Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: SXC.huSXC.hu

Vědci opíjeli potkany, aby zjistili, proč máme kocovinu

  • 44
Bolest hlavy působil hlodavcům neurolog Michael Oshinsky z univerzity Thomase Jeffersona ve Filadelfii. Použil k tomu osvědčený prostředek: etanol. Snažil se s kolegy vysvětlit mechanismus, který u lidí vyvolává bolest hlavy po noci s alkoholem.

Osvědčené léky na záněty a káva jsou skutečně dobrým prostředkem proti kocovině, tvrdí studie amerických vědců. Za bolest hlavy podle nich totiž z části mohou látky, jejichž účinek kofein a některé léky blokují. Výsledky zveřejnili ve studii pro časopis PLoS One.

Oshinksy krysám podával dávky odpovídající zhruba jednomu "panáku" u dospělého člověka v podobě injekce s čistým etanolem. Protože to byli hlodavci, kteří mají sklon k migrénám (i takové kmeny vědci vyšlechtili), stačilo malé množství alkoholu k vyvolání pořádného bolehlavu.

Jak se bránit kocovině

Co dělat před mejdanem a co po něm

Brzy po požití se hlodavci zřejmě cítili skvěle a hlava je nebolela. Naznačuje to alespoň jejich malá reakce na dotek v okolí očí. Prudká reakce se naopak u pokusných zvířat považuje za spolehlivou známku bolesti hlavy. Každý, koho (byť jen obrazně) "píchlo" po dlouhé noci ostré světlo do očí, si dokáže představit proč asi.

Čtyři až šest hodin po konzumaci už hlodavci reagovali na stejný dotek podrážděně. I když alkohol už v krvi žádný neměli, objevily se u nich následky pití. Reakce pokusných zvířat se ale lišila podle toho, co jim vědci podali. Nejméně zřejmě bolela hlava ty, kteří dostali buď kofein, nebo běžné protizánětlivé látky používané třeba v lécích dostupných i bez receptu.

Ranní kocovina je z acetátu

Oshinsky a kolegové zpřesňují naše současné představy o tom, co vlastně vyvolává ranní kocovinu. Díky konstrukci pokusu hned vyloučili několik ze zvažovaných příčin bolesti hlavy. Hlodavci byli po celou dobu pokusu údajně dobře zavodnění, takže jim bolehlav nezpůsobila dehydratace.

Na vině zřejmě nebyla ani látka, která vzniká z etanolu v našem těle, totiž acetaldehyd (také ethanal). Ten byl považován za nejpravděpodobnějšího viníka postalkoholických bolestí hlavy. Bolest hlavy se totiž neobjevila ani u zvířat, která dostala acetaldehyd přímo.

Podle autorů studie by ale mohl být viníkem acetát, který vzniká v těle dalším zpracováním acetaldehydu. Kofein i protizánětlivé léky působí proti některým účinkům této látky, a to by mohlo skutečně vysvětlovat jejich oblibu jako prostředků proti kocovině.

Bohužel ve skutečném světě je celá záležitost komplikovanější. Ke kocovině například často přispívá dehydratace. Proti té vám káva vůbec nepomůže, ba naopak.

Obvykle proto platí, že každý přísahá na svůj osvědčený lék. Přehled nejpoužívanějších prostředků proti následkům přehnané konzumace si přečtěte zde