Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci rozhodli, NASA to zatím „tají“. Víme, kde za rok přistaneme na Marsu

aktualizováno 
Marcel Grün pro Technet.cz - Mars příští rok přijme návštěvu ze Země. Ve středu se rozhodlo, kde přesně. Za primární místo přistání sondy Mars Science Laboratory odborníci vybrali kráter Gale.

Odborníci po dlouhé době rozvažování, dohadování se (a občas i hádání se mezi dvěma geologickými školami: "sedimentaristy" a "mineralogy") rozhodli o primárním místě přistání sondy Mars Science Laboratory. Informoval o tom server Nature News.

Na Mars se lidstvo vrátí po čtyřech letech.

Kráter Gale - místo přistání sondy Mars Science Laboratory

Kráter Gale - místo přistání sondy Mars Science Laboratory

Půl roku ve vesmíru

Testování vozítka Curiosity

Testování vozítka Curiosity

Sonda Mars Science Laboratory s vozítkem Curiosity podle plánů odstartuje raketou Atlas 541. Stane se tak 25. listopadu v odpoledních hodinách, nebo později ve startovním oknu. To trvá až do 18. prosince. Po více než půl roce ve vesmíru má sonda k Marsu dorazit na počátku srpna 2012 a poté přistát.

Vědci zvolili nový způsob přistání, které má být výrazně měkčí. Zařízení totiž stálo 2,5 miliardy dolarů (cca 42,5 mld. Kč). Vozidlo o hmotnosti 900 kg bude spuštěno ze sestupujícího jeřábu přímo na svá kola. Pojízdná laboratoř se rovnou vydá na průzkum Marsu.

Údolí Mawrth - Jedno ze zamítnutých míst přistání sondy Mars Science Laboratory
Kráter Holden - Jedno ze zamítnutých míst přistání sondy Mars Science Laboratory
Kráter Eberswalde - Jedno ze zamítnutých míst přistání sondy Mars Science

Zamítnutá místa přistání (zleva údolí Mawrth, kráter Holden, kráter Eberswalde)

Výběrové řízení vyhrál kráter Gale

Ačkoliv se oficiální prohlášení vedení NASA teprve očekává, už se ví, že vozidlo přistane v kráteru Gale. Ten byl kandidátem už pro přistání Mars Exploration Rover v roce 2003, známého jako Spirit. Nakonec dostal přednost kráter Gusev. O Gale se uvažovalo i pro evropský ExoMars v druhé polovině tohoto desetiletí.

Kráter Gale

Velký kráter má průměr asi 155 km a leží poblíž rozhraní s nížinou Elysium Planitia (4°36′ j.š.,137° 12 ′v.d.).

Astronomové se domnívají, že je stár 3,5 až 3,8 miliard let. Jméno má po Walteru F. Galem, australském bankéři z první poloviny minulého století, který byl od svých 19 let nadšeným astronomem amatérem. Objevil i několik komet.

Jako geologická kronika Marsu

Čím je kráter tak pozoruhodný? Uvnitř je zajímavý pahorek, vypínající se do výšky asi 5,5 km nad severní část dna kráteru a o něco výš než jižní val. Pahorek je tvořen odkrytými vrstvami materiálu, který se ukládal v průběhu nejméně dvou miliard let. Původ nevíme přesně, ale podle specialistů jde o erodované zbytky sedimentárních vrstev, ukládaných na dně dávného jezera.

Jsme přesvědčeni, že do vrstev hornin je tu zapsána podstatná část dějin přírodních podmínek Marsu. Jako bychom se v proslulém Grand Canyon dole rozkročili, zaklonili se a pohlédli vzhůru výš, než se vypínají stěny amerického kaňonu.

"Při pohledu na vrstvy směrem nahoru, od nejstarších k nejmladším, uvidíte posloupnost změn hornin, které byly výsledkem vývoje environmentálních podmínek v minulosti," řekl v této souvislosti Ralph Milliken, geolog z JPL (Laboratoř tryskových pohonů) v kalifornské Pasadeně.

Jeho kolega Bradley Thomson z John Hopkins University poznamenává: "Kdybyste se tam postavili, měli byste vidět krásnou formaci sedimentů, vytvořenou v minulosti. Stratigrafická část je více než dvakrát vyšší než v Grand Canyon, i když není tak příkrá."

Zkoumání geologických vrstev by mělo vést k pochopení jednotlivých fází proměn planetárního klimatu, podobně jako je tomu na Zemi. A Milliken se svými kolegy se domnívají, že v nejnižších vrstvách jsou jíly, které se vyskytují ve vodním prostředí, a nad nimi jsou s nimi smíchané sulfáty.

Ty vznikají ve vlhkých podmínkách a sedimentují při vypařování vody. A ještě výše jsou vrstvy sulfátů bez příměsi jílů. Zbytek tvoří pravidelné vrstvy, neobsahující žádné minerály, které by souvisely s vodním prostředím.

Plánovaná oblast přistání  Mars Science Laboratory

Plánovaná oblast přistání Mars Science Laboratory

Nevíme, kde všude na Marsu se lze do podobné geologické kroniky "začíst", ale tohle je určitě první místo, kde jsme si jisti, že se vyskytuje celé spektrum vrstev ve zřetelně rozpoznatelném pořadí od nejstarších sedimentů až po ty nejmladší.

A je mnoho důvodů domnívat se, že geologové vybrali správně. Mezi čtyři doporučené oblasti pro Curiosity se tato zajímavá oblast Marsu "propracovala" roku 2008.

Zkoumala ji už družice Mars Global Surveyor, která svým laserovým altimetrem získala skvělé výškové profily. Mnohem více informací přinesla družice Mars Reconnaissance Orbiter. Ta vytvořila skvělé monochromatické snímky prostřednictvím kamery Imaging Science Experiment s rozlišením 6 megapixelů.

Užitečné záběry přinesla i polychromatická kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) se zrcadlovým objektivem o průměru 0,5 m. Ta pracuje v oblasti viditelného záření. V neposlední řadě byly analyzovány i údaje spektrometru CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer), který přinesl informace o povrchových minerálech.

 Mars Science Laboratory dorazila na Floridu

Mars Science Laboratory dorazila na Floridu

Sonda se připravuje

Curiosity byla koncem května znovu otestována, zabalena, a pak se 23.června vydala ve speciálním kontejneru letecky nad celými Spojeným státy na Floridu.

Zvolna se chystá na podzimní start.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)
Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.