Vědci vyrobili první akustickou černou díru

aktualizováno 
Vědcům z Technionu, Izraelského technologického institutu, se podařilo vytvořit první umělou černou díru založenou na šíření zvukových vln. Jejich experiment by mohl významně napomoci při hledání Hawkingova záření černých děr.

Obří černá díra v centru galaxie

Astrofyzikální černé díry jsou oblasti prostoročasu vzniklé zhroucením hmoty do tzv. singularity, ve které zakřivení časuprostoru a gravitační síly dosahují nekonečných hodnot. Studium skutečných černých děr je již z jejich povahy pro vědce velmi komplikované, neboť podle obecné relativity se ven z jejich nitra nemůže dostat žádná hmota ani informace. Dokonce ani světlo.

Zvuk místo světla

Protože sestrojit černou díru v laboratoři se zdá být holý nesmysl, experimentátoři se pokoušejí zkoumat systémy, které černé díry víceméně zdařile napodobují. O snahách vytvořit černé díry v optických vláknech pomocí laserových paprsků jsme již v minulosti psali ( pro  První umělá černá díra je na světě), nyní byl ohlášen úspěšný pokus o vytvoření akustické černé díry.

V pokusech o vytvoření zvukových analogií černých děr jde vědcům o to, aby se materiál nosného prostředí pohyboval rychleji, než je rychlost zvuku v něm. Zvukové vlny pak svému prostředí nemohou v rychlosti stačit a zůstávají polapeny v určité oblasti, podobně jako ryba, která se marně pokouší překonat prudce tekoucí proud. Vzniká tedy obdoba horizontu událostí jako u klasických černých děr.

Bose–Einsteinův kondenzát

K vytvoření zvukových černých děr zřejmě došlo v minulosti již několikrát, při experimentech s tzv. Bose–Einsteinovým kondenzátem (BEC, z angl. Bose-Einstein condensate), zvláštním kvantovým stavem hmoty při teplotách těsně nad absolutní nulou, ve kterém se shluky atomů chovají jako jediný atom.

Ovšem v případě studie provedené Jeffem Steinhauerem z Technionu jde o vůbec první zdokumentovaný případ, kdy k tomu došlo záměrně. Jeho tým ochladil zkoumaný vzorek materiálu - asi 100 tisíc nabitých atomů rubidia - na teplotu několika miliardtin stupňů nad absolutní nulou, aby v něm poté pomocí magnetického pole a laseru vytvořil oblast, ve které dochází při pohybu atomů k překročení rychlosti zvuku.

Přestože takto vzniklá akustická černá díra neměla dlouhého trvání, šlo jen o nějakých 8 milisekund, důsledky Steinhauerova počinu by mohly být opravdu závažné, neboť se předpokládá, že další snahy v tomto směru by mohly vést až k detekci Hawkingova záření!

Hawkingovo záření

K jeho existenci dospěl v roce 1970 anglický fyzik Stephen Hawking, když uvažoval o tom, jak se kvantové efekty projevují v blízkém okolí černých děr. Principy kvantové mechaniky předpokládají, že v prázdném prostoru neustále spontánně vznikají a zanikají částice. Vzniklé páry složené z virtuálních částic a antičástic se vynořují do existence vždy jen na velice krátký okamžik, dokud anihilací opět nezaniknou.

Podle Hawkinga ale virtuální páry částic může poblíž horizontu událostí černých děr potkat velice zajímavý osud – jedna částice může být černou dírou pohlcena, zatímco té druhé se podaří ze sféry vlivu černé díry uniknout. Vnějšímu pozorovateli by se pak tato částice jevila jako záření. Pokud má Hawking pravdu, pak by černé díry tímto mechanismem mohly snižovat svoji hmotnost, nebo se dokonce „vypařit“ úplně (kvantové vypařování černých děr).

Fotony nahradí fonony

U akustických černých děr ale žádné skutečné záření pozorovat nemůžeme, tak co s tím? Opět nám může pomoci analogie, tentokrát mezi elektromagnetickým a zvukovým polem, resp. mezi fotony a tzv. fonony, pomocí kterých fyzici popisují šíření zvukových vln v materiálech.

Steinhauer se domnívá, že zvukové černé díry by se mohly projevovat šířením nepatrných materiálových vibrací. (Fonony jsou jen fiktivní vibrační kvanta, v žádném případě nejde o skutečné částice.)

Stephenu Hawkingovi by jistě objev Hawkongova záření kromě uspokojení přinesl minimálně Nobelovu cenu za fyziku, ovšem detekce tohoto záření astronomickým pozorováním je velmi obtížná, neboť jeho efekt je zastíněn všudypřítomnou radiací včetně reliktního mikrovlnného záření.

Jde o první krok

Díky akustickým černým dírám ale fyzici dostávají do rukou nástroj, jak jeho existenci potvrdit. Steinhauer odhaduje, že by se u fononů tento jev mohl uplatnit mnohem výrazněji než v případě klasických černých děr, kde se možnosti jeho pozorování prozatím pohybují spíše v teoretické rovině.

„Objev zvukových vln produkovaných (akustickou) dírou je vskutku obtížný. Ale toto je první krok,“ tvrdí na serveru časopisu New Scientist Bill Unruh z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru, který jako první přišel s myšlenkou využít pro detekci Hawkingova záření uměle vytvořených horizontů událostí v kvantových tekutinách.

Zdroj:

physics.technion.ac.il
www.newscientist.com

Autor:

Nejčtenější

Alza to zase zkouší. Zákazníkům do košíku „tajně“ přihodí nechtěné věci

Stačí chvilka nepozornosti a obchod vám do košíku přidá něco, co jste si...

Před odesláním objednávky v e-shopu si dobře zkontrolujte obsah košíku. Je možné, že vám tam bez vašeho vědomí něco...

Tom Cruise: Vypněte funkci vylepšení pohybu na svých televizorech

DO KINA: Tom Cruise a Úžasňákovi budou znovu zachraňovat svět

Tom Cruise na svém twitterovém účtu nabádá filmové fanoušky k vypnutí funkcí pro vylepšení vykreslení pohybu při...

Raketa Falcon 9 neúspěšně přistála do moře, náklad ale letí dál k ISS

Nepovedené přistání Falcon 9

Porucha hydraulického čerpadla znemožnila přistání nosného stupně rakety Falcon 9. Přistál, či spíše spadl, do moře...

Žádná speciální jednotka se bez něj neobejde. Zkusili jsme noční vidění

Zkouška noktovizoru LPNVG (Low Profile Night Vision Goggle) s označením...

Neobešlo by se bez nich ani dopadení Bin Ládina. Brýle pro noční vidění používají speciální jednotky po celém světě....

Neuvěřitelný článek? Skandál? Možná jste naletěli na satiru. Jako my

Na satirický článek může nalétnout kdokoli...

Co je pro jednoho očividný vtip a povedená satira, může být pro druhého věrohodný článek. Stačí, když zapadá do...

Další z rubriky

Astronomové objevili planetu vzdálenou jen šest světelných let

Astronomové potvrdili objev planety vzdálené jen šest světelných let

Od šedesátých let minulého století trvá pátrání po planetě u jedné z nejbližších hvězd naší sluneční soustavy. Její...

K ISS míří nová posádka. Poprvé od neúspěšného startu

Start rakety Sojuz FG z Bajkonuru v prosinci 2018

K Mezinárodní vesmírné stanici se vydala nová posádka. Raketa Sojuz FG tentokrát fungovala bez problémů.

Poslechněte si vítr na Marsu. Je to první nahrávka zvuku z této planety

Jak zni vitr na Marsu

Sonda InSight, která na konci listopadu přistála na Marsu, poslala vůbec první nahrávku zvuku z této planety.

Najdete na iDNES.cz