Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvTéměř deset let nemá americká kosmická agentura NASA vlastní loď, která by mohla dopravit do vesmíru lidskou posádku. V dohledné době by se to mohlo změnit, pokud se podaří strojům soukromých společností projít všemi potřebnými testy. Pak budou cesty do vesmíru z amerických vesmírných základen pro své zákazníky z řad států, firem i soukromníků zajišťovat podnikatelé. Nejznámější je Elon Musk a jeho firma SpaceX.
Na něj i aktivity dalších soukromých vesmírných dobyvatelů se moderátor Dominik Vršanský ptal konstruktéra české družice Lucky 7 Jaroslava Laifra a Dušana Majera, který propaguje kosmonautiku a provozuje oborový web.
Česká malá družice Lucky 7 je ve vesmíru asi půl roku a stále funguje stejně jako po startu, pochlubil se v Rozstřelu Jaroslav Laifr, který byl u jejího zrodu. Družice je vybavena snímačem, který dokáže pořizovat barevné fotografie, a přístrojem snímajícím radiační pozadí. Družice samozřejmě odesílá telemetrické údaje o své kondici.
„Plánujeme provoz družice asi sedm let,“ říká Jaroslav Laifr. Životnost je asi dvacet let. Laifr upozorňuje, že na družici čeká mnoho nástrah. Vyřadit ji může na jednu stranu malý zkrat nebo uvolněný drátek, ale také srážka s kusem laku z jiného objektu. Problém může být i ve vyšší sluneční aktivitě.
Lucky je druhý ryze český minisatelit, jehož konstrukce stála kolem 200 až 300 tisíc korun. Byly přitom použity netradiční postupy jako například radiační stínění vyrobené z hliníkových panelů na chlazení LED osvětlení.
Posouvání role NASA
NASA a SpaceX jsou v současnosti tahouny v oblasti kosmonautiky. NASA provozuje nejvíce vesmírných objektů a zároveň podporuje vývoj u soukromých společností. Nyní funguje tak, že zaplatí vývoj, ale nechce exkluzivitu. SpaceX zase zkouší různé postupy, které mohou z pohledu velké organizace NASA vypadat rizikověji, ale fungují.
„Dokázal padesát procent toho, co si naplánoval, co se týká kosmického programu,“ odpověděl na dotaz o úspěších Elona Muska, který SpaceX vlastní, Jaroslav Laifr.
V podstatě se NASA posouvá z role projektanta do pozice zákazníka. Souvisí to i s tím, že NASA chce komercionalizovat nízkou oběžnou dráhu. Dušan Majer připomněl, že před pár dny podepsala organizace smlouvu s Axiom Space of Houston o dodání jednoho až tří modulů, které se připojí k ISS.
Návrat na Měsíc ve znamení udržitelnosti
Ponechání nízké orbity kolem Země uvolní NASA ruce pro projekt návratu lidí na Měsíc. Podle Jaroslava Laifra se bude znovudobývání Měsíce zabývat především otázkou udržitelnosti. „Na Měsíci se budeme učit jak získávat místní zdroje,“ myslí si Jaroslav Laifr.
Měsíc se tak stane laboratoří, kde si vyzkoušíme, jak dokážeme získávat tamní kyslík a další látky. Ale budeme mít i možnost si otestovat, jak bude odolná technika i lidé při dlouhodobém pobytu na jiném vesmírném objektu, ale i v meziplanetárním prostoru.
K tomu poslouží základna Gateway, která bude fungovat jako přestupní stanice na Měsíc, ale později pravděpodobně i na Mars. K ní budou prostřednictvím lodí Orion létat lidé, kteří si následně přesednou do přistávacího modulu pro cestu na povrch Měsíce nebo do planetoletu k Marsu. To bude v době, kdy již bude otestována potřebná technika jako jsou počítače, pohon, datový přenos a další pro pohyb mezi planetami.
Na Marsu se počítá se založením základny, která by zpočátku byla závislá na Zemi, ale postupně se musí propracovat k samostatnosti. Svým způsobem by se tak mohla podle obou respondentů Rozstřelu stát jakýmsi záložním plánem pro lidstvo, pokud bude Zemi hrozit globální katastrofa.
