Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědecký bulvár: Ženám na velikosti záleží. I tam dole

aktualizováno 
Tým australských biologů se pokusil zjistit, zda a případně jak velikost penisu ovlivňuje přitažlivost mužů. Ukázalo se, že ženám záleží na velikosti prakticky všeho.

Důležité je podívat se i zepředu... | foto: Profimedia.cz

Samci zvířat v boji o samice soutěží v mnoha disciplínách. Většinou nejde o přímé fyzické střety, ale o nejrůznější soutěže krásy či dovedností. U některých druhů spolu soupeří i v rozměru pohlavních orgánů. Jde o druhy, u kterých jsou genitálie na pohled dobře vidět, třeba u některých ryb.

Před vynálezem oblečení se vystavoval i člověk, a tak se nabízí otázka, jestli nám byl (a stále je) vlastní i tento typ soupeření. Ale protože jde o velmi košilatý problém, existuje poměrně málo vědeckých prací, které by zjišťovaly, zda velikost penisu ovlivňuje přitažlivost mužů pro ženy, podobně jako například symetrie obličeje, postava či výška.

Provedené práce také poskytují různorodé výsledky. Některé tvrdí, že velikost přirození nehraje roli (např. tato, tato), podle jiných ano, ale ženy si cení různých parametrů (délky nebo naopak průměru). Společné mají to, že ženy v nich odpovídaly samy o svých preferencích v anonymních dotaznících.

Ukázka tří postav, mezi kterými si ženy v Mautzově studii vybíraly. Představují

Ukázka tří postav, mezi kterými si ženy v Mautzově studii vybíraly. Představují průměr (uprostřed) a dva extrémy: minimální a maximální rozměry ve všech parametrech (výšky, délka přirození, poměr šířky ramen a boků)

Biolog Brian Mautz (toho času z univerzity v Canbeře, dnes působí v Ottawě) s kolegy chtěli být objektivnější a nechali ženy hodnotit ty podle nich "nejmužnější" mezi navrženými počítačovými modely nahých mužských postav s různými parametry od výšky přes šířku ramen až právě po velikost přirození. A to v životní velikosti, aby nedošlo ke zkreslení.

Zdaleka nejdůležitější byl poměr šířky ramen a boků. Ale výška a délka penisu byly také důležité, a to kupodivu zhruba stejně. Také platilo, že čím větší daný parametr (výška, šířka v ramenou atd.), tím byla postava přitažlivější. Ty nejatraktivnější siluety byly (jak jinak) ve všem nadprůměrné.

Z průběhu se ovšem zdá, že jak se postavy blížily horní hranici představovaných parametrů, přírůstek přitažlivost se snižoval. Příkladem řečeno: muž vysoký 190 cm byl přitažlivější než 185 vysoký, ale ne o tolik jako 185 cm vysoký v poměru se 180 cm vysokým. Totéž platilo i pro ostatní parametry. (Číslo, na které čekáte: nad 10 centimetrů v ochablém stavu už jsou přírůstky atraktivity malé. Do té doby stoupají v podstatě lineárně.)

Na horní meze přitažlivosti však vědci nenarazili, zřejmě se drželi moc při zemi. Ale téměř jistě existují. (Prodloužení křivky získané z naměřených dat ukazuje, že "nejpřitažlivější" pohlavní úd by měl mít v ochablém stavu 12,8-14,2 centimetru, řekli autoři časopisu Nature. Průměr v Evropě je zhruba 9 centimetrů.)

Co výzkum přinese? Naznačuje, že důvodem abnormálních rozměrů lidských pohlavních orgánů v poměru s jinými primáty by mohl být pohlavní výběr. Muži s větším přirozením tedy mohli být atraktivnější a mít více potomků, kteří by zdědili jejich výhodu, a tak dále podle známého evolučního scénáře.

Přesvědčivý důkaz však studie neposkytuje. Účastnily se jí totiž pouze australské ženy. Jak je to v populacích, kde lidé opravdu chodí nazí a kde je opravdu příležitost vidět vše z možného partnera už při běžném společenském styku, tak zatím nikdo neví. A rozdíly mezi jednotlivými populacemi nejsou jen kulturní, ale i fyzické (můžete se přesvědčit na světové mapě průměrné délky penisů).

Stejně dobře je možné, že tento konkrétní znak je tak slabý, že i když třeba může poskytovat malou výhodu, jiné faktory ho v klidu přebijí (k tomu by byla potřeba studie o množství potomků u mužů s různými parametry).

Ale jeden možný bezprostřední přínos by tu být mohl, odvážil se pro časopis Nature odhadovat psycholog Geoffrey Miller. Práce podle něj udělá z nepříjemné otázky téma, o kterém se dá normálně mluvit. Otázkou zůstává, zda zrovna toto téma ve veřejné debatě potřebujeme.



Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...



Lákavá návnada. Jak se ruská agentka přibližovala k Trumpovi

Marija Butinová (19. 7. 2018)

Vyšetřování vlivu Moskvy na poslední americké volby se dostalo k zajímavému odhalení. Ruská agentka se podle něj...

Pohozeni v jednom hrobě. Po 400 letech vracíme dívce a chlapci tvář

Odhalení podoby dvou chlapců a devčete

Na začátku byla náhoda. Stavba rodinného bazénu u domku v Táboře odhalila kosterní pozůstatky tří lidí. V těchto dnech,...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Další z rubriky

Nezbláznit se v polární zimě není jednoduché, řekl Horký v Rozstřelu

Cestovatel a dokumentarista Petr Horký hostem Rozstřelu

Filmař a polárník Petr Horký byl u záchrany sto let staré lodi Amundsenovy lodi Maud. Jak probíhala a co podobné...

Nový typ zařízení: čelenka slibuje hluboký spánek díky vědeckému měření

Čelenka SmartSleep je podle Philipsu navržena tak, aby při spánku uživateli...

Philips ukázal čelenku, která má přinést lékařskou preciznost do kategorie zařízení na monitorování spánku. Jejich...

Svérázný plán na záchranu Antarktidy. Vědci navrhují podmořské zdi

Masiv Mount Vinson v Antarktidě.

Tým vědců přišel se zajímavou studií: zpomalit tání antarktických ledovců stavbou podmořských mohyl či valů. Zdůrazňují...

Najdete na iDNES.cz