Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci změnili rychlost světla. Použili magnet 20 000 krát silnější než Země

aktualizováno 
Pokus francouzských vědců ukázal, že rychlost světla nemusí být ve všech směrech stejná. Ovšem jen v případě, když na světlo působí silné elektromagnetické pole.

Světlo, Ilustrační foto | foto: Profimedia

Výsledky experimentu by mohly vést třeba až ke zlepšení Standardního modelu vesmíru, zatím nejlepší teorie popisující podstatu našeho světa.

Rychlost světla patří mezi základní fyzikální konstanty, ve vakuu je definována hodnotou 299 792 458 m/s (1 079 252 848,8 km/h). Světlo je ve své podstatě elektromagnetické záření a za normálních podmínek se šíří stejně rychle všemi směry.

Elektromagnetické pole má na rychlost vliv

Existují ale výjimky. Například, když světlo vystavíme účinkům silného elektrického či magnetického pole. Pak se rychlost světla může v závislosti na směru jeho pohybu měnit. Jev nazýváme směrovou anizotropií.

Podobné případy byly předpovězeny již koncem sedmdesátých let minulého století, jenže kvůli technologickým možnostem bylo tehdy velmi obtížné předpovědi experimentálně potvrdit.

Technický pokrok od té doby urazil značný kus cesty, a proto se nyní směrovou anizotropii světla pokusili dokázat výzkumníci z pařížského Národního centra pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique) a Univerzity Paula Sabatiera. S podobnými pokusy mají mnohaleté zkušenosti.

Miliardtiny metrů za vteřinu

Kýženého efektu dosáhli ve speciálním, k tomuto účelu navrženém optickém zařízení, tzv. optické dutině, ve které na paprsky světla nechali působit silná elektrická nebo magnetická pole.

Aplikovaná pole byla skutečně intenzívní, například magnetické pole bylo asi 20 tisíckrát silnější než magnetické pole Země. Vliv elektromagnetického pole na rychlost světla byl opravdu prokázán.

Naměřené odchylky se pohybovaly okolo miliardtin metrů za sekundu, tedy přesně tak, jak teorie předpovídala. Z laického hlediska jde o velmi nepatrnou odchylku, jenže výsledky francouzských vědců mohou mít dalekosáhlé důsledky.

Dopad na teorii i praxi

Za prvé by měly umožnit mnohem přesnější měření anizotropie šíření světelných vln. A pokud dojde ke zvýšení citlivosti měřícího zařízení, tak by pomocí něj, snad někdy v budoucnu, mohli vědci pozorovat narušení (i když velmi malé) Lorentzovy invariance, tedy principu, který v podstatě tvrdí, že přírodní zákony jsou ve všech inerciálních soustavách stejné.

Jde o velmi důležitou fyzikální symetrii obsaženou v Teorii relativity.

A za druhé bychom mohli směrovou anizotropii působením elektromagnetického pole aktivně ovládat, což by se dalo využít v mnoha budoucích optických aplikacích.

Zdroj: www.cnrs.fr

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Co byste měli vědět, než miliardář Musk pošle svou Teslu kolem Slunce

Tesla Roadster před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy

Elon Musk na začátku prosince překvapil oznámením, že první exemplář rakety Falcon Heavy ponese místo obvyklého závaží...

Další z rubriky

Nejpozitivnější vědecká zpráva roku: Evelyn žije a chodí

Ilustrační snímek

Za nejpozitivnější vědeckou zprávu loňského roku vyhlašuje naše rubrika život dnes ani ne tříleté Evelyn Villarrealové...

Cesta do hlubin studentova střeva. Vědci zkoušeli nový „jedlý“ senzor

„Jedlý“ detektor vyňatý z obalu

V Austrálii vyzkoušeli nový způsob, jak nahlédnout pacientům do střev. Malý senzor, který je možné polknout, může měřit...

Naši předci se za dob dinosaurů odvažovali ven jen v noci

Pohled na primáta tamarína vousatého (Saguinus imperator), opice z čeledi...

Nová studie potvrdila teorii, že druhohorní savci ožívali hlavně v noci. Až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se...

Najdete na iDNES.cz