Je to smutné, ale úroveň textů pana Ing. Pacnera, zveřejňovaných na Technetu, klesá. I v tomto článku je řada nejen nepřesností, ale i faktických chyb.

Tak například Rosetta se ve skutečnosti přiblížila k 67P v srpnu, ne tedy v listopadu, kdy vysadila Philae. Izotopové složení vody pochází z přístroje ROSINA na palubě Rosetty, ne Philae. Itokawa je mladá planetka a analyzované vzorky tak nemají stáří  4,5 mld., ale jen pár milionů let. NEAR přistál na EROSu a fungoval na něm 16 dní. Naopak pan Pacner vynechal dovoz vzorků misí Stardust. Mars Rover 2020 je zatím plánován na 2020 s příletem 2021 a ne 2022, pčičemž autor článku zcela vynechal ExoMars (start stále plánován na rok 2018).

A můžeme pokračovat: start bezpilotního Orionu k Měsíci má být v roce 2018, nikoliv 2019. Podle návrhu RKK Energija by měli být při prvním pilotovaném letu PTK na palubě čtyři kosmonauti, nikoli tedy šest. Pilotované přistání na Měsíci po roce 2030, ne v roce 2030. Rok 2028 rokem zprovoznění vlastní orbitální stanice v žádné ruské zprávě nebyl. O raketě s nosností 70-75 tun se nemluví od podzimu, ale mnohem déle. Šest letenek v Sojuzech do roku 2017 pro NASA a ostatní partnery je chybný údaj - ve skutečnosti je to šest ročně (respektive letos pět, příští rok šest). A zajímavý je i zdánlivý "překlep", na který měli přijít redaktoři Technetu: Antares je v článku opakovaně panem Ing. Pacnerem nazýván Anteres.

Nesporným úspěchem byly a jsou ambice Elona Muska

Orbital Sciences opusti problematicke ruske motory, aby je nahradila jinymi ruskymi motory RD-191. Pan autor ponekud pozapomnel na dulezite a uspesne testy zcela novych ruskych raket Angara

181

Raketoplan byla lod, ne raketa. Mluvime tu o pristani a opetovnem pouziti nosne rakety

Raketoplán byl celý systém. Motory na pevné palivo přistávaly na padacích a motory na kryogenní palivo přistávaly s orbiterem. Obojí se používalo opakovaně.

Osobně spíš víc věřím firmám jako SpaceX a pod., že budou schopní přistát na Marsu, než státním agenturám.

Poměrně snadná rovnice. Na jedné straně jsou dravé společnosti. Vedené a podporované lidmi, kteří se k úspěchu dostali od nuly. Lidmi, kteří se úspěchu domohli tím, že věřili nějaké technologii, která byla zcela nová a nepředstavitelná. Mají peníze, mají prvotřídní odborníky, mají prvotřídní vybavení (třeba počítače a software) a nebojí se nových myšlenek a převratných řešení. (Ps: tipnul bych si, že třeba zrovna MUSK by na Mars letěl velmi ochotně sám. I kdyby předem věděl, že je to jednosměrná cesta.) Oproti tomu nejen NASA má rok od roku krácený rozpočet, na jednoho odborníka zaměstnává deset druhořadých, protože na lepší prostě nejsou prachy, nových myšlenek se bojí jak čert svěcené vody..

Když začnete cpát do odborného článku propagandu tak z toho vyjde tato slátanina, která musí normálně uvažujícího člověka zhnusit.

Copak, autor nechválil Rusáky, jak jsou super, tak je to hned slátanina? 

Autor by si měl uvědomit, že zpolitizováním alespoň trochu odborného článku jednak opravdu znechutí většinu čtenářů, druhak zkreslí skutečnosti. Tfuj. Ale co chtít od pobočky štvavého plátku iDnes, že?

Jj, vše, co nejede na Ruské propagandě o bolšoj rasijskoj těchnike, tak je to tfuj, viď 

Já myslím,  že Rusko bude příštích 10 let zajímat spíše ufinancování základního fungování země než nějaká výstavba vesmírných stanic.

Pěkný přehledový článek. Pokud jde o politiku (což je bohužel hlavní starost některých diskutujících), ta se z kosmonautiky nedá odfiltrovat už od samého počátku. A pokud jde o současnou ruskou kosmonautiku, tam bych vážné zájemce odkázal na podrobný rozbor Tomáše Přibyla ve slovenském časopise KOZMOS č.4/2014, který se distribuuje i u nás. Namátkou uvádím:

1. poslední úspěšná ruská (sovětská) meziplanetární mise se konala pře 30 (slovy TŘICETI !) lety - sonda VEGA k Venuši a kometě Haley. Od té doby následovaly pouze 2 (slovy DVA) pokusy o let k Marsu, které oba skončili na dně oceánu. Ve srovnání s vývojem Japonska a Indie, o evropské ESA a americké  NASA ani nemluvě, je ruská situace dosti tristní.

2. V letošním roce Rusové úspěšně odzkoušeli novou raketu Angara, jejíž vývoj trval 19 let a žádný výkřik techniky to není.

3. Nejsilnější současná ruská raketa Proton je koncepčně stará skoro 50 let a v současné době je její úspěšnost horší než v 80.letech minulého století.

4. A tak dále a tak podobně.

5. Současná ekonomická situace Ruska bohužel žádný obrat k lepšímu nenaznačuje.

Rusko bude v budoucnu rádo, že ufinancuje samo sebe, natož nějaké v podstatě zcela zbytné kosické programy, které tak jako téměř vždycky zůstanou jen ve fantazii ruských plánovačů.

Uz se tesim na vytah dle A.C. Clarka...