Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vesmírná stanice v neděli přeletí nad Prahou

  16:07aktualizováno  16:07
Přelety Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) jsou na obloze patrné každý měsíc. Tuto neděli brzy ráno by však měla být viditelná velmi dobře - bude zářit skoro jako Sirius, nejjasnější hvězda na obloze.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) | foto: Profimedia.cz

Mezinárodní vesmírná stanice přeletí nad hlavami Pražanů v neděli mezi 5:09 a 5:13 SELČ. V maximální výšce nad obzorem bude zhruba v 5:10 SELČ. Právě tehdy ji půjde spatřit nejsnadněji.

Jasné ranní přelety je ale možné pozorovat celý týden, trvají ovšem jen několik minut.

Kdy a kde?
Ve středu 28. března v 5:22 SELČ vystoupá stanice 60 stupňů nad severní obzor. O den později to bude kolem 5:43 opět nad severním obzorem. Tentokrát ve výšce 65 stupňů.

V pátek 30. března bude možné stanici pozorovat nejvýš 42 stupňů nad severovýchodem po 04:29 a ve výšce 88 stupňů nad jihojihovýchodem před 06:04.

O víkendu bude vrcholit v sobotu 31. března 63 stupňů nad severním obzorem po 04:49 a v neděli 1. dubna 87 stupňů nad severovýchodem kolem 05:10. Poletí od západoseverozápadu na východoseverovýchod.

Mapa přeletu ISS

Třetí nejjasnější objekt na nebi
Viditelné přelety stanice se opakují zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Stanice se stala po Měsíci a Venuši nejjasnějším objektem na noční obloze koncem roku 2000, když byla vybavena obřími slunečními panely.

Maximální jasnosti dosahuje, když je plně osvětlena Sluncem a je Zemi nejblíže, tedy ve vzdálenosti zhruba 367 kilometrů. Pak dosahuje jasnosti až -2.8 mag, zatímco nejjasnější hvězda oblohy Sirius má jen -1.4 mag. 

Měsíc kolem Země obíhá zhruba v tisíckrát větší vzdálenosti, než ISS.

 Magnitudou (mag) se měří zdánlivá jasnost nebeských těles, přičemž čím menší číslo, tím jasnější hvězda je. Nejslabší pouhým okem pozorovatelné hvězdy za nejlepších pozorovacích podmínek mají +5 magnitudu, nejjasnější hvězda oblohy (Sirius) má magnitudu –1,43. Planeta Venuše – Jitřenka nebo Večernice – může dosahovat hvězdné velikosti –4,5 magnitudy.

(Podle petrdrhlik.webzdarma.cz)



Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Každou noc se museli Stalinovi hlásit. Dělali rakety, které vojáci nechtěli

Než se před 60 lety vydala do vesmíru první družice, museli její autoři probádat mnoho i slepých uliček. To vše v zemi, která byla zničena válkou a vládl ji...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad dopadu až 100 kg zbytků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.