Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vinton Cerf: Kde se vzal internet a kam směřuje

aktualizováno 
Jeden ze zakladatelů internetu a technologický vizionář Vinton Cerf popisuje své postřehy k dnešnímu webu a odhaduje, kam se vývoj v budoucnu vydá. Jeden z čelních představitelů společnosti Google věří, že na internetu přibude lokalizovaného obsahu, a předpovídá meziplanetární web.

Vinton Cerf, přezdívaný “otec internetu“

V roce 2006 by si většina lidí ve vyspělém světě jen těžko dokázala představit život bez internetu. Nikdy předtím se žádná technologie nestala tak rychle ústřední součástí našich životů. Emaily, vyhledávání, elektronické bankovnictví, komunitní internetové stránky - stovky milionů lidí je používají každý den. Původně byl ale internet svět zcela odlišný. Při jeho návrhu v roce 1973 bylo hlavním cílem Ministerstva obrany USA spojit a sjednotit počítače do jejich výkonného a kontrolního systému. Ale samozřejmě jej pro své účely okamžitě začali využívat i akademici, kteří se na vývoji podíleli.

Za tři roky tři miliardy online

Mnoho lidí zaměňuje pojmy Internet a "Web". Web, tedy stránky, které vidíte, když jste na internetu - je ale jen jedna z mnoha aplikací, které Internet umožňuje. Od komerčního otevření internetu v roce 1989 se podíl světové populace "online" dramaticky zvýšil. Současné odhady hovoří o jedné šestině všech obyvatel světa. Vezmeme-li v potaz tuto rychlost nárůstu, není vyloučeno, že v roce 2010 bude připojeno tři miliardy lidí - to je skoro polovina všech obyvatel Země!

Tento očekávaný nárůst může být způsoben dvěma hlavními faktory. Rychlým rozvojem mobilních technologií a přizpůsobování obsahu pro místní podmínky (lokalizací). Na světě je přibližně dvě a půl miliardy vlastníků mobilních telefonů(mnohem více než vlastníků osobního počítače), a tak je zde ohromná šance pro mobilní internet. Rovněž to obchází problém pevných linek, kterých je v rozvíjejících se zemích dostatek pouze v bohatých oblastech. Podle odhadů Světové banky žijí více jak dvě třetiny obyvatel světa v dosahu sítí mobilních telefonů.

Služby šité na míru (a jazyk)

Na čem ale skutečně záleží, to jsou lokalizované služby a místní obsah. V současnosti je na Středním východě a severu Afriky kolem 22 milionů uživatelů internetu. Poskytujeme nyní služby jako Gmail nebo Google News v arabštině a chystáme další. Jistě, mnoho informací na internetu bude stále v angličtině nebo španělštině. Proto investujeme do překladových nástrojů, které, ač nedokonale (dokonce ani naše ne!), pomohou arabsky mluvícím s využitím takového cizojazyčného obsahu. Nejlepším způsobem, jak udělat internet použitelnější v dané oblasti, je vytvořit více služeb komunikujících místím jazykem. Doufáme, že naši arabsky mluvící kolegové na toto odpovědí přispíváním v arabštině.

Komu patří internet?

Slyšel jsem lidi tvrdit, že internet kontrolují Spojené státy americké, a že je to další ze způsobů, jak zvýšit svoji důležitost a upevnit hegemonii anglického jazyka. Velký rozmach místních služeb v místních jazycích provozovaných místními poskytovateli internetu (ISP - Internet Service Provider) naznačují opak. Opravdu, i samotné jádro internetové technologické architektury je decentralizované, spravované na lokální úrovni různě po světě. Je pravda, že mnoho známých domén prvního řádu (.com, .org, .net) jsou spravovány v USA. Ale národní domény nejvyššího řádu, jako jsou .uk, .eg a .mx jsou spravovány místními internetovými organizacemi. Druhá největší doména prvního řádu je .de, s deseti miliony registrovaných. Všechny registrace prohlíží (ne ovládá) ICANN, suverénní koordinační orgán, který zajišťuje odpovídající zapojení všech zemí.


Devadesát devět procent internetové infrastruktury kontrolují soukromí vlastníci a organizace, a koneckonců právě lokální (lokalizovaný) obsah bývá pro uživatele nejzajímavější. A tak každá organizace, americká nebo jiná, má zájem na poskytování služeb v mnoha jazycích, pokud chce co nejlépe využít možností internetem nabízených.

Rychlost, kterou se internet rozvíjí, ukazuje, že nás čekají skutečně vzrušující časy během příštího desetiletí. Můj osobní názor je, že budoucnost leží v zařízeních a programech, které budou využívat možnosti být "nonstop on-line". Domácnost, automobil i kancelář se všemi jejich zařízeními budou na připojeny k síti 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, a rozšíří tak naše digitální životy.


Domovská stránka Měsíce a Marsu?

Další oblast, ohledně které jsem udělal několik předpovědí, je "meziplanetární internet" ("Interplanetary Internet"). Ten se pomalu stává realitou. Očekávám, že příští výprava na Mars už by měla používat první verzi meziplanetárního internetového protokolu, což zlepší naše schopnosti přenášet data mezi těmito planetami.

Jedna věc je jistá: uživatelé internetu a poskytovatelé služeb neustále vynalézají nové a tvořivé způsoby, jak využít informačního oceánu, který se na internetu převaluje. Ať už na této planetě, nebo na jiné.

Překlad z anglického originálu. Pan Cerf přijede do Prahy příští týden a Technet s ním má domluvený exkluzivní rozhovor. Pokud máte nějaké zajímavé otázky na "Otce internetu", napište nám je.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace struktury diskuze Kialo.com
Dá se na internetu diskutovat rozumně? Platforma Kialo to chce zkusit

Nová platforma chce nabídnout nástroj pro racionální debaty. Snaží se o to především strukturováním diskuze a upřednostňováním podepřených argumentů.  celý článek

Facebook po roce odkrývá, jakým způsobem mohlo Rusko ovlivnit americké...
PŘEHLEDNĚ: Facebook ukázal, jak jej během voleb zneužila ruská propaganda

Rusové si přes stovky prostředníků koupili v roce 2016 ohromné množství reklamy na Facebooku. Cílily na americké voliče v klíčových státech. Reklamy podle...  celý článek

Ukázka podvodné soutěže na Facebooku.
Útočníci lákají na Facebooku uživatele na výhru i slevu na brýle Ray-Ban

Dostat z uživatelů citlivé informace o jejich soukromí zkouší podvodníci různými způsoby. V poslední době jsou to například různé soutěže na Facebooku nebo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.