ve tvaru čtverce o hraně 1 cm) tlustých 51 mikrometrů.

Nový metamateriál vědci vyrobili ve dvou verzích. Obě se liší jen povrchovou úpravou, jedna je leštěná, druhá naopak drsná. Verze s hrubým povrchem se ale ukázala pro jejich účely vhodnější, neboť odráží mnohem méně, maximálně jedno procento dopadajícího světla.

Podle toho, co na serveru časopisu New Scientist říká Jevgenij Narimonov, který se na vývoji rovněž podílel, by měl nový metamateriál nalézt uplatnění především ve zbrojním průmyslu.

Zejména v technologiích zvaných stealth, tedy při vývoji radarem obtížně detekovatelných vojenských zařízení.

Zdroj: www.newscientist.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Poškozený motor číslo 4 - Air France let číslo 66
Cestující zažili děsivé okamžiky, Airbusu se nad oceánem obnažil motor

V Kanadě nouzově přistál francouzský Airbus A380-800 s rozbitým motorem. Za letu nad Atlantickým oceánem se dopravnímu letadlu poškodil jeden z motorů. Nikdo z...  celý článek

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.