Velká radost astronomů: konečně objevili planetu menší než Země

  12:01aktualizováno  12:01
Družice Kepler, která pátrá po obyvatelných planetách mimo naši sluneční soustavu, objevila první dvě planety, které jsou srovnatelné velikostí se Zemí. Jedna je dokonce menší.

Obraz planety Kepler 20e v představách kreslíře NASA | foto: NASA

Je to hezké, když (nejen) vědci plní svoje sliby. Vedení mise dalekohledu Kepler při jeho spuštění slibovalo, že se mu podaří nejpozději během příštího roku objevit u vzdálených hvězd planety rozměry podobné naší Zemi. A už je to tady.

Nezbytné ale...

Primát Kepleru 20e má malé ale. Striktně řečeno je nejlehčí známou planetou objekt PSR 1257 12 a. Jeho hmotnost činí patrně jen dvě procenta hmotnosti Země.

Je zhruba dvakrát větší než náš Měsíc. Tento trpaslík obíhá okolo zhroucené hvězdy (pulzaru) a je otázkou, zda ho vůbec má smysl nazývat planetou. Rozhodně se nedá ani na chvíli uvažovat o tom, že by na něm existoval život.

V posledním čísle časopisu Nature vyšel článek popisující objev dvou planet, o rozměrech 103 a 87 procent průměru Země (článek je zde, nepřístupný bez zaplacení. Zdarma je ovšem první verze práce na serveru arXiv, a to zde). Alespoň pokud věříte aritmetickým průměrům.

Nejistota měření je velká. Astronomové nedokážou změřit 1 000 světelných let vzdálenou planetu s přesností na pár set kilometrů. Ve skutečnosti v článku říkají, že velikosti planety činí zhruba o desetinu průměru Země více či méně.

Dostali prozatím označení Kepler-20e (ta menší) a Kepler-20f a jsou zatím nejmenšími objevenými planetami, jež obíhají okolo stále živé hvězdy.

Malé, ale cizí

Obě planety jsou podle vědců pravděpodobně kamenného typu, stejně jako Země. Teploty na jejich povrchu však dosahují 815 a 426 stupňů Celsia, a proto na nich nemůže být život v té podobě, jakou známe.

Kdo je Kepler?

Družice Kepler je první sondou vyslanou NASA, která dokáže najít planety o velikosti Země obíhající okolo hvězd, jako je Slunce. Dalekohled od roku 2009 sleduje oblast poblíž souhvězdí Labutě a Lyra. Po obyvatelných planetách přitom pátrá v okolí asi 156 000 hvězd. Dosud objevil přes 2 000 těles, která by mohla být planetami. Většina z nich zatím není potvrzena.

Co vidí Kepler. Výhled Keplerova teleskopu (mřížka vlevo) na oblohu s...

Co vidí Kepler. Výhled Keplerova teleskopu (mřížka vlevo) na oblohu s vyznačenými souhvězdími v blízkosti pozorovaného prostoru.

Nově objevené planety mají nejméně tři obří plynné sourozence a patří do jednoho z největších doposud objevených planetárních systémů. Soustava Kepler-20 (jak je jasné z názvu, také objevená Keplerem) se nachází asi v tisíc světelných let vzdáleném souhvězdí Lyry, na které je dalekohled Kepler zaměřený.

Jestli jste měli s Janem Werichem někdy obavy, že planety naší soustavy se mohou srazit, v soustavě Kepler-20 byste strachy oka nezamhouřili. Planety jsou v ní doslova namačkané na sebe. Objevená dvojice planet a její tři sourozenci s rozměry Neptunu obíhají blíže své mateřské hvězdě než naše nejbližší planeta Merkur. Planeta Kepler-20e ji oběhne jednou za 6,1 dne, její sourozenec "f" za 19,6 dne.

A teď to dát dohromady...

Nejmenší "poctivá" planeta mimo naší soustavy měla do zveřejnění nového objevu rozměr asi 1,4 násobku průměru Země, a na svůj vrub si ji připsal také Kepler. Ten také na začátku prosince našel svou první planetu, na jejímž povrchu by měla být voda (psali jsme zde). Život na ní ale přesto patrně nebude, protože je 2,4krát větší než Země a podle astronomů spíše podobná Neptunu.

Teď už zbývá jen čekat, zda se všechny dílčí úspěchy Kepleru podaří dát dohromady, a teleskop objeví skutečnou "druhou" Zemi. Jak je vidět z nové objevu, vědci v údajích z dalekohledu dokážou stále přesněji objevit i velmi drobné planety. Teď to chce jenom hodně trpělivosti a trochu štěstí. Bohužel současná technologie nedokáže zjistit, jestli na takové planetě opravdu jsou podmínky k životu, nebo ne.

Nejčtenější

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

První mezihvězdné těleso může být sluneční plachetnicí

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Před 40 lety odstartoval Magion. My si na něj nedávno sáhli

Před čtyřiceti lety letěla do kosmu první československá družice Magion 1

V úterý 24. října 1978 odstartovala do kosmického prostoru první československá družice, 15 kilogramů vážící Magion....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Najdete na iDNES.cz