Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci pátrají, co všechno se stane, než se hvězda přemění na černou díru

aktualizováno 
Výsledky nedávného výzkumu ukazují, že dříve než se hmotné hvězdy přemění na černé díry, měly by projít přechodovou fází, která by mohla reprezentovat zcela nový druh hvězd. Vědci je nazvali elektroslabé hvězdy.

Vizualizace elektroslabé hvězdy | foto: W. Feimer (Allied Signal), GSFC, NASA

Malé hvězdy končí svou životní pouť jako bílí trpaslíci, ty o něco větší jako neutronové hvězdy. Vůbec nejhmotnější hvězdy čeká poněkud jiný osud -zhroutí se do singularity a stanou se z nich černé díry.

Jak vznikají černé díry

Přeměna hvězdy v černou díru ale neprobíhá jednoduše. Nedávno astrofyzici zjistili, že celý proces je mnohem složitější než se dosud soudilo. Hvězda při něm prochází několika nukleárními fázemi, při nichž dochází k opětovnému uvolňování energie. Ta brání hvězdě v rychlém kolapsu, i když jen na relativně krátkou dobu.

Vědci v této souvislosti uvažují zejména o existenci kvarkových hvězd, prozatím ještě hypotetických objektů, které by měly představovat jakési přechodové stádium mezi neutronovými hvězdami a černými dírami. Gravitačnímu zhroucení kvarkových hvězd by měla bránit energie uvolněná při rozpadu neutronů na kvarky. Ovšem prokázat, že skutečně existují, bude obtížné, neboť je lze jen stěží odlišit od neutronových hvězd.

Elektroslabé hvězdy

Pokud jsou ale závěry studie, kterou nedávno vypracoval výzkumný tým pod vedením Glenna Starkmana z Case Western Reserve University, správné, pak by měl existovat ještě jeden typ hvězd, a sice tzv. elektroslabé hvězdy. Ty by pak mohly tvořit spojovací článek mezi kvarkovými hvězdami a černými dírami.

Jejich předpověď je podle Starkmana zcela v souladu se standardním modelem částic, dosud nejobecnější teorie popisující podstatu hmoty ve vesmíru. "Tento proces předpovídá dobře prověřený standardní model," tvrdí Starkman.

Elektrony, neutrina a fotony

Čím se tedy elektroslabé hvězdy odlišují od ostatních? Obyčejné hvězdy pohání jaderná fúze, tedy slučování lehčích jader na jádra těžší, zatímco elektroslabým hvězdám dominují jiné děje. Starkman je nazval elektroslabým hořením. Vědci spočítali, že kvarky by v těchto hvězdách měly být stlačeny k sobě tak silně, až by se přeměnily v leptony, elementární částice, mezi které zahrnujeme elektrony a téměř nehmotná neutrina.

Z teorie částic je známo, že na leptony působí pouze elektromagnetická a slabá jaderná síla, nikoliv však silná (jaderná) síla. Z výpočtů Starkmanova týmu plyne, že elektroslabé hoření by mělo vygenerovat dostatek energie na to, aby se kolaps hvězdy zpomalil až o 10 miliónů let. Elektroslabých hvězd by tedy mělo být ve vesmíru poměrně hodně.

Většinu energie by měly vyzářit ve formě neutrin, která jsou ale zatím obtížně detekovatelná. Ale malá část energie, a to je podstatné, by z nich mohla unikat v podobě fotonů, tedy jako světlo. Jejich detekce by tak přece jen mohla být možná i současnými přístroji.

Zdroj: www.sciencedaily.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.