Tvůrci „umělého života“ J. Craig Venter a Hamilton O. Smith

Tvůrci „umělého života“ J. Craig Venter a Hamilton O. Smith | foto: Craig Venter Institute

Vědci vytvořili umělý život. Přiblížila se genetická revoluce, nebo zkáza lidstva?

  • 303
Doktor J. Craig Venter ve čtvrtek oznámil, že jeho týmu se po patnácti letech podařilo vytvořit syntetickou formu života. Je to poprvé v historii lidstva.

Týmu odborníků se podle stanice BBC a časopisu Science podařilo vytvořit bakteriální buňku, která je řízena umělou DNA. Použitá DNA má přitom unikátní kód a nepatří žádné známé živé substanci.

Nový mikrob má vzhled i chování odpovídající vloženému umělému DNA kódu. "Vzniklé buňky ihned po stvoření vytvořily přes miliardu svých kopií, které také obsahují onu syntetickou DNA," řekl vedoucí projektu Craig Venter.

Craig Venter

tvůrce umělého života

John Craig Venter se narodil 14. října 1946. Je americkým biologem a podnikatelem. Podle časopisu Time patří (nebo alespoň mezi lety 2007 a 2008 patřil) mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Založil mimo jiné firmy Celara Genomics a J. Craig Venter Institute. Posledně jmenovaná společnost se podílela na vytvoření buňky s umělou DNA.

Venter se významně podílí na výzkumu lidského genomu. S vlastní lodí Sorcerer II se zapojil do výzkumu genetické rozmanitosti v mořských mikrobiálních komunitách.

Pro důkaz, že je DNA nově vytvořené a replikované buňky shodné s výchozím syntetickým genomem, bylo v umělém genomu vytvořeno množství výrazných nezaměnitelných značek. Všechny pak byly nalezeny i v replikovaných buňkách - což úspěšnost pokusu potvrzuje.

Značky obsahují jména 46ti vědců, kteří na projektu pracují, několik slavných citátů v zašifrované podobě a klíč k jejich rozluštění.

Průmyslový život

Sám Venter však svůj nezpochybnitelný úspěch na serveru New Scientist relativizuje. "Stvořili jsme první syntetickou buňku, ale rozhodně jsme nestvořili nový život z ničeho. Při pokusu jsme totiž použili již existující buňku."

Vědci takto chtějí pěstovat mikroorganismy a bakterie, které v budoucnu mohou například produkovat léčivé látky, nebo pohlcovat skleníkové plyny. Případně je půjde použít při výrobě biopaliv. Šíře možné aplikace je však daleko větší, nabízí se například vývoj specifických buněk pro testování léčiv, chemikálií a kosmetických substancí.

Uměle vytvořené buňky JCVI-syn1

Týmu vědců okolo doktora Craiga Ventera se již dříve podařilo vyvinout umělou DNA a také přenést DNA z jedné buňky do druhé. Spojení těchto dvou procedur nyní vedlo ke stvoření umělé živé buňky.

Podle serveru New Scientist vyšel celý Craigův pokus na 40 milionů dolarů. Pokud uvážíme, že jde v podstatě o hru na boha, pak tato cena není vysoká, uvažují redaktoři serveru.

Objev se ale stává i terčem kritiky. Podle některých vědců je vypuštění nového druhu organismu velice nebezpečné, protože není jisté, jak se v prostředí zachová a jak ho promění.

Například Helen Wallaceová z britské organizace monitorující genetické technologie Genewatch řekla, že "vypustíme-li do prostředí nové organismy, můžeme napáchat víc škody než užitku". "Vypustíte je do kontaminovaných oblastí s úmyslem, že je vyčistíte, ale ve skutečnosti vypouštíte další formu znečištění. Netušíme, jak se takové organismy budou v prostředí chovat," varuje.

Venter podle ní záporné stránky svého objevu bagatelizuje. "Není bůh, ve skutečnosti se chová velmi lidsky - pokouší se získat zpět peníze, které do své technologie investoval, a vyhnout se předpisům, jež by využití objevu omezilo," tvrdí Wallaceová.

Oznámení o vytvoření umělého života

,