Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci objevili nejstarší galaxie, vzdálené 13 miliard světelných let

aktualizováno 
Mezinárodní astronomický tým tvrdí, že se mu podařilo zahlédnout stopy dosud nejvzdálenějších a tedy i nejstarších galaxií, které kdy byly pozorovány. Jejich světlo k nám letělo přes 13 miliard let.

Do hlubin vesmíru... | foto: Profimedia.cz

Objev je výsledkem tři roky trvající usilovné práce vědců ze světoznámého Caltechu (Kalifornský technologický institut) pod vedením Richarda Ellise.

Astronomové dokázali pomocí desetimetrového havajského dalekohledu Keck II  identifikovat šest slabých galaxií s právě se formujícími hvězdami ve vzdálenostech větších než 13 miliard světelných let od Země. Stáří celého vesmíru se přitom odhaduje na třináct a půl miliardy let. Objevené galaxie tedy pravděpodobně vznikly velmi brzy po Velkém třesku.

Vedoucí týmu Richard Ellise seznámil s dosaženými úspěchy své výzkumné skupiny veřejnost na konferenci Geologické společnosti v Londýně 11. července při příležitosti oslav 65. narozenin prezidenta Královské astronomické společnosti Michaela Rowan-Robinsona.

Jak funguje Keckův dalekohled
Jak funguje Keckův dalekohled

Pozorování pomohla příroda a její gravitační čočka

Avšak ani Keckův dalekohled, který astronomové k pozorování použili a který je jedním z největších pozemských teleskopů, by pro tyto účely nebyl moc platný a neumožnil by vědcům pohled až do nejzazších koutů vesmíru, kdyby jim nenapomohla sama příroda. Jako v mnoha jiných podobných případech mohli totiž astronomové využít jevu gravitační čočky, čímž dosáhli až 20násobného zesílení původního obrazu.

O gravitačních čočkách jsme už několikrát psali, proto jen stručně připomeňme, že k tomuto jevu dochází, když světlo ze vzdálených těles prochází kolem velmi hmotných objektů nebo skrz silná gravitační pole. To způsobí jeho ohyb podobně jako v klasické optické soustavě, čehož astronomové velmi rádi využívají.

„Podstatou gravitačního čočkování je zvětšení vzdálených zdrojů strukturami nacházejícími se před nimi. Pohledem skrz pečlivě vybrané galaktické kupy jsme našli šest galaxií s právě vznikajícími hvězdami v nebývalých vzdálenostech, které odpovídají době, kdy byl vesmír pouze 500 miliónů let starý, čili době kratší než čtyři procenta jeho současného věku,“ vysvětluje Ellis.

Období temna

Vědci všeobecně soudí, že asi 300 tisíc let po Velkém třesku se vesmír ponořil do „období temna“. Žádné zdroje světla tehdy ještě neexistovaly, všude vládla naprostá tma. Energetické fotony z předchozího „období záření“ rozpínáním vesmíru ztratily svou energii a posunuly se mimo oblast viditelného spektra. Jejich pozůstatkem je dnes tolik zmiňované reliktní záření, snad nejvýznamnější zdroj našich poznatků o raném vesmíru.

První světlo se tak objevilo až se vznikem a rozsvícením první generace hvězd a galaxií. Z nedávných měření provedených Spitzerovým kosmickým teleskopem kosmologové vyvozují, že „kosmický úsvit“ nastal, když byl vesmír nějakých  300 – 500 milionů let starý. A právě z této doby by mělo šest nově objevených galaxií pocházet.

Keckův dalekohled
Obrázky pořízené skrze Keckův dalekohled zachycují stopy po 13 miliard světelných let starých galaxiích. Infračervené obrazy oblastí, ve kterých astronomové nalezli gravitačním čočkováním šest velmi vzdálených galaxií (galaxie zakroužkovány).


Stále větší a větší teleskopy

Určení vzdálenosti u tak dalekých objektů je ale stále nesmírně složité, a to i pro dnešní výkonná zařízení. Sám Richard Ellis proto nečeká, že uznání jeho objevu proběhne zcela bez komplikací, mnozí z jeho kolegů zřejmě nebudou s jeho závěry ohledně stáří nalezených galaxií hned souhlasit. „Podobně jako u všech hraničních objevů by skeptici možná rádi viděli i další důkazy, že objekty, které jsme Keckovým dalekohledem nalezli, jsou opravdu tak daleko,“ přiznává. Svá tvrzení ovšem opírá nejen o samotná pozorování, ale i o řadu numerických kontrol, které jeho tým následně provedl.

Je zjevné, že pro přímé pozorování nejstarších hvězd a galaxií bude potřeba mnohem výkonnějších teleskopů, než má současná astronomie k dispozici. Snahy o přesné určení konce temného období ve vývoji vesmíru se tak stávají hlavní motivací a hnacím motorem výstavby budoucích obřích dalekohledů, jako má být například 30metrový kanadsko-americký Thirty Meter Telescope či 42metrový Evropský extrémně velký teleskop (E -ELT) Evropské jižní observatoře.


Zdroj: mr.caltech.edu
Image credits: Caltech

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Start upravené rakety V2 (Bumper) z Mysu Canaveral na Floridě v roce 1950
Co budou vojáci dělat na Měsíci? Jak USA vzdaly boj o Sputnik

Zatímco v SSSR se konstruktéři prvních kosmických nosičů museli potýkat s nedůvěrou podezíravé KGB a tvrdým dohledem z Kremlu, v Americe narazili na...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
MANAGER CONTROLLINGU

Advantage Consulting, s.r.o.
Olomoucký kraj
nabízený plat: 35 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.