Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak by vypadaly Hvězdné války. Kamera unikátně zachytila paprsek laseru

  20:02aktualizováno  20:02
Laserové „výstřely“ můžete vidět jen ve filmech či hrách, ve skutečnosti svazek světla nepostřehnete. Nyní ale jeho průlet vzduchem zachytila kamera. Protože nebyla dost rychlá, jde spíše o specifický typ časosběrné fotografie a matematického dopočítávání obrazu. Lepší to ale jen tak nebude.
Genevieve Gariepy, doktorandka původem z Kanady, nyní studující na...

Genevieve Gariepyová, doktorandka původem z Kanady, nyní studující na Heriot-Wattově univerzitě ve skotském Edinburghu

„Naší snahou bylo zachytit pohyb světla vzduchem,“ uvedla Genevieve Gariepyová, mladá doktorandka z Heriot-Wattovy Univerzity v Edinburghu. „Chtěli jsme se na světlo podívat, aniž bychom na něj působili, prostě zachytit průlet světla.“ Její tým k tomu využil běžnou zrcadlovku, počítačem řízený laser a mřížku diod pro detekci jednotlivých fotonů (SPAD), což je zařízení známé už minimálně deset let.

Laser opakoval kratičký záblesk (500 pikosekund, pouhých 15 cm dlouhý)...

Laser opakoval kratičký záblesk (500 pikosekund, pouhých 15 cm dlouhý) přibližně dvoumilionkrát v průběhu deseti minut

Pod pojmem zachytit si ovšem nemůžeme představovat klasickou kameru, která snímá jeden snímek za druhý, slepí je za sebe a na výsledek se podíváme na obrazovce. Takové kamery - schopné zachytit zpomaleně jedinečné, neopakující se jevy - dosahují tisíce snímků za sekundu, některé specializované i milionů snímků za sekundu.

Souprava Gariepové a jejího týmu umí pořídit snímek o trvání 67 pikosekund, což by odpovídalo 1,5 × 1010 snímkům za sekundu (15 miliard). Ale nepořídí je souvisle za sebou. Místo toho se jev, který tým výzkumníků natáčel, musel dočkat dvou milionů opakování. Pokaždé s trochu jiným - přesně propočítaným - zpožděním. Matematika pak pomohla snímky očistit, spojit a výsledkem je video, které zachycuje průlet kratičkého laserového pulsu, jak se odráží mezi zrcadly.

Průlet laserového pulsu v nanosekundách

Průlet laserového pulsu v nanosekundách

Získaná data vědci očistili - napřed od snímků (a) odečetli šum pozadí (b) a...

Získaná data vědci očistili - napřed od snímků (a) odečetli šum pozadí (b) a každému snímku určili histogram - pokud obsahoval příliš šumu (a nikoli paprsek), snímek byl utlumen (d), interpolací pak vznikl výsledný záběr (f)

V týmu, který o své metodě publikoval článek v Nature Communications (dostupný zdarma), je kromě kolegů Gariepyové z Edinburghu i dvojice odborníků z Massachusetského technologického institutu (MIT), která se podílela na podobném zařízení v roce 2011. Tehdy výzkumníci natočili průlet bílého světla (laser je speciální příklad světla). I tehdy vědci postupovali rovněž pomocí opakování stejného impulzu, ovšem tehdy světlo snímali po řádcích (více v našem článku).

Nelze tedy podle nás tvrdit - tak, jako to dělá řada médií - že nová práce si připsala první zachycení průletu světla. Už jenom proto ne, že „trik“ vědců z Edinburghu je v principu velmi podobný tomu z MIT Media Lab. Autory studie jsme kontaktovali s žádostí o upřesnění odlišných aplikací obou postupů a jejich odpověď do článku doplníme.

Video ukazuje výsledky výzkumníků MIT Media Lab z roku 2011:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA
Čtyřicet let na cestě. Sonda Voyager 1 slaví unikátní výročí

Tento týden oslavil 40 let na cestě nejúspěšnější cestovatel z planety Země: sonda Voyager 1. Od startu už urazila téměř 21 miliard kilometrů a je stále...  celý článek

Dva domnělé otisky nalezené na Krétě mohly podle vědců  vzniknout, když jejich...
Jsme z Evropy? Na Krétě se našly možné stopy předka člověka

Na Krétě se podařilo objevit stopy staré zhruba 5,7 milionu let, které by mohly patřit předkům Homo sapiens. Sami autoři označují objev v lokalitě Trachilos za...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.