Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci vyvinuli plasty, které se opraví účinkem světla

aktualizováno 
Skupina amerických a švýcarských vědců vyvinula sebeopravný materiál na bázi plastu, který sám opraví drobná poškození na svém povrchu. Stačí na něj chvilku posvítit ultrafialovým světlem.

Ultrafialové světlo | foto: Profimedia

Tradiční umělé hmoty se vyrábějí z polymerů, což jsou molekuly složené z dlouhých, vzájemně propletených řetězců atomů, které jsou mezi sebou vázány silnými kovalentními vazbami. Jejich vnitřní struktura věrně připomíná právě uvařené špagety, které vyklopíme na talíř.

Když plasty ohřejeme, rozpustí se, změknou, a pak je můžeme podle potřeby tvarovat a formovat. Ovšem kvůli velké hmotnosti jejich molekul a silným kovalentním vazbám mezi nimi je měknutí plastů poměrně pomalý proces.

Světlo a plasty

Nedávno vyvinuté metalo-supramolekulární polymery se naproti tomu skládají z molekul asi 25krát menších, navzájem spojených kovovými ionty. Když tyto polymery ohřejeme, molekuly se oddělí od sebe a vytvoří lehkou hmotu, která snadno měkne. Při opětovném ochlazení se opět spojí a materiál získá své původní vlastnosti. Vše proběhne během několika minut.

Ale není třeba je hned dávat do trouby, neboť jak vědci zjistili, ke stejnému efektu dojde i poté, když na metalo-supramolekulární polymery posvítíme ultrafialovým světlem. To materiál lokálně ohřeje, a ten se poté sám opraví.

"Použili jsme lampy podobné těm, které používají zubní lékaři k vytvrzení amalgámu na bázi polymerů," tvrdí Christoph Weder z Institutu Adolphe Merkla, který se podílel na vývoji nových plastů.

Samoléčba polymeru pomocí působení ultrafialového světla

Samoléčba polymeru pomocí působení ultrafialového světla

Ne moc hluboko

Aby požadované změny proběhly, je však potřeba více světla, než je obsaženo v obyčejném slunečním záření. To ale v žádném případě není na závadu, spíše naopak. Díky tomu polymery zůstávají za běžných podmínek stabilní a nehrozí, že by se během pěkného letního dne začaly rozpouštět.

Pochopitelně, že sebeopravné schopnosti nového plastu mají své hranice. Testy na tenkých fóliích ukázaly, že plastová vrstva nemůže být moc silná. Jinak by k potřebnému prohřátí nedošlo.

"Jelikož jsme použili ultrafialové světlo, tak hloubka, do které je schopno materiálem proniknout, bude vždy limitujícím faktorem. Světlo se nikdy nedostane centimetry hluboko," uzavírá Weder.

Široká paleta možného využití

Již teď se nabízí řada možností, jak nově objevený materiál využít. Předpokládá se, že jeho aplikace bude mít opravdu široký záběr. Především se uplatní při výrobě plastových povlaků, laků a nátěrů, které ochrání předměty nejrůznějšího využití, jejichž povrch je náchylný k snadnému poškození.

Povrchové laky karoserií automobilů, digitální obrazovky, mobily, hodinky a spousta dalších předmětů běžné denní potřeby se může snadno poškrábat nebo podrápat. Pokud by ale použité materiály obsahovaly nové metalo-supramolekulární polymery, nemuseli bychom se už tolik trápit s jejich opravou. Pak by jen stačilo poškozená místa osvítit speciální lampou.

Zdroj: www.swissinfo.ch

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA
Čtyřicet let na cestě. Sonda Voyager 1 slaví unikátní výročí

Tento týden oslavil 40 let na cestě nejúspěšnější cestovatel z planety Země: sonda Voyager 1. Od startu už urazila téměř 21 miliard kilometrů a je stále...  celý článek

Konspirační teorie kolem 11. září
Nečekané důsledky 11. září: více nehod, šmírování a on-line zprávy

Teroristické útoky 11. září šokovaly celý svět. Zabily přes tři tisíce lidí. Měly ale také řadu dopadů, které pociťují lidé i dnes po šestnácti letech. A ne...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.