Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Víte jak vysílá digitální televize? Nakoukněte do jejího zákulisí

aktualizováno 
Digitální vysílání se dá přirovnat k jedoucímu vlaku. Navštívili jsme pracoviště Radiokomunikací, odkud se zvláštní vlak vypravuje na cestu k divákovi.
Radiokomunikace

Radiokomunikace

Radiokomunikace jsou provozovatelem telekomunikační sítě A pro digitální televizní vysílání (DVB-T) v ČR. Navštívili jsme jejich pracoviště v Mahlerových sadech, kde je umístěn digitální vysílač. Naší návštěvu jsme nemohli zahájit nikde jinde než úplně nahoře a tím teď nemyslíme na věži, ale inženýra Martina Roztočila, který je ředitelem úseku vysílacích služeb Radiokomunikací.

Ten nás seznámil s pozicí Radiokomunikací na českém telekomunikačním trhu, historií experimentů s digitálním vysíláním, současným stavem vysílání DVB-T a jeho vyhlídkami do budoucna.

Okamžikem spuštění řádného vysílání se z bezplatného experimentu stala placená služba. Zde však Ing. Roztočil zdůraznil, že spojení "placená služba" se týká pouze vysílatelů (tj. televizních stanic). Ti platí za zpracování a přenos signálu. Ceny jsou zatím minimální a zaváděcí. Podle Roztočila jsou spíše signálem pro investory, že zde existuje poptávka po digitalizaci. Ti následně mohou uvolnit finanční prostředky pro nutné investice do budování nové infrastruktury.

Jak začala digitální éra televize

Zkušební digitální vysílání ve formátu DVB-T bylo spuštěno 12.5.2000. Tento experiment byl završen po více než pěti letech 21. října letošního roku spuštěním řádného digitálního vysílání.

Jedná se stejný milník, jakým bylo zahájení vysílání rozhlasu nebo televize v analogové formě. O spuštění řádného digitálního vysílání jsme vás informovali v článku Nová éra: Digitální televize začala vysílat naostro.

V současnosti je digitálním signálem Radiokomunikací pokryta Praha a část s Středních Čech z vysílačů Praha-město a Cukrák. V průběhu února k nim přibude Brno a Ostrava. Další vysílače budou spouštěny v následujících etapách jejichž časové rozprostření závisí na požadavcích zákazníků Radiokomunikací kterými jsou producenti televizních rozhlasových programů umístěných v multiplexu A.

V polovině příštího roku se v Ženevě uskuteční mezinárodní konference ITU na které budou rozdělovány definitivní kmitočty pro digitální vysílání. Ty nahradí současné provizorní kmitočty a umožní jednak celoplošné pokrytí, ale také vybudování dalších tří sítí.. Již nyní je jasné, že proběhnou nějaké kmitočtové korekce a nebude již například využíván současný 25. kanál z vysílače Praha-město. Struktura současného kmitočtového plánu sítě A potenciálně umožňuje pokrytí až 76% obyvatel ČR.


Vysílač DVB-T v Praze

Radiokomunikace preferují poskytování komplexní služby

Ing. Roztočil také podrobně popsal nabídku Radiokomunikací komplexní služby, kdy Radiokomunikace přebírají datový stream z jednotlivých studií. Ten se dostává do digitálního technologického centra ČRa, které je momentálně na Kavčích horách, ale v lednu se přestěhuje na vysílač Praha-město. Zde se vytváří celkový datový stream, který má datový tok 22,12Megabitů za sekundu, a ten je distribuován na jednotlivé vysílače.


Záložni DVB-T vysílač v Praze

Situace, kdy zákazník vyrábí pouze program a služba je poskytována jako celek, je podle ČRa ideální stav. Z hlediska nákladů, efektivnosti, zodpovědnosti by podle ČRa bylo ideální, kdyby byl jeden subjekt, který přebírá signál a pak se postará o jeho distribuci k divákovi. Čím méně bude meziprvků (provozovatel vysílačů, provozovatel sítě, provozovatel multiplexu), tím budou moci být nižší ceny, protože jednotliví provozovatelé si řeknou své ceny. Mezi vysílateli však na tuto problematiku panují rozdlné názory.


Výstupní filtr vysílače DVB-T v Praze

Vysílače by měly být za současného stavu technologií provozuschopné minimálně 5 – 10 let. Velice citlivou otázkou je stav komprimovací technologie, která se musí zlepšit a zefektivnit kódování. V současnosti je stále požadavek na zachování formátu MPEG2. Již v únoru čeká Radiokomunikace výměna kompresní technologie, protože ta stávající je již technicky i morálně zastaralá. V budoucnu pak můžeme očekávat dramatický vývoj v oblasti vytváření multiplexů. Počítá se s nástupem kompresního formátu MPEG4 a televize s vysokým rozlišením HDTV.

Vysílání je jako jedoucí vlak

Jednotlivé signály ze studií, které přijdou do digitálního centra Radiokomunikací, se musí nejprve zkomprimovat do formátu MPEG2, aby bylo možné dodržet maximální datový tok multiplexu. K tomu slouží zařízení, které se nazývá „head end“, a lze jej přirovnat k srdci celé sítě. V něm jsou datové toky přicházejících signálů zmenšeny zhruba na padesátinu své původní velikosti. Výsledkem je několik zkomprimovaných programových toků, které je nakonec nutné spojit do jediného transportního toku, k čemuž slouží zařízení zvané multiplexer.


Kapalinové chlazení vysílače DVB-T v Praze

Přečtěte si o digitální televizi:

  • Digitální televize umí víc, než si myslíte
  • Již příští rok přijdou nové televizní stanice
  • Čtvrtý kanál ČT zahájí vysílání den před olympiádou
  • Test digitálního vysílání: lidé byli většinou překvapeni kvalitou obrazu
  • Nová éra: Digitální televize začala vysílat naostro
  • Celý proces lze připodobnit k jedoucímu vlaku. Inženýr Vykydal jej popisuje následovně: "Vagony představují jednotlivé programové streamy, a v multiplexeru se z nich vytvoří vlak programů jedoucí k divákovi přes distribuční trasy, vysílače a vysílací antény a přijímací zařízení u diváka (anténa, Set-Top-Box apod.),"

    V multiplexeru se kromě toho přidávají další interaktivní služby jako je například EPG (elektronický programový průvodce). EPG je poměrně datově náročné, a pro jeden program na jeden den zabírá 15 kb/s. Celé pásmo má 22 Mb/s a elektronický průvodce si z něj ukrojí 1 Mb/s (počítáno pro 10 současných TV kanálů včetně rádií s programem na jeden týden).

    Celý komplex kodérů je řízen v režimu takzvaného statistického multiplexu který má za úkol zajistit co nejlepší kvalitu obrazu všech přenášených TV programů. Následuje SFN adapter, který v určených časových intervalech přiděluje datovému toku „časové razítko“ a tím zajišťuje synchronní přenos signálu do všech míst synchronní sítě (SFN). V různých místech sítě je tak možné používat pro několik sousedících vysílačů jediný kmitočtový kanál.


    Dohledové centrum vysílacích sítí v Praze

    Výsledný stream je distribuován na jednotlivé vysílače

    Výsledný datový stream je následně distribuován pomocí přenosové sítě (optika, RR spoje) na jednotlivá vysílací stanoviště. Signál může být dále vysílán buď z jednotlivých vysílačů v přiděleném kmitočtovém kanále nebo skupinou vysílačů společných pro daný region vysílajících na stejném kanále (Celá soustava se nazývá synchronní sítě - SFN).

    Aby nedocházelo k rušení signálu při použití stejného kmitočtu používají se již zmiňované SFN adaptéry. Signály se v nich navzájem doplňují a sčítají což má pozitivní vliv na kvalitu příjmu u diváka.


    Dohledové centrum vysílacích sítí v Praze

    Centrální programy vysílané z Prahy mohou být částečně nahrazeny regionálním vysíláním, tak jak to známe z analogu. V digitálním vysílání je však náhrada mnohem složitější. Datový stream, který jsme si připodobnili k vlaku musí rozpojit své vagony a určitý program (vagon) základního vysílání nahradit programem (vagonem) regionálním. Divák přitom nesmí postřehnout žádnou rušivou změnu.


    Kontrolní monitor pro vysílání DVB-T a dohled vysílačů DVB-T v Praze a na Cukráku

    Vysílač bychom na věži hledali marně

    Po té, co jsme probrali teorii šíření digitálního vysílání, nastal čas jít se podívat na samotný vysílač. Ujal se nás ing. Jan Hamáček, který má v Radiokomunikacích na starosti provoz vysílací technologie.

    Původně jsme se domnívali, že naše cesta za vysílačem povede nahoru na věž. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme vyšli pouze několik schodů a zastavili se před obyčejnými dveřmi s nápisem vysílací sál. Za nimi nás čekala řada velkých kovových skříní a přístrojů, které vydávaly nečekaný hluk. Jak jsme se dozvěděli, tyto zvuky mají na svědomí analogové vysílače, které jsou chlazené vzduchem. Mezi nimi docela tiše trůnil digitální vysílač, který je na rozdíl od nich zcela bezhlučný, protože je chlazen kapalinou. Na samotné věži jsou pouze antény se kterými jsou vysílače spojeny tlustými koaxiálními kabely.

    Samotný velín, který nám svou obrazovkovou stěnou připoměl řídící pracoviště v České televizi. Kromě obrazovek je zde ještě několik počítačů, přes které obsluha dálkově monitoruje a ovládá jednotlivé vysílací technologie na celém území ČR. Nechybí ani obyčejná televize se set-top boxem, na které obsluha sleduje digitální vysílání tak, jak se dostává k divákovi.

    Slovníček pojmů

    ATM (Asynchronous Transfer Mode = asynchronní přenosový mód) - Komunikační technologie založená na vytváření spojení a rychlém přenosu datových buněk. Svými vlastnostmi je ATM předurčena pro multimediální přenosy s integrací dat, hlasu a videa. Jedná se o jednu z nejvýkonnějších technologií v oblasti telekomunikací a prosazuje se především jako páteřní technologie v sítích LAN i WAN.

    EPG (Elektronický programový programový průvodce) – služba, která divákovi poskytuje informace o vysílaných programech.

    ETSI EN 300 468 - norma, která upravuje kódování evropských jazyků v EPG.

    Head end - zařízení, které je takovým srdcem sítě, kde jsou datové toky původních signálů zmenšeny zhruba na padesátinu své původní velikosti. Signál se komprimuje do formátu MPEG2.

    ISO 8859-2 (Latin 2) - jednobitové kódování, které je známé z počátků PC a zahrnuje pouze východoevropská jazyková prostředí.

    ISO/IEC 6937 – základní kódování, s jehož pomocí lze v jedné kódové tabulce zobrazit prakticky všechny evropské abecední znaky (s výjimkou cyrilice a řecké abecedy). Kódování je většinou jednobytové, jedině diakritika je zobrazena předřazeným („Non Space“) znakem.

    Multiplexer - přístroj ve které se jednotlivé zkomprimované programové streamy spojují do jediného transportního toku.

    SFN adaptér - zařízení, které v určených časových intervalech přiděluje datovému toku „časové razítko“ tak, aby bylo v různých místech sítě možné používat pro několik sousedících vysílačů jediný kmitočtový kanál což vyžaduje synchronnost přenosu signálu do všech míst synchronní sítě (SFN)

    Synchronní síť (SFN) - síť několika vysílačů společných pro jeden region, které vysílají na stejném kmitočtu. Jejich signál se tak sčítá a násobí.

    První díl naleznete v článku Jak funguje digitální TV vysílání. Nahlédněte s námi do zákulisí.

    Autor:




    Hlavní zprávy

    Další z rubriky

    Označení přístrojů splňujících normu DVB-T2
    Signál digitální televize DVB-T2 se dostává do jižních Čech a na Vysočinu

    Další dva vysílače budou šířit přechodovou síť DVB-T2 vysílání.  celý článek

    Sony 4K: House of Cards na Netflixu
    Netflix slaví 20 let. V ČR už nabízí více než polovinu toho, co v USA

    Narcos, House of Cards, Orange is the New Black, to jsou jen některé z mnoha celosvětově úspěšných seriálů společnosti Netflix. Některé z nich můžete sledovat...  celý článek

    Gabriela Bendová pózovala s DAB rozhlasovým přijímačem Pure Evoke Mio.
    V Česku oficiálně startuje digitální rozhlasové vysílání

    Český rozhlas spouští po dvou letech testů regulérní digitální vysílání ve formátu DAB+.  celý článek

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.