Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci pozorovali nejjasnější objekty ve vesmíru

aktualizováno 
Mezinárodní astronomický tým oznámil unikátní objev. Vůbec poprvé byla pozorována trojice kvasarů, nejjasnějších vesmírných objektů. Spatřit hned tři kvasary najednou se astronomům ještě nikdy v minulosti nepodařilo.

Objev trojice ve vesmíru vzácných kvasarů byl učiněn pomocí dvou největších pozemských dalekohledů – VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře na Cerro Paranal v Chile (viz také exklutivní reportáž Jiřího Grygara přímo z laboratoře v Chile) a Keckova teleskopu na Mauna Kea na Havaji.

Kombinací získaných snímků a následným počítačovým modelováním bylo nakonec definitivně prokázáno, že se skutečně jedná o soustavu tří kvasarů (a nikoliv iluzi vyvolanou působením gravitační čočky - viz rámeček), přičemž vzdálenost mezi nimi nepřesahuje průměr Mléčné dráhy, naší domovské galaxie (100 - 150 tisíc světelných let).

 
Objevená trojice kvasarů

Co je to kvasar

Kvasary (z angl. Quasars, QUAsi StellAR Sources) astronomové poprvé odhalili na počátku šedesátých let minulého století. Ačkoli v dalekohledu vypadají jako hvězdy, jde o něco zcela jiného. Jsou to velice jasné a kompaktní objekty, s největší pravděpodobností supermasívní černé díry sídlící v jádrech galaxií.

Při pohlcování okolní hmoty se kolem černé díry vytváří akreční disk, ze kterého je část hmoty opět prudce vyvrhována zpátky do vnějšího prostředí, což je doprovázeno intenzívním zářením. Jeden jediný kvasar může být jasnější než celá galaxie tvořená stovkou milionů hvězd. Kvasary vykazují též vysoké červené posuvy, což znamená, že se jedná o nejvzdálenější objekty ve vesmíru vzdalující se od nás značně vysokými rychlostmi.

"Kvasary jsou velmi vzácné," tvrdí George Djorgovski z kalifornského Caltechu, vedoucí týmu, který objev ohlásil. A pokračuje: "už najít dva z nich tak blízko sebe je velice nepravděpodobné, ale najít hned trojici, to by nikdo nečekal." K tomu dodejme, že dosud bylo nalezeno asi sto tisíc kvasarů, z toho pouze několik desítek blízkých dvojic.

Objev z roku 1989

Jeden z trojice kvasarů LBQS 1429-008 byl poprvé objeven v roce 1989 Paulem Hewettem z Astronomického ústavu v Cambridge. Ten si už tehdy povšiml, že se v jeho blízkosti nalézá ještě jeden, mnohem slabší, mlhavý objekt. Domníval se ale, že se jedná o obraz způsobený efektem gravitační čočky (viz rámeček).

Avšak podrobným zkoumáním v průběhu dalších let se ukázalo, že se Hewett mýlil, místo toho vědci došli k názoru, že jde o těsnou dvojici kvasarů. A nyní skupina amerických a švýcarských astronomů nalezla v jejich blízkosti ještě jeden, mnohem slabší kvasar. Všechny tři kvasary mají tentýž červený posuv, z čehož plyne, že je od nás dělí stejná vzdálenost.

Gravitační čočka - jev předpovězený Albertem Einsteinem v roce 1936. Pokud se mezi zdrojem záření a pozorovatelem nachází hmotný objekt, zpravidla to bývá velká galaxie, dochází k zakřivení světelných paprsků podobně u klasické optické čočky


 "Všeobecně se soudí, že kvasary pohání plyn padající do obrovských černých děr," říká Djorgovski. "Tento proces se uplatňuje s mnohem větší intenzitou, pokud dochází ke srážce nebo splývání galaxií, a my máme nyní možnost tento jev sledovat v jeho vrcholné fázi."

Podle Freda Rasia z univerzity v Illinois, který  prováděl počítačovou simulaci interakce supermasívních černých děr, se celý systém začal vyvíjet asi před 100 miliony lety. A v daleké budoucnosti nakonec dojde k tomu, že jedna černá díra z něj bude vystřelena nesmírnou rychlostí ven, protože soustava tří černých děr je, na rozdíl od dvojice, velmi nestabilní. Názorně nám to ukazuje animace na serveru časopisu New Scientist.

Zdroje: www.eso.org, www.newscientist.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tůůdle. Sovětský svaz ukázal USA dlouhý nos. Vtip z titulní strany Mladé Fronty...
Před šedesáti lety začal pípat z vesmíru Sputnik. Letěl místo vodíkové pumy

První umělý satelit Země se zrodil z jiného, velmi odlišného programu nařízeného sovětským režimem: vyrobit mezikontinentální raketu, která bude schopna nést...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.