Objev na konferenci v britském Hatfieldu zveřejnil vedoucí výzkumného týmu John McKean z Nizozemského institutu pro radioastronomii (ASTRON).
McKean a jeho kolegové ho učinili pomocí obřího radioteleskopu v německém Effelsbergu během pozorování velmi vzdáleného koutu vesmíru v červenci až září 2007.
Ve středu tamní galaxie MG J0414+0534 zachytili slabý, ale stálý radiový signál. Pocházel od molekul vodní páry, které podle McKeana vylétávaly obrovskou rychlostí s největší pravděpodobností ze supermasivní černé díry. Tento proud páry prý zářil 10 000 krát jasněji než naše Slunce.
Rozkmitané vodní částečky vysílaly mikrovlnné záření, které vědci zachytili pomocí takzvaného efektu gravitační čočky. Tato metoda využívá gravitačního pole kosmických těles jako čočky, jež přibližuje světlo vysílané vzdálenými objekty.
Toto záření podle objevitelů pocházelo ze samých počátků vesmíru. Vzniklo prý asi 2,5 miliardy let po velkém třesku. "Záření, které jsme zachytili, potřebovalo 11,1 miliardy let, aby dosáhlo Země," prohlásil McKean. Jelikož se vesmír za tuto dobu rozpínal jako nafukovací balon, odhaduje, že se nyní tato oblast nachází 19,8 miliardy světelných let od naší planety.
Podle Pavla Suchana z České astronomické společnosti je tento objev významný tím, že potvrzuje, že molekuly vody byly už v mladém vesmíru.
"Popsaný objev není převratný v tom, že v galaxiích je obsažena voda, ale v tom, že voda byla pozorována tak daleko, a tedy v tak raném stadiu vývoje vesmíru," řekl Suchan.
Objev McKeanova týmu již potvrdili američtí astronomové z Nového Mexika.
Vědci věří, že nemusí zůstat jen u něj. Jsou přesvědčeni, že existuje množství dalších pozůstatků vodní páry z raných stadií vesmíru.
