Naleziště na Ústecku objevila v roce 2011 Jana Kotková z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity a České geologické služby. Je v Českém středohoří, ale geologicky spadá do oblasti Krušných hor.
Vědci nyní v rámci projektu univerzity a geologické služby budou hledat v Krušných horách další naleziště, studovat minerály a také granulity, což jsou horniny, v nichž se mikrodiamanty vyskytují.
MikrodiamantyTakzvané mikrodiamanty jsou vzácně se vyskytující pouhým okem neviditelné minerály, které dokládají geologické procesy, jež formovaly planetu Zemi. Jedná se o pozůstatky geologické činnosti staré asi 340 milionů let. Jsou tvořeny z čistých krystalů uhlíku. Jejich velikost se pohybuje v desetinách milimetru. Aby se mikrodiamanty vytvořily, musí se sejít několik specifických podmínek, mezi něž se řadí určitý tlak nebo teplota. Vznikají navíc v hloubce 150 kilometrů pod zemským povrchem. Diamanty, které se využívají komerčně, vznikají zcela jiným procesem. K zemskému povrchu se dostávají díky vulkanické činnosti a větší jsou pravděpodobně proto, že déle krystalizují. |
Existuje jen málo míst, kde se objevily až u zemského povrchu.
"Je to raritní. Nalezišť diamantů, které vznikly takto netypicky, je jen přibližně pět," uvedla Kotková v roce 2011.
Tehdy odhadovala, že diamanty by se u nás mohly objevit i jinde než v Českém středohoří. Podobnou geologii má například oblast jihočeského Blanského lesa nebo Rychlebských hor na severní Moravě (více o objevu naleziště zde).
"Proč tomu tak je, přesně nevíme. Může se tak stát různými procesy, mezi něž patří například delaminace. Při ní se část zemské kůry ulomí a u té lehčí, protože má menší hustotu, dojde k vyzdvižení," uvedl vedoucí brněnského týmu projektu Jaromír Leichmann.
Obdobný proces, který se na povrchu projevuje zemětřesením, v současnosti můžeme pozorovat v Himálaji. "Znamená to, že i u nás kdysi podobně vysoké pohoří existovalo," dodal Leichmann.
Výzkum mikrodiamantů, objasnění procesu vzniku minerálů, pomůže přiblížit mimo jiné příčiny zemětřesení, jako jsou ta v Himálaji.
"Samotné mikrodiamanty žádné praktické využití nemají. Jsou velké jen asi jako třetina tloušťky lidského vlasu a pro odborníky zatím představuje problém už jen to, jak je dostat z horniny, ve které jsou uloženy," uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
