Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vesmír produkuje dvakrát víc světla, než se myslelo, tvrdí vědci

aktualizováno 
Astronomové se mezi sebou dlouho dohadovali, jestli světlo ze vzdálených galaxií, které pozorují ve svých přístrojích, podává úplný obraz o dění ve vesmíru, či nikoliv. Nyní už vědí, že ne je správně, ve skutečnosti k našim teleskopům doletí pouhá polovina světla, zbytek je zastíněn kosmickým prachem.

"Galaxie produkují dvakrát víc světla, než jsme si předtím mysleli.“ Alespoň takové jsou závěry nejnovějšího výzkumu mezinárodního astronomického týmu, který vedl Simon Driver z univerzity ze skotského St. Andrews. Padesát procent světla, které v kosmu vzniká fúzní reakcí v nitrech hvězd, pohltí všudypřítomný kosmický prach.

Trhliny v dosavadních představách

O tom, že nekonečný vesmírný prostor obsahuje drobná prachová zrnka, astronomové už nějaký čas vědí, ale nikdo z nich si neuvědomil, jak velký vliv to může mít na množství námi pozorovaného světla. Prach světlo hvězd absorbuje, zahřívá se a znovu září. Na tom není nic zvláštního, zní to logicky, jenže...

Podle donedávna platného fyzikálního modelu měl kosmický prach emitovat více energie, než hvězdy stihnou vyzářit. To byl vážný problém. Ze systému nikdy nemůžete získat více energie, než kolik jí do něj vložíte. Jinak by přestal platit zákon zachování energie, tedy jeden ze základních fyzikálních principů vůbec. Všem bylo jasné, že je něco špatně.

Nový model distribuce prachu

Východisko z patové situace se pokusil nalézt Simon Driver a jeho mezinárodní výzkumný tým. Jako základ jim posloužil zcela nový model distribuce prachu v galaxiích, vyvinutý Cristinou Popescuovou z Univerzity centrálního Lancashire a Richardem Tuffsem z Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku. Potřebná data vědci získali z katalogu MGC (Millennium Galaxy Catalogue), nejnovějšího katalogu svého druhu, obsahujícího na 10 tisíc galaxií.

Astronomové si dali za úkol zjistit, jak velký podíl z veškerého vyzářeného světla uvnitř galaxií pohltí kosmický prach. Jejich hlavní starostí přitom bylo, aby energetická bilance prachu byla v rovnováze. "Rovnice seděla perfektně,“ potvrdila Cristina Popescuová.

Ven se dostane jen 50 % viditelného světla

Vědci nejprve pečlivě proměřili záření tisíce diskových galaxií nejrůznějších prostorových orientací (záleží na směru našeho pohledu, tedy zda galaxii vidíme čelně či z boku) a získané výsledky porovnali navzájem.

To jim umožnilo přesně určit množství světla, které z galaxií v každém směru uniká. Podle Drivera se z galaxií dostane ven pouze polovina viditelného světla, zatímco u UV záření je podíl ještě menší, asi 10 procent. Zbytek tvoří infračervené záření.

"Když galaxie pozorujeme infračervenými satelity, tak vlastně vidíme zářící, žhnoucí prach. Množství energie, které vesmír vydává na těchto vlnových délkách, přesně odpovídá námi určenému množství UV a viditelného záření, které je absorbováno prachem,“ tvrdí Driver. Jeho zásluhou tak poprvé známe energetický výkon vesmíru v celém jeho spektru.

Energetický výkon vesmíru

V současné době vesmír (jadernou fúzí) produkuje nepředstavitelně obrovské množství energie, asi 5 kvadrilionů Wattů v každém krychlovém světelném roce, což je asi 300krát více, než činí průměrná spotřeba pozemské civilizace.

"Přes 70 let nám přesný popis toho, jak se galaxie, tedy místa, kde se proměňuje hmota v energii, formují a vyvíjejí, unikal. Vyrovnání kosmického energetického rozpočtu je tedy důležitým krokem vpřed,“ tvrdí Driver.

Stále výkonnější astronomická zařízení nám sice dovolují hledět do prostoru dál a dál, ale stínící efekt kosmického prachu eliminovat nemohou. "Pořád ještě nejsme schopni pozorovat vesmír v jeho plné kráse, ale už aspoň lépe rozumíme tomu, jak tento prach ovlivňuje vědecká pozorování,“ říká k tomu Simon Driver.

Zdroj:  www.st-andrews.ac.uk

Autor:


Témata: Galaxie


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.