Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci poprvé poslali elektřinu vzduchem. Dráty už nebudou třeba

  10:35aktualizováno  10:35
Americkým vědcům se podařilo rozsvítit obyčejnou žárovku, aniž by k ní vedl jediný kabel. Elektřinu k ní poslali vzduchem. Zásuvka se tak zřejmě časem stane minulostí. Spotřebiče budou napájeny bezdrátově.

Žárovka, světlo | foto: Profimedia.cz

Vědcům z Massachusettského technologického institutu (MIT) se podařilo přenést elektrickou energii bez použití drátů. Pomocí technologie elektromagnetické rezonance rozsvítili 60W žárovku.

Tento průlomový počin může v budoucnu přinést zcela nový způsob distribuce elektrické energie. Představte si například váš mobil nebo MP3 přehrávač, který se automaticky dobíjí, aniž byste museli hledat zástrčku a natahovat k ní kabel adaptéru.

Na počátku byl mobil bez energie

Celý nápad se zrodil v noci před několika lety, když jeden člen týmu Marin Soljacic stál v pyžamu v kuchyni a zíral na mobilní telefon, který jej již poněkolikáté v měsíci vzbudil pípáním, čímž hlásil nedostatek energie. „Připadalo mi jako dobrý nápad, kdyby se mobil staral o své dobíjení sám,“ uvádí na stránkách MIT vědec. Soljacic tak začal přemýšlet, jaký fyzikální jev by mu mohl pomoci v přenosu elektrické energie bezdrátově.

Tvůrci bezdrátového přenosu elektřiny. V pozadí testovací zařízení
Tvůrci bezdrátového přenosu elektřiny

Známé způsoby přenosu energie prostřednictvím rádiových vln se jevily jako neefektivní. Směřování energie prostřednictvím laserového paprsku zase není příliš praktické a ani zcela bezpečné. Nakonec padl nápad na využití magnetické rezonance.

Využívá se tak vlastnosti, že dva objekty schopné rezonovat na stejné frekvenci si mohou poměrně efektivně vyměňovat energii. Příkladem může být houpání na houpačce, kde dítěti stačí v přirozeném rytmu (frekvenci) kývat nohama.

S nápadem již prý ve 20. letech minulého století koketoval Nikola Tesla, když však zjistil, že se nedá využít na delší vzdálenosti, opustil ho.

Cesta do praxe je ještě dlouhá

Vše je však zatím ve stadiu experimentu. Zatím se šesti vědcům podařilo dosáhnout 40% efektivnosti na vzdálenost dvou metrů při přenosu energie z jedné elektromagnetické cívky na druhou. Nyní hodlají provádět další testy, které jim mají pomoci právě s využitím technologie pro praktické účely. Nejdříve chtějí dosáhnout 80procentní efektivnosti v poměru s přenosem elektřiny po drátech.

Zařízení přitom nebude mít negativní vliv na zdraví. Antény systému mají pracovat na nízké frekvenci 10 MHz a elektromagnetické vlnění má mít vlnovou délku 30 metrů. Lidské tělo je „nastaveno“ na poněkud vyšší frekvence a tak nebude na tyto vlnové délky reagovat.

Podle vyjádření členů výzkumného týmu ještě několik let potrvá, než by se tento nápad mohl dostat do komerční praxe. Zatím nese název "WiTricity" (podle wireless electricity).

Vědci si praktické použití představují tak, že jedna měděná anténa bude rezonovat na frekvenci kolem 10 MHz a tím vytvářet elektromagnetické vlny. Proudící energii zachytává druhá anténa napojená na přístroj, který má být napájen.

Tato anténa musí být také nastavena na frekvenci 10 MHz, aby mohla energii získat. Nevyužitá energie má být znovu absorbována zdrojovou anténou. V nebezpečí mohou být pouze objekty, které rezonují na frekvenci podobné 10 MHz.

Další informace naleznete v angličtině na stránkách institutu MIT zde..





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nývlt Václav: Smart Garden
V chytré zahrádce s chytrou půdou vypěstujete bylinky i ve sklepě

Berlín (Od zpravodajů Technet.cz) Pokud máte štěstí, bylinky si vypěstujete na zahradě či na balkoně. S „chytrou zahrádkou“ však můžete zahradničit i v kuchyni, na chodbě nebo ve sklepě -...  celý článek

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Testovací dráha soutěže kapslí pro systém Hyperloop
Potrubní pošta pro lidi Hyperloop přesáhla 320 km/h, návrh je 1 300 km/h

Myšlenka Elona Muska na dopravu lidí pomocí kapslí ve speciálním potrubí dostává stále reálnější obrysy. V rámci jedné ze soutěží týmů, které pracují na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.