Vědci vůbec poprvé nalezli v ostatcích známého pravěkého muže Ötziho červené krvinky. Odborníci si podle agentury DPA slibují od objevu přínos pro moderní soudní lékařství. Dnes je totiž poměrně problém přesně zjistit, zda krev na místě zločinu je stará týdny nebo měsíce. Zkoumání 5 300 let starého vzorku může zásadně pomoci porozumět stárnutí krve. Celou zprávu o nálézu krevního vzorku naleznete zde (anglicky).
Vědci nalezli nejstarší vzorek krveKompletní zpráva - zde (anglicky). |
Ötziho mimořádně dobře zachované tělo bylo nalezeno v roce 1991 v alpském ledovci na pomezí Rakouska a Itálie.
Za jedinečným objevem stojí němečtí a italští vědci z evropské akademie EURAC v severoitalském Bolzanu, mnichovského centra pro nanovědu a darmstadtské univerzity. K hledání krvinek v 5300 let starém těle využili nanotechnologické metody.
"To, že po tak dlouhé době jsou ještě zachovány červené krvinky, bylo pro nás nesmírné překvapení," prohlásil Albert Zink. Stopy krve přitom vědci doposud hledali v Ötziho ostatcích neúspěšně. Již dříve se jim ale podařilo zjistit příčinu jeho smrti a také rozluštit DNA.
"Doposud neexistovaly žádné poznatky o tom, jak dlouho se krev zachová, natožpak o tom, jak vypadaly lidské krvinky v době měděné," dodal Zink.
Červené krvinky nalezené v mumii Ötziho. Jen pro představu: lidský vlas má tloušťku přibližně 50 mikrometrů.
Vědci pomocí mikroskopie atomárních sil zkoumali tkáň z poranění zad, které způsobil šíp a které Ötziho podle všeho stálo život, a také z řezné rány na pravé ruce. Zmíněné metoda se používá k trojrozměrnému zobrazování povrchů.
"Objevil se obrázek červených krvinek s klasickým 'koblihovým tvarem', tedy ve stejné formě jako u zdravých lidí dnešní doby," řekl Zink o výsledku mikroskopie.
Aby vědci vyloučili, že nejde o pyl nebo bakterie, použili jako metodu ověření Ramanovu spektroskopii, při níž se využívá rozptyl laserových paprsků. Díky tomuto intenzivnímu prosvětlení tkáně je možné identifikovat rozdílné molekuly.
Odborníci také ve střelném zranění nalezli fibrin, což je protein, který vzniká v závěrečné fázi srážení krve. To podporuje tezi, že Ötzi zemřel přímým následkem zranění a ne až o několik dní později, jak se vědci dříve domnívali.
Ötziho ostatky patří bezesporu k nejvíce zkoumaným na světě. Dnes je mimo jiné známo, že měl hnědé oči a že krátce před smrtí jedl maso z kozorožce, chleba a salát. Také se ví, že trpěl žlučovými kameny.
