Pomoci mu k tomu podle něj mají technologie podobné těm, které používají hrdinové sci-fi seriálu Star Trek k cestování do vzdálených galaxií. Autor Stručné historie času v rozhovoru pro britskou rádiovou stanici BBC zároveň potvrdil, že by se rád v nejbližší době sám do vesmíru podíval.
Z vymožeností Star Treku má Hawking na mysli především warpový pohon, díky němuž se posádka lodi Enterprise dokáže přesouvat na obrovské vzdálenosti nadsvětelnou rychlostí. „Naneštěstí by to znamenalo pohřbení stávajících vědeckých zákonů, podle nichž nic nedokáže cestovat rychleji než světlo,“ dodal čtyřiašedesátiletý fyzik, který je již více než čtyři desítky let paralyzován a se světem komunikuje pouze prostřednictvím speciálního zařízení, které elektronicky moduluje jeho hlas.
Jako reálnější proto vidí pohon využívající energii antihmoty, který by dosahoval rychlosti těsně pod hranicí rychlosti světla. K nejbližší hvězdě by to poté člověku trvalo okolo šesti let, odhaduje Hawking.
Profesor matematiky na Cambridgeské univerzitě se domnívá, že pokud člověk nezačne kolonizovat okolní vesmír, může to být jeho zkáza. „Dříve nebo později nás může katastrofa typu srážky s asteroidem nebo nukleární války úplně vymazat. Pokud se rozšíříme do vesmíru a založíme nezávislé kolonie, naše budoucnost bude zabezpečena,“ vysvětlil Hawking.
