Změny probíhají opravdu z týdne na týden a dá se říci, že co platilo včera, již dneska neplatí.
Dokládá to například osud novely zákona o digitálním vysílání, jejíž návrh nedávno připravilo Ministerstvo kultury (MK). Tento týden ji totiž stáhlo zpět. Důvodem je podle vyjádření ministra Václava Jehličky dohoda s Ministerstvem vnitra (MV). "V rámci pracovního jednání zástupců se totiž ukázalo, že návrhy ministerstva vnitra a ministerstva informatiky, jež měly být uplatněny jako připomínky, by představovaly podstatnou změnu, což by vyžadovalo nové připomínkové řízení," uvedla pro ČTK vrchní ředitelka ministerstva kultury Petra Smolíková. A tak mělo MV přinést ve spolupráci s MK novou verzi.
Bič...
A také přineslo. Nový návrh novely vysílacího zákona přichází s metodou cukru a biče. Pokud se současné analogové televize nepodřídí, mohou se jednoho rána dočkat toho, že za přenos signálu budou muset zaplatit mnohem více než doposud. A čím déle budou na analogu vysílat, tím dražší to pro ně bude. Stát je ochoten jít až na 100násobek současné ceny, která se nyní pohybuje mezi 375 a 180 000 Kč.
...a cukr
Na druhou stranu ministerstva nabízejí i cukr. Pokud se Nova a Prima přihlásí k Technickému plánu přechodu na digitální vysílání, získají jednu kompenzační licenci. Tento plán počítá s přechodem na digitální vysílání 10. 10. 2010. Pokud se však televize rozhodnou přejít na digitální vysílání ještě o zhruba rok dříve, konkrétně k 9. 9. 2009, pak získají jako bonus další licenci.
Požadavky Novy na jeden celý multiplex, tedy 5 licencí, tak, zdá se, vláda nevyslyšela.
Reklama podle digitalizace
Další řešení návrhu novely se týká reklamy na ČT. Její stažení z veřejnoprávní televize má být více harmonizováno se zaváděním digitálního vysílání. Dokud tedy Nova a Prima nepřistoupí k digitalizaci, měla by být ČT ponechána kvóta na reklamu. Ta by totiž byla vázána i na to, že ČT chce přejít na digitální vysílání již 8. 8. 2008.
Plán pro nové televize
Co se týká blokace současných držitelů digitálních licencí, zde novela navrhuje nabídnout jim 5 let experimentálního provozu s tím, že mezitím proběhne řádné licenční řízení pro provoz na následujících 12 let. Experimentální provoz je podmíněn zřeknutím se případných požadavků proti státu.
Pokud by nová televize v řádném licenčním řízení neprošla, měla by se kompletně vypořádat se svým nástupcem tak, aby nemohly vzniknout nároky proti státu. Když se oba subjekty nedohodnou, experiment se automaticky prodlouží o dalších pět let, a teprve poté bude moci druhá televize získat prostor pro vysílání.
V současnosti se počítá s pěti programy na jeden multiplex při komprimaci MPEG 2. První by obsadila ČT svými čtyřmi programy a jeden by zůstal pro nový. Druhý by obsadilo jedno vysílání současné TV Nova a jedna nebo dvě její kompenzační licence. Třetí multiplex by byl vyhrazen Primě a jejím kompenzačním licencím a regionálnímu vysílání. To znamená, že by zde zbyl prostor ještě pro jednu či dvě stanice, podle toho, jak rychle by Prima přistoupila k digitalizaci. Poslední multiplex by plně patřil novým vysílatelům. Celkem by tedy mělo být k dispozici v roce 2010 prostor pro 9 –11 nových televizí a celkem 20 programů.
A co MPEG 4?
Pro přechod na formát MPEG 4 chce vláda motivovat vysílatele zjednodušením licenčního řízení, které by bylo stejné jako v případě satelitního či kabelového vysílání.
