Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci objevili neutronovou hvězdu, která by vůbec neměla existovat

aktualizováno 
Američtí astronomové objevili dosud nejhmotnější neutronovou hvězdu. Její objev ale fyzikům mnoho radosti nepřinesl. Naopak jim spíše přidělal starosti, neboť existence tak hmotné hvězdy tohoto typu se vymyká všem teoretickým předpovědím.

Vesmír, galaxie | foto: Profimedia

Rozruch mezi vědci je opravdu značný. Není divu, její hmotnost je totiž mnohem vyšší než současné astrofyzikální teorie předpovídají.

Zdá se tedy, že je něco špatně, protože kdyby naše dosavadní teoretické modely byly správné, hvězda by nemohla existovat!

Hvězda, která je dvakrát hmotnější než naše Slunce.

"Tato neutronová hvězda je dvakrát hmotnější než naše Slunce.Tak velká hmotnost znamená, že několik teoretických modelů popisujících vnitřní složení neutronových hvězd můžeme nyní vyloučit," tvrdí Paul Demorest z americké Národní radioastronomické observatoře (NRAO - National Radio Astronomy Observatory), který se na objevu podílel.

Patří mezi pulzary – vesmírné majáky

Rekordní neutronová hvězda není ve vesmíru osamocena: spolu s další hvězdou, bílým trpaslíkem, tvoří součást unikátního binárního systému vzdáleného od nás nějakých 3 000 světelných let, přičemž celá dvojice kolem sebe oběhne jednou za 9 dní.

Hvězda, nesoucí označení PSR J1614-2230, patří mezi tzv. pulzary, což jsou rotující neutronové hvězdy. Nápadně připomínají majáky, protože rychle rotují a přitom do svého okolí vyzařují rádiové vlny. Například PSR J1614-2230 se kolem své vlastní osy otočí asi 317krát za jednu sekundu!

Měřili ji podle Einsteina

Ke změření hmotnosti hvězdy a jejího souputníka vědci využili poznatků Einsteinovy teorie relativity, respektive jednoho z jejích důsledků, tzv. Shapirova efektu. To je zpoždění signálu, ke kterému dochází při průchodu signálu silným gravitačním polem.

Neutronová hvězda

Při určování hmotností obou hvězd vědcům rovněž nahrála nezvykle příznivá orientace roviny oběhu obou hvězd, celou soustavu totiž ze Země vidíme z boku.

Bílý trpaslík se nám tak při oběhu jeví jakoby přímo před pulzarem, takže rádiové vlny emitované pulzarem procházejí těsně kolem něj. Ohromná gravitace bílého trpaslíka způsobila měřitelné zpožďování rádiového signálu, z jehož velikosti pak vědci mohli odvodit hmotnosti obou těles.

Budou vědci přepisovat současné teorie?

Vědci předpokládali, že neutronová hvězda bude asi jeden a půl krát hmotnější než Slunce, ovšem výsledky měření amerických vědců ukázaly, že PSR J1614-2230 má hned dvojnásobnou hmotnost. S něčím takovým ale většina teorií popisujících chování hmoty za extrémních hustot nepočítá, objev si tedy pravděpodobně vyžádá jejich modifikaci.

Neutronové hvězdy jsou pozůstatky po explozích hmotných hvězd. Celá jejich hmota je stlačena do koule o průměru zhruba 20-30 kilometrů, tudíž hustota hmoty v jejich nitru dosahuje skutečně extrémních hodnot.

Neutronové hvězdy jsou pozůstatky po explozích hmotných hvězd.

Dokonce vyšších, než je hustota atomového jádra, což je dáno tím, že protony a elektrony jsou napěchovány k sobě takovou silou, až se spojí dohromady a vytvoří neutrony. Odtud také pramení název těchto hvězd.

Některé teoretické modely předpokládají, že se v neutronových hvězdách mohou kromě neutronů vyskytovat i jiné, exotičtější částice, například hyperony či zkondenzované kaony. Jenže, jak říká Scott Ransom, který se výše uvedeného výzkumu rovněž účastnil: "Naše výsledky tyto myšlenky vyloučily."

Zdroj: www.sciencedaily.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)
Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.