Přes snímek z Hubbleova kosmického dalekohledu byl vložen modrý obraz...

Přes snímek z Hubbleova kosmického dalekohledu byl vložen modrý obraz naměřeného prstencového rozložení skryté hmoty kolem středu kupy galaxií CL0024+17. Kredit: NASA, ESA, M.J. Jee a H. Ford (). | foto: Johns Hopkins University

Temnou hmotu ve vesmíru mohou lidé hledat chytrým telefonem

  • 30
Stačí mobilní zařízení s fotoaparátem a speciální aplikací, abyste i vy mohli přispět k výzkumu vesmírné temné hmoty. Právě toto vybavení pomůže výzkumu v rámci mezinárodního projektu CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory), do něhož jsou zapojeni i čeští vědci.

Vědci Fyzikálního ústavu při Slezské univerzitě v Opavě se od srpna 2016 zapojují do mezinárodního projekt CREDO, což je projekt zaměřený na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky nebo též temné hmoty.

„Rozklíčování záhady temné hmoty by mohlo být nyní na dosah. A to za pomoci co nejširší veřejnosti po celé planetě, protože k detekci prchavých částic, které skrytou látku provázejí, si vystačíte s aplikací na svém chytrém telefonu,“ řekl v tiskové zprávě astronom Petr Horálek.

Cílem projektu CREDO je zapojení uživatelů chytrých telefonů do detekce specifických částic – fotonů vzniklých pří rozpadu superhmotných částic v raném vesmíru. Právě tyto detekce by mohly poskytnout odpovědi na otázky kolem tajemné skryté hmoty.

Observatoře, které hledají částice z vesmíru, mají minimální šanci na úspěch tyto mimořádně prchavé částice detekovat, protože pokrývají nepatrný zlomek zemského povrchu. „Můžeme však s pomocí veřejnosti udělat spoustu malých detektorů rozmístěných po povrchu Země,“ doplňuje. 

Lidé by si podle něj mohli do svých chytrých telefonů stáhnout aplikaci CREDO detektor a začít v obvyklém záření v okolí člověka identifikovat i ony specifické částice. Aplikace využívaná i dalšími partnery projektu, jako je Ústav technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického v Praze, používá GPS modul a CCD čip fotoaparátu.

Projekt je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska prostřednictvím Višegrádského grantu z Mezinárodního Višegrádského fondu. 

Mezinárodní projekt CREDO zahájený vědci z Ústavu jaderné fyziky v Krakově a Fyzikálního ústavu v Opavě (celkem se do projektu zapojili vědci z 19 zemí na 5 kontinentech) se zaměřuje na jednu z mnoha teorií o tom, čím by tato skrytá hmota mohla být - na superhmotné částice zrozené v raném vesmíru. „Pokud je tato teorie správná, samotné superhmotné částice nemůžeme vidět, ale měli bychom být schopni detekovat pozůstatky po jejich rozpadu. Tedy vzácné fotony s velmi specifickou energií, o nichž se předpokládá, že jsou výsledkem tohoto rozpadu,“ doplnil.

Podle Horálka se astronomové sice věnují výzkumu vesmíru už celá staletí, přesto je víc než 95 procent složení vesmíru neznámé. „Předpokládá se, že 68 procent tvoří skrytá energie a zbývajících 27 neznámého složení představuje právě skrytá hmota. Je známo, že tyto komponenty ve vesmíru opravdu existují, a to kvůli řadě jinak nevysvětlitelných jevů,“ řekl.

Dodal, že některé novější výzkumy ukazují, že by skrytá hmota mohla mít vliv na elektromagnetické záření přítomné ve vesmíru. Ale jinak nikdo nemá tušení, jakou mají tyto komponenty povahu či podobu. Existují pouze domněnky, které se bez lepší pozorovací technologie mohou jen těžko potvrdit či vyvrátit. Odpovědi se podle Horálka skrývají v kosmickém záření.

,