Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co dělat, když bude Zemi hrozit srážka? USA radí ve strategickém plánu

aktualizováno 
Všechny lidské konflikty se ve srovnání s potenciální srážkou Země s planetkou jeví malicherné. Americká Národní rada pro vědu a techniku (NSTC) proto znovu aktualizovala strategický plán, kterým bychom se v případě podobné katastrofy měli řídit.

Jak postupovat v případě hrozící srážky s vesmírnou planetkou? | foto: MF DNES

Když se podíváte na libovolný katastrofický film, s ohledem na zemi vzniku máte téměř jistotu, že v něm hlavní roli budou hrát Spojené státy. Americká Národní rada pro vědu a techniku (NSTC) s tím počítá i ve skutečnosti a aktualizovala dokument, ve kterém nastiňuje scénář v případě kolize s jiným vesmírným tělesem. Ve spolupráci s několika dalšími institucemi publikovala dvacetistránkový strategický plán (PDF).

„Lidstvo již disponuje schopnostmi a technologiemi, které by nám byly při hrozící srážce užitečné. Náš plán a mezinárodní spolupráce podstatně zvýší naděje na přežití v případě ohrožení Země,“ říká důstojník planetární obrany NASA Lindley Johnson. A co přesně bychom podle dokumentu měli dělat?

PrevenceHlavní zbraní jsou informace

Podstatná část dokumentu se zaměřuje na detekci planetek. Když si to povíme na rovinu, nejsme na tom zcela dobře. Jen letos nás překvapily dva menší meteoroidy. Oba sice byly menší než 140 metrů, což je stanovená hranice nebezpečnosti, ale dozvěděli jsme se o nich jen chvíli před tím, než byly v naší bezprostřední blízkosti. Pokud se chceme s případnou srážkou vypořádat, musíme o ní dopředu vědět.

Zemi minul asteroid, o kterém vědci ještě před týdnem nevěděli

„Podle našeho loňského reportu detekuje současná technologie v horizontu patnácti let méně než polovinu 140metrových objektů,“ přiznávají autoři dokumentu (na ty, o kterých víme, se můžete podívat zde). 

V prvních kapitolách proto načrtávají, jak bychom je mohli s dostatečným předstihem nalézt a zároveň předvídat jejich dráhu i dopad. NSTC vyzývá všechny vesmírné agentury, aby se co nejvíce podílely na aktivním vyhledávání planetek a informací o těch, které již máme v hledáčku. Tak, aby se modrá linie na následujícím grafu dostala co nejvýše.

Horizontální osa zachycuje velikost planetek, vertikální jejich počet. Červená...

Horizontální osa zachycuje velikost planetek, vertikální jejich počet. Červená linie značí předpokládaný počet planetek, modrá vyjadřuje procentuálně ty, o kterých víme.

Již nyní víme o několika planetkách, které mohou znamenat pro Zemi ohrožení. Asi nejznámějším je téměř půlkilometrový asteroid Bennu, který by mohl do Země narazit kolem roku 2135. Případná exploze planetky, ke které míří sonda OSIRIS-REx, by byla zhruba dvacetkrát větší než test nejsilnější nukleární zbraně Car bomby. Když už o asteroidu víme, co si s ním počít?

ÚderNáraz, odklon nebo atomovka

Dokument počítá spíše s nárazem menšího meteoroidu v řádech desítek až stovek metrů. Takový dopad by případnou apokalypsu jako kilometroví obři nezpůsobil, zato je mnohem pravděpodobnější. Navíc jsme se před pěti lety přesvědčili, že i když nedopadne v celku na zemský povrch, může napáchat velké škody. Nad ruským Čeljabinskem explodoval při průletu atmosférou dvacetimetrový meteoroid, tlaková vlna zranila stovky lidí a vysklila okna na tisících budov.

Odkud přiletěl čeljabinský meteorit?

V případě předpokládaného dopadu do zabydlené oblasti je třeba jednat, možností je několik. Jednou z nejpreferovanějších je kinetické přesměrování. V takovém případě bychom vypustili stroj, který by do planetky řízeně narazil a pokusil se ji vychýlit z kurzu. Podobný kousek si chce NASA vyzkoušet za pár let v misi DART. Stroj s autonomním řízením má do vyhlédnutého 130metrového asteroidu narazit rychlostí 6 km/s, střet je naplánován na říjen 2022.

Předpokládaný rozsah škod při dopadu 30m meteoroidu do New Yorku.

Předpokládaný rozsah škod při dopadu 30m meteoroidu do New Yorku.

Z druhé možnosti by měl radost Michael Bay (americký režisér libující si v explozích, pozn. red.) Jakmile by se větší planetka dostala do blízkosti Země, vypustili bychom raketu s nukleární hlavicí. Neslyšný jaderný výbuch by měl v případě úspěchu asteroid vychýlit z kolizního kurzu, případně ho roztříštit na menší kusy, které by již nebyly tak nebezpečné.

Třetí možností pro menší meteoroidy v řádech desítek metrů je velká raketa či satelit. Stroj by fungoval jako gravitační tahač a změnil kurz planetky. Což není tak jednoduché jako „obyčejný náraz“, protože se asteroidy řítí řádově v jednotkách až desítkách kilometrů za sekundu.

Dinosaury zabil meteorit, na výsluní je vynesly sopky

Na možných scénářích a vyhodnocování jejich efektivity a reálnosti bude nadále spolupracovat americké ministerstvo obrany s NASA a Národní správou jaderné bezpečnosti. Že chtějí USA hrát v případné záchraně Země prim, dokládá i to, že v plánu výslovně píšou „o nutné mezinárodní spolupráci pod vedením Spojených států“.

V závěru počítají autoři s nejhorším a nastiňují záchranné a evakuační akce, jak o hrozbě informovat a jak minimalizovat škody. Program počítá s ročními výdaji kolem 150 milionů dolarů (3,3 miliardy korun), ale nikoli s Brucem Willisem. „Astronauti v záchranné misi patří do filmu. Všechny naše scénáře počítají s automatizovanými stroji,“ řekl důstojník Johnson. Dokument navazuje na plán z roku 2016, na který se můžete podívat zde.

Nenašli byste v něm však jednu z dalších skloňovaných možností, kterou je výkonný laser. Jeho paprsek by se mohl namířit na povrch planetky, ze kterého by se začaly odpařovat částice a mohly tak změnit kolizní kurz se Zemí. Prototypy se již testují například ve Velké Británii. 

Vědci však k této možnosti přistupují váhavě, protože technologie by se sice mohla využít i k likvidaci vesmírného smetí, ale i jako zbraň. To by mohlo vyřešit například jeho umístění na odvrácené straně Měsíce. Ale to už jsme v daleké budoucnosti.

SimulaceVyzkoušejte si dopad planetky

Simulaci dopadu meteoroidu či planetky na Zemi si můžete vyzkoušet sami. Stačí zadat parametry a vygenerovat následky dopadu. Ukázkově jsme zadali, co by se stalo v případě, že by planetka Bennu dopadla do Česka. 

  • Průměr: 490 m
  • Hustota: 1260 kg/m³
  • Rychlost: 13 km/s
  • Úhel: Neznámý, ovšem ovlivňuje podstatně pouze kráter

Planetka by se začala rozpadat ve výšce kolem 73 kilometrů. Rychlost projektilového deště by se snížila jen lehce na 12 km/s a úlomky by dopadly na plochu 1 km². Dopad by při úhlu 45° zanechal kráter hluboký půl kilometru. Vzhledem k relativně nízké rychlosti by nás neohrozila termální radiace, zato by se země v blízkosti dopadu zatřásla o magnitudu sedm. Tlaková vlna by tříštila okna 120 km daleko.

Při změnách různých parametrů můžete sledovat, jak se mění následky včetně ovlivnění délky dne či velikosti tsunami. Přejeme příjemnou apokalyptickou zábavu.

Simulace dopadu planetky.


Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Jak se odhalují plagiáty? Přeházet slova nestačí, překlad ale stroj ošálí

Ctrl + C, Ctrl + V, dvě klávesové zkratky, které zná snad každý.

Nástroje na detekci opsaných pasáží mají nemalý problém. Musí porovnat odevzdanou diplomovou práci s miliony stránek už...

Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Astronauti ohřáli Měsíc i pod povrchem. A NASA o tom ztratila záznamy

Zaprášený skafandr Harrisona Schmitta během letu Apollo 17

Detektivní pátrání po ztracených páskách pomohlo najít zatím nejlepší vysvětlení zajímavé otázky, proč v místech...

Další z rubriky

Po thajském neúspěchu chce Musk vyčistit vodu v americkém městě

Americký miliardář Elon Musk

Americký miliardář Elon Musk slíbil lidem amerického města Flint, že se postará o čistou vodu. Tamní obyvatele už roky...

Vepřové by mohlo zlevnit. Vědci u prasat porazili nejdražší nemoc

LETNÍ JÍZDA: Přeštické prase, Kostelec nad Orlicí, Výzkumný ústav živočišné...

Ve Skotsku se zrodili vepři odolní proti zřejmě nejdražší nemoci těchto hospodářských zvířat. A stačila jedna malá...

Na prahu neviditelnosti. Nová technologie skryje objekt lidskému oku

Harry Potter

Pokusy o materiál zajišťující neviditelnost mají dlouhou historii. Téměř vždy využívaly přesměrování světla, výsledky...

Najdete na iDNES.cz