Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci naučili vodu téct do kopce pomocí triku našich babiček

aktualizováno  14:08
Na rozpálené „horské dráze“ z dílny britských vědců dokážou kapky vody najít samy cestu skrz bludiště i vyšplhat do kopce. Podívejte se, jak vysoká teplota „ochrání“ kapku před okamžitým vypařením a dá jí chuť cestovat.

Podle klasické rady našich babiček poznáte správně rozpálenou litinovou pánev ke smažení lívanců podle chování kapky vody. Pokud je pánev příliš studená, kapka se rozlije po povrchu a se zasyčením ihned zmizí. Na dostatečně rozehřáté pánvi se však voda promění v neposedné kuličky a začne divoce tančit po povrchu.

Leidenfrostův jev a kouzelnické triky

S Leidenfrostovým jevem se můžete setkat i během vystoupení některých iluzionistů. K oblíbeným salonním trikům patří například ohnutí žhnoucího pohrabáče holou rukou, otisknutí dlaně do čerstvě vyfouknutého skla, nebo dokonce olíznutí do ruda rozpálené ocelové tyče bez pozorovatelných následků na zdraví. Všechny tyto triky spojuje právě izolační schopnost tenké vrstvičky páry a vysoká tepelná kapacita vody. Během krátkého dotyku vlhkou rukou dojde k přenosu pouze velmi malého množství tepla, které nestačí ke vzniku popáleniny.

Princip těchto triků demonstroval ve svých přednáškách i učitel a popularizátor fyziky Dr. Jearl Walker ponořením dlaně pod hladinu kapalného olova. Na video experimentu se můžete podívat zde.

Toto překvapivé chování, nazývané po svém objeviteli Leidenfrostův jev, má poměrně jednoduché vysvětlení. Při dostatečně vysoké teplotě povrchu se pod kapkou vody vytvoří tenká vrstvička páry, která ji nadnáší a zabraňuje jejímu rozlití po povrchu kovu, a levitující kapka si tak díky povrchovému napětí uchová svůj oblý tvar.

Vodní pára je na rozdíl od kapalné vody také velmi špatný vodič tepla. Vytvořená vrstvička páry o síle pouhé desetiny milimetru tak kapku účinně izoluje od zdroje tepla. Zatímco při teplotě povrchu kolem 170 °C se voda odpaří prakticky ihned, tak při teplotách nad 200 °C přežijí kapky vznášející se na parním polštáři více než dvě minuty.

Schéma Leidenfrostova jevu

Schéma Leidenfrostova jevu

S pozoruhodnou aplikací tohoto jevu přišli v nedávné době vědci z anglické univerzity v Bathu. Členové týmu Dr. Takashiny zjistili, že je možné nejen pomocí vhodně rýhovaného kovového povrchu nasměrovat kapky požadovaným směrem, ale že při mírném naklonění zubatých destiček kapky dokonce samy ochotně tečou vzhůru. Ukázali také, že přesný směr pohybu kapiček je možné přesněji ovlivňovat pomocí různých tvarů vrypů a vhodnou volbou teploty kovu.

Toto zajímavé chování vody při vysokých teplotách pak efektně demonstrovali sestavením Leidenfrostova bludiště. To se skládá z vyhřívaných hliníkových bločků, které pomocí rýhování navádějí kapky správným směrem skrz dráhu vymezenou kovovými přepážkami. Po umístění na startovní pozici si tak jednotlivé kapky za slabého syčení samy razí klikatou cestu směrem k cíli.

Otázka dne

Experiment uskutečnili odborníci z University of Bath. Do článku jsme se souhlasem univerzity doplnili upravené video a ilustraci.

Autor:


Témata: Černobyl

Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...



Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Další z rubriky

VÝZKUM: Kdo zemře a kdo bude žít? Pomozte naprogramovat samořídící auto

Chodci na silnici (ilustrační foto)

Auta bez řidiče budou muset nejen rozpoznávat dopravní situace nebo znát předpisy, ale v krajních případech také...

Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Moravské zemské muzeum otevřelo v brněnském Paláci šlechtičen expozici...

Mamuti stejně jako dnešní sloni zřejmě mohli velkou část života žít odděleni podle pohlaví a věku. Samice a mláďata ve...

Hormonální hrozba v peněžence. Bisfenol proniká do těla i z účtenek

(Ilustrační snímek)

Podle nové vědecké studie může naše tělo v důsledku každodenního kontaktu s účtenkami vstřebávat mnohem větší množství...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.