Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci objevili planetární mlhoviny vyvržené umírajícími hvězdami

aktualizováno 
Australští a američtí astronomové ohlásili objev nové třídy kosmických objektů, tzv. super planetárních mlhovin - prachoplynových obálek přibližně kulového tvaru vyvržených skomírajícími hvězdami na sklonku jejich života.

Hubbleův teleskop: planetární mlhovina v souhvězdí Kompas | foto: NASA

Super planetární mlhoviny, jak byly nové objekty nazvány, se formují kolem hvězd, jejichž hmotnost je v rozmezí jedné až osmi slunečních hmotností. Jejich objevem astronomové vyřešili "problém chybějící hmoty" u planetárních mlhovin, neboť u tak velkých hvězd dosud nebyly pozorovány.

Super planetární mlhoviny

"Byl to pro nás šok, protože nikdo nečekal, že bychom mohli na těchto vlnových délkách současnými radioteleskopy tyto objekty nalézt," svěřuje se svými pocity Filipovič a vzápětí dodává: "Naše výsledky budeme nadále další tři roky prověřovat, dokud si nebudeme 100procentně jisti, že jde skutečně o planetární mlhoviny."

Můžeme je považovat za konečná stadia vývoje většiny hvězd, neboť se vytvářejí kolem hvězd, jejichž hmotnosti jsou menší nebo srovnatelné s hmotností Slunce, a těch je ve vesmíru opravdu nadbytek.

Jen malá část hvězd je těžších, ale ty obvykle končí svůj vývoj výbuchem jako supernovy. Planetární mlhoviny hrají důležitou roli v koloběhu chemických látek v galaxii, tím že vracejí materiál do mezihvězdného prostoru a obohacují jej tak o prvky, které vznikly v nitrech hvězd.

Rádiové zdroje v planetárních mlhovinách

Při průzkumu Magellanových mračen, dvou galaxií nalézající se v sousedství Mléčné dráhy, tým astronomů pod vedením Miroslava Filipoviče z University of Western Sydney objevil 15 rádiových zdrojů, které se nápadně kryly s již známými planetárními mlhovinami, odhalenými optickými teleskopy.

Rádiový signál byl neobvykle silný, vědci proto ihned zbystřili pozornost. Vše nasvědčovalo tomu, že narazili na nový typ mlhoviny, který nikdy předtím nebyl pozorován, i když s ním teoretické předpovědi počítaly.
Hmotnosti valné většiny dosud známých planetárních mlhovin se zpravidla pohybují v intervalu od 0,3 až 0,6 slunečních hmotností, což je logické, neboť ve svém středu mají hvězdy menší než Slunce (nebo s ním srovnatelné).

Planetární mlhoviny

Planetární mlhoviny

Naproti tomu z dat naměřených u mlhovin s výrazným rádiovým signálem vyplývalo, že jejich hmotnosti by měly být mnohem větší. To se nakonec opravdu potvrdilo, astronomové zjistili, že tyto mlhoviny jsou asi 2,6krát hmotnější než Slunce. Musely tedy vzniknout z mnohem větších hvězd., a to až 8krát hmotnějších než naše Slunce.

Zdroj: pubapps.uws.edu.au

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.