V roce 2015 hodnota prodaných přístrojů dosáhla 5,07 miliardy dolarů a o pět let později se podle odhadů vyšplhá na 7,73 miliardy dolarů. Vzhledem k probíhajícím vojenským modernizačním programům, pokračujícím konfliktům a vzrůstající geopolitické nestabilitě lze očekávat růst prodejů v průběhu celé následující dekády.
První přístroje nočního vidění přijalo do aktivní služby v roce 1939 hitlerovské Německo. Tehdejší stav elektrooptiky umožňoval v porovnání s dneškem vývoj pouze velkých a těžkopádných zařízení. Přístroje fungovaly pouze s přísvitem masivního infračerveného reflektoru. Užitečné proto byly jen jako noční mířidla pro tanky, nikoliv pro pěchotu.
V průběhu druhé světové války si přístroje nočního vidění nulté generace dokázal kromě Německa obstarat též Sovětský svaz, Velká Británie a Spojené státy americké. Tyto země začaly postupně překonávat počáteční problémy s velikostí.
Na východní frontě měli odstřelovači wehrmachtu v pozdější fázi války k dispozici infračervený zaměřovač ZG 1229 Vampir nasazený na útočné pušce StG44 určený pro boj v noci. Tato vylepšená technologie přišla však příliš pozdě na to, aby změnila průběh konfliktu ve prospěch třetí říše.
Starlight a NSPU 1PN34
Aktivní infračervená technologie zůstala základem přístrojů nočního vidění i na začátku studené války. Během korejské války to byl například americký M3 Sniperscope, čtvrtý model navazující na předchozí druhoválečná zařízení, či AN/PAS-4 z prvních let války ve Vietnamu.
Technologický pokrok na začátku 60. let minulého století vedl ke vzniku přístrojů nočního vidění první generace. Americký zaměřovač AN/PVS-1 Starlight či sovětský NSPU 1PN34 se vyznačovaly pasivními zesilovači obrazu, které ke své činnosti nevyžadovaly aktivní přisvětlení okolí. Fungovaly na principu zesilování zbytkového světla, jež dokázaly prostřednictvím vylepšené fotokatodové technologie asi tisíckrát zintenzivnit.
Sovětský přístroj nočního vidění první generace NSPU 1PN34
Druhá generace: zlepšování zesilovačů obrazu
Následný vývoj se zaměřoval na snižování váhy a vylepšování výkonu a spolehlivosti. Ke konci války ve Vietnamu se objevily účinnější zesilovače obrazu, které se staly charakteristickým znakem druhé generace. Jejich schopnosti si americká armáda vyzkoušela v průběhu války v Perském zálivu.
Zesilovač obrazu přístrojů nočního vidění druhé generace zkombinoval mikrokanálovou desku MCP (Micro-Channel Plate) s citlivější fotokatodou S-25, jež se oproti dřívější generaci vyznačovala i vyšší účinností. Dvacetitisícinásobné zesílení elektromagnetického záření vedlo ke znatelnému zostření obrazu, jehož zkreslení bylo minimalizováno.
Přístroje druhé generace se v ozbrojených složkách na přelomu 80. a 90. let minulého století masově rozšířily. Ve stejné době došlo k pokroku ve vývoji termovizí, které umožňují „vidět“ i tepelné záření člověka v naprosté tmě.
Třetí generace: tenký film z oxidu hlinitého
Příchod třetí generace zprvu vyvolal smíšené reakce. Tyto přístroje nadále využívají druhogenerační MCP, doplněnou o tenký film slinutého oxidu hlinitého, který prodlužuje jejich životnost.
Fotokatodu S-25 nahradila nová, vyrobená z arsenidu gallitého, jež měla výrazně zlepšit rozlišení obrazu. Praxe ale ukázala, že tenký film z oxidu hlinitého snižuje počet elektronů, které přístrojem procházejí, a v případě přítomnosti velmi jasných objektů dochází k přesvětlení, jež využití přístroje znemožňuje.
Třetí generace ve srovnání s předchozí dosahuje dvouapůlnásobně většího zesílení obrazu, k čemuž ovšem potřebuje větší výkon. Pokus o odstranění nedostatků třetí generace spočíval ve výrazném zmenšení tenkého filmu či jeho celkovém odstranění a přidání automatického napájecího systému k regulaci napětí fotokatody. To umožnilo přístrojům okamžitě se přizpůsobovat měnícím se světelným podmínkám.
Video: noční útok americké námořní pěchoty
Výhled do budoucna
Pokroky ve výzkumu krátkovlnných a dlouhovlnných infračervených technologií, jež lze v současnosti pozorovat na optických přístrojích pro leteckou a pozemní techniku, se budou postupně dostávat k pěchotě. Nové polovodiče a snímače by mohly přinést ještě jasnější obraz nebo superzoom.
Budoucí generace pravděpodobně spojí schopnosti několika zařízení najednou (termovize plus brýle pro noční vidění), a navíc budou propojeny s dalšími snímači na bojišti či navzájem mezi sebou. Vojáci získají možnost podívat se pomocí mířidel za roh a jejich zorné pole se výrazně rozšíří.
Jako perspektivní technologie vypadají především brýle či kontaktní čočky pro noční vidění, které odpovídají trendu zmenšování velikosti, hmotnosti, potřebné elektrické energie a jednotkové ceny.
Podle dřívějšího článku Armádních novin se americká armáda v rámci programu ENVG III/FWS-I již dnes věnuje vývoji bezdrátového propojení termovize s přístroji nočního vidění. Jejich následné propojení do jednoho zařízení zrychlí zaměřování cílů a zvětší situační povědomí za všech podmínek včetně úplné tmy.
Jak vidí v noci čeští vojáci
V únoru české ministerstvo obrany oznámilo, že armáda přikoupí ke stávajícím 2 500 kusům přístrojů nočního vidění třetí generace MUM-14 dalších 1 600 kusů za 182 milionů korun. Dodány mají být do konce listopadu. K přístrojům třetí generace se dostala i Letecká služba Policie ČR. Pět NL-949B (řady ANVIS-9) zakoupených koncem loňského roku a doručených začátkem května ji vyšlo na 1,3 milionu korun.
MUM-14 (Multi-Use Monocular 14) je zaveden mimo jiné v Armádě ČR.
Letecké brýle nočního vidění NL-949B umožňují pilotům Policie ČR přistát v noci a za šera.
Brýle pro policejní letku vyrábí americká společnost Nightline. V rámci NATO jsou využívány pro noční operace posádek vojenských i civilních vrtulníků. Aktuálně brýle pomáhají 26 tisícům uživatelů ve 34 zemích. Speciální nízkoprofilový bateriový zásobník umístěný přímo na přilbě pilota (SPH-5) umožňuje provoz brýlí nočního vidění po dobu delší než 50 hodin.
Přístroje NL-949B představují III. generaci brýlí pro noční vidění s vysokou hodnotou Figure of Merit (FOM) 1800 a s poměrem signálu k šumu (STN) 25:1. S těmito brýlemi je plně kompatibilní i kabina vrtulníků Bell 412 a EC 135 s upraveným osvětlením přístrojů a celého prostoru pilotní kabiny.
Zdroje: Global Defence, Markets and Market, Registr smluv, MO
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
