Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vesmírná stanice ISS uhýbala odpadkům, posunula se o 700 metrů

  15:07aktualizováno  15:07
Jediná lidská stanice ve vesmíru musela ustoupit letícímu smetí, které ji mohlo ohrozit. Nestalo se to poprvé. Podobné incidenty se budou opakovat i v budoucnu u většiny umělých vesmírných těles na naší oběžné dráze.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) - Pohled z paluby raketoplánu Discovery, září 2009

K posunu své pozice stanice využila motory dopravní lodi Progress, která ní právě parkuje. ISS se přesunula na oběžnou dráhu vyšší o 700 metrů. Operace trvala 180 vteřin.

Podle agentury ITAR-TASS upozornili na možné nebezpečí ruské řídící středisko experti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Vesmírné smetí a ISS

Není to poprvé a ani naposled, co musí podobný krok stanice udělat. Naposledy se z tohoto důvodu s ISS hýbalo 18. července 2009 (Jak se ISS posunula o 1,5 kilometru, si přečtete zde).

Loni v březnu se dokonce musela posádka vesmírného domu schovat do přistavené rakety, aby se vyhnula případným následkům srážky s jiným objektem. (Více o úkrytu v lodi Sojuz se dozvíte z tohoto článku).

Původ odpadků ani jejich charakter odborníci neznají, ale podle výpočtů NASA smetí stanici ohrožovalo. Bez korekce dráhy letu by nebezpečí srážky podle shodného názoru amerických i ruských expertů bylo vysoké.

Ruská média upozorňují, že podle "pozemských" měřítek se ohrožení ISS prakticky rovnalo nule. Pravidla letového řízení totiž ukládají vyhlásit alarm už v případě, že pravděpodobnost srážky dosahuje 0,001 procenta.

Kolem Země krouží kromě funkčních družic také miliony úlomků, vesměs pozůstatků po starých raketách a satelitech. V minulosti už se toto smetí dvakrát srazilo s fungujícími vesmírnými zařízeními.

S vesmírným smetím si nikdo neví rady

Zatím neexistuje technicky použitelná a přitom ekonomicky schůdná metoda jejich likvidace.

Kosmické smetí větší než 10 cm v roce 2008

Množství kosmického smetí většího než 10 cm v roce 2008

Uvažuje se o tom, že by se mohly ničit laserovými kanony na oběžné dráze. Ale takový zametač je zatím ve stadiu úvah. Nikdo nedokáže podle Antonína Vítka z Akademie věd odhadnout, kolik by čisticí program stál. Určitě ale desítky a možná i stovky miliard dolarů. (Více o problémech s vesmírným smetím najdete v článku Jak uhlídat 3 000 družic a miliony úlomků smetí).

Na palubě ISS pobývají nyní ruští kosmonauti Fjodor Jurčichin, Alexandr Kaleri a Oleg Skripočka a Američané Shannon Walkerová, Doug Wheelock a Scott Kelly.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Start upravené rakety V2 (Bumper) z Mysu Canaveral na Floridě v roce 1950
Co budou vojáci dělat na Měsíci? Jak USA vzdaly boj o Sputnik

Zatímco v SSSR se konstruktéři prvních kosmických nosičů museli potýkat s nedůvěrou podezíravé KGB a tvrdým dohledem z Kremlu, v Americe narazili na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.