Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vojáci USA odmítají high-tech výzbroj. Dělá z nich snadné terče

aktualizováno 
Americká armáda utrácí miliardy dolarů za vytvoření supermoderních vojenských oddílů. Vojáci mají kamery, bojiště vidí na displejích, využívají satelitní navigaci. Věc má ale háček - digitální bojové systémy vojáky v akci příliš zatěžují a z elitních oddílů činí naopak snadné terče nepřátel.

Land Warrior System soldier | foto: Wikipedia

Spojené státy investují do své armády obrovské peníze - za fiskální rok 2007 to bude 110 miliard dolarů, o rok dříve šlo o 98,6 miliard. Největší částka jde na takzvané bojové systémy budoucnosti. První funkční modely nového komunikačního vojenského high-tech vybavení, nazvaného Land Warrior System (LWS), jsou již nasazeny do zkušebního provozu. 

Každé vozidlo, každý tank či každý voják se má stát součástí vojenského intranetu. Díky němu budou moci všichni komunikovat mezi sebou i s velitelstvím, přičemž si mohou posílat videa, fotografie, zvuky nebo lokační údaje. To vše má přispět k vyšší kvalitě rozhodování a zrychlení reakcí v bitvě.

INFOGRAFIKA: Struktura systému

To vše by mělo být hotové do roku 2015. Výsledná komunikační síť, která navíc v reálném čase propojí Washington s první bojovou linií, se skládá z několika součástí - a většinu z nich má armáda k dispozici již dnes.

Komunikační síť

Jednotliví vojáci jsou propojeni jak mezi sebou (dosah ad-hoc vysílání je jeden kilometr), tak s vozidly Stryker. Pomocí síťových uzlů tvořených vozidly se síťovou technikou (něco jako "mobilní routery") je vše propojeno do větších celků. Ty jsou pak napojeny na satelitní systém (do roku 2010 bude inovován), který zprostředkuje komunikaci mezi vzdálenými lokalitami.

V současnosti se využívá mobilních velitelských stanic, které příchozí informace vyhodnocují a podle jejich povahy je rozesílají letectvu, námořnictvu či do Pentagonu. K dispozici mají také dálkově ovládané mobilní zařízení pro rušení komunikačních kanálů nepřítele, v příští dekádě také přibudou automatická bojová vozidla nové generace - kde se již vojáci (s trochou nadsázky) nebudou některých bojů ani účastnit.

Vybavení vojáka

Celý systém bude plně funkční teprve ve chvíli, kdy bude do sítě zapojen každý voják. A právě jejich vybavení vyvolává vlnu nevole. Skládá se ze speciální kevlarové helmy, jejíž součástí je integrovaný headset s potlačováním okolního hluku, kterým voják může komunikovat s ostatními členy týmu. Na výklopném držáku je umístěn malý LCD displej s vysokým rozlišením - efektivní zobrazení má jako 17" monitor.  

INFOGRAFIKA: Co je co na vojákovi?

Na displeji jsou zobrazeny mapy doplněné o různorodé potřebné informace, vyznačenou polohu přátelských vojáků (modré ikony - modrá barva značí ve vojenství spojence) a vyznačení nepřátelských objektů. LWS je tak první systém, kde máte přehled o svých spojencích, aniž byste je kontaktovali nebo je na vlastní oči viděli.

screen 1

screen 2


Místo mapy si může zobrazit pohled z kamery na pušce - voják tak vidí i za roh a přes překážky, aniž by sám sebe vystavoval nebezpečí - může mířit nad překážkami a vedle zdí. Samozřejmě nechybí ani termovize, noční vidění a laserový dálkoměr.

screen 3

screen 5


Vše se ovládá malým joystickem a ovladači, které jsou součástí pušky. Součástí "postroje" je i lithium-ion akumulátor, který vydrží napájet systém po dobu 24 hodin, jednotka s počítačem, který celý systém řídí, jednotka s radiokomunikátorem a GPS jednotka. A samozřejmě vysílač a anténa.

Hromada nepoužitelných krámů?

Ačkoli výše uvedené vybavení by se laicky dalo shrnout jako výbava snů, vojáci to vidí jinak.

"Je to prostě jen hromada krámů, které nepoužíváme, zabírající místo užitečnému vybavení, jako třeba zbraním," říká seržant James Young. "Dělá to z nás těžší a pomalejší cíle," dodává.

Podle vojáků totiž ve chvíli, kdy se tým dostane do akce a vběhne například do domu s teroristy, nikoho ani nenapadne kontrolovat monitorovací systém či rádio - na nějaké nastavování v grafickém menu prostě nemají čas.

Vybavení si měli možnost vyzkoušet redaktoři magazínu Popular Mechanics. Jejich prvotní zvědavost byla rychle vystřídána spíše úžasem. Překvapeni byli pomalým zaostřováním kamery vizuálního systému na pušce, která se chová jako levný digitální foťák, a ne jako kus špičkového armádního vybavení.

Nepotěšil je ani navigační systém - jejich poloha se v digitálních mapách měnila zhruba s minutovým zpožděním. Což při souboji muže proti muži může být dost problém - barevné odlišení spojenců pak zcela ztrácí na významu.

Ve vyšších armádních kruzích se také spekuluje o tom, že po šesti letech války v Afghánistánu a čtyřech letech v Iráku dochází ke škrtům v rozpočtu. Ty mohou následně vést k nedokonalostem některých použitých systémů a technologií.  

Je toho moc, shodují se vojáci

Další kritiku sklízí komplexnost celého systému - je jednotný, všichni disponují vším - i když to nepotřebují. "Možná bychom nemuseli vybavovat každého střelce kompletním systémem," řekl plukovník Richard Hansen. "Obsahuje mnoho věcí, které nikdy ve své pozici nepoužiji," doplňuje vojín Donald Starks. 


zdroj: Popular Mechanics





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chuck Yeager a experimentální raketový letoun Bell X-1 pojmenovaný Glamorous...
Zlámal si žebra, skočil si k veterináři a pak překročil rychlost zvuku

Úterý 14. října 1947 je spojené s přelomovou událostí v historii letectví. Tehdy byla poprvé překročena rychlost zvuku během vodorovného a plně řízeného letu....  celý článek

F-117A
První „neviditelný“ bombardér F-117 definitivně končí

Americké letectvo se rozhodlo definitivně vyřadit "neviditelné" bombardéry Lockheed F-117 Nighthawk, které jsou od roku 2008 zakonzervovány na základně...  celý článek

Polská jízda v září 1939
Útoky polské jízdy šavlemi a píkami proti německým tankům jsou mýtus

Příběhy chrabré polské kavalerie vrhající se sebevražedně na německé tanky a bušící do jejich pancířů chladnými zbraněmi jsou hluboce zakořeněny. Přestože byly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.