Parodie, pohrdání a polarizace: volební sítě obnažují rozpolcené Česko

  8:07aktualizováno  15:59
Na sociálních sítích a v e-mailových schránkách zuří bitva o nového českého prezidenta. Kolují argumenty, nadávky, pomluvy, obrázky i parodie. Stejné sdělení však může mít pro různé příjemce zcela opačný význam. Ukazuje to, jak daleko k sobě někteří lidé mají. A jak těžké je poslouchat někoho „z druhé strany“.

Proč nechceme poslouchat „nesmysly“ z druhé strany politického spektra? | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Poznámka pro čtenáře

Cílem tohoto článku rozhodně není čtenáře přesvědčovat o tom, koho volit. Místo toho chceme poukázat na zajímavé komunikační jevy, které svědčí o polarizaci diskuze.

Jen dva týdny trvá v Česku druhé kolo prezidentské kampaně. Všechno se tedy musí zrychlit, zjednodušit a pokud možno přiostřit. Zvláště v éře sociálních sítí, kdy může být každý člověk zároveň příjemcem politických sdělení i jejich producentem.

Ve srovnání třeba s USA, kde spolu dva prezidentští kandidáti soupeří o přízeň voličů několik měsíců, je závěrečná fáze české prezidentské volby značně urychlená. Průzkumy navíc ukazují, že nerozhodnutých voličů je celkem hodně (můžete si sami vyzkoušet, jak by volby mohly dopadnout).

A tak není divu, že se internetový veřejný a poloveřejný prostor proměnil na jednu velkou výlepovou plochu, kde se lidé snaží jeden druhého přesvědčit o tom, že jejich kandidát je ten nej, zatímco ten druhý je zplozenec mocí pekelných.

Parodie a memyZábava přímo pro vaši bublinu

V posledních týdnech je na sociálních sítích prakticky nemožné vyhnout se politice. Podle toho, zda máte ve své sociální bublině spíše příznivce Jiřího Drahoše nebo Miloše Zemana, se setkáváte s velmi různými výzvami, grafikami, vtípky a parodiemi.

Toto je ukázka příspěvků, které kolují po sociálních sítích na stránkách, které aktivně vystupují proti Jiřímu Drahošovi nebo podporují Miloše Zemana:

Několik ukázek grafik, které kolují na podporu kandidáta Zemana nebo proti...

Několik ukázek grafik, které kolují na podporu kandidáta Zemana nebo proti kandidátovi Drahošovi (autor neznámý, koláž Technet.cz)

Mezi častá témata patří různé obměny na poznámky proti „uprchlíkům“, proti přijímání eura nebo proti „pražské kavárně“.

Toto je naopak ukázka parodií, které narážejí na billboard Miloše Zemana. Tyto parodie se pochopitelně spíše šíří mezi sympatizanty Jiřího Drahoše:

Parodie plakátu propagujícího Miloše Zemana

Parodie plakátu propagujícího Miloše Zemana (koláž: Technet.cz)

Tyto parodie naopak odkazují na témata (ne)důstojnosti, ruského a čínského vlivu nebo „ignorantství“.

Je možné, že jeden styl parodií a vtipů vám přijde velmi trefný a přesvědčivý, zatímco ten druhý považujete buď za zcestný, nebo dokonce podpásový a neférový. Není to náhoda. Je to důsledek výrazné názorové i komunikační polarizace v rámci určité skupiny.

Virální šířeníEmoce fungují lépe než umírněné argumenty

Zavzpomínejte, jaké argumenty vám přijdou nejpřesvědčivější, když přijde na výběr budoucího prezidenta. Podle čeho byste se měli či neměli rozhodovat? A teď tato kritéria srovnejte s tím, co se po internetu nejčastěji šíři...

Ukázky grafických „lidových reklam“ na podporu Zemana nebo proti Drahošovi...
Grafika má ukazovat na rozpor mezi Zemanem na billboardu a Zemanem ve vysílání

Ukázky některých „lidových reklam“ a vizuálních parodií, které se šíří po sociálních sítích (děkujeme našim fanouškům za tipy na Facebooku)

Spojujícím prvkem většiny těchto přesvědčovacích příspěvků je jejich působení na emoce. Pokud je totiž cílem nejen to, aby příspěvek dával smysl, ale i aby jej vidělo co nejvíce lidí, je potřeba nějakým způsobem vyprovokovat čtenáře k jeho sdílení. A emoce v tomto ohledu fungují jako spolehlivý katalyzátor.

Které nálady umí spustit sdílecí řetězovou reakci, to si zřejmě na základě vlastních zkušeností tipnete sami. Ve studii z roku 2012 (PDF) výzkumníci zjišťovali, které emocionální aspekty přispívají k virálnímu potenciálu článku.

Vztek, úžas a užitečnost jsou hlavní emoce vedoucí k virálnímu sdílení

Vztek, úžas a užitečnost jsou hlavní emoce vedoucí k virálnímu sdílení

Nejlépe se co do „virálnosti“ článků osvědčil pocit vzteku, následovaný těsně úžasem. Funguje také nejistota a strach. Naopak pozitivní emoce nevedou ke sdílení tak přímo a smutek je pro sdílení spíše nevhodný.

Negativní politické kampaně nejsou vynálezem posledních let, ale algoritmy sociálních sítí tuto negativitu ještě prohlubují. Podstatné je, že na sociálních sítích lze šířit obrázek či článek přímo v rámci nějaké předem vymezené skupiny. Samotný Facebook k tomu přispívá tím, jak vybírá, co uživateli zobrazí a co naopak skryje.

Facebook zkresluje realitu výběrem toho, co ve vás vzbudí emoce:

Facebook zobrazuje lidem obsah tak, aby maximalizoval jejich čas na stránce strávený. Podle slov Seana Parkera Facebook vědomě využívá zranitelností lidského mozku k tomu, aby si udržel vaši pozornost.

Facebook navíc do značné míry uzavírá své uživatele do určité bubliny či „komnaty ozvěn“, kde se setkají především s názory, se kterými souhlasí. A když už se setkají s názorem z opačné strany, jde obvykle o vyhrocenou verzi tohoto názoru.

PolarizaceZměnit něčí názor je těžké. Změnit svůj ještě těžší

Položte si otázku: kdybyste hypoteticky mohli stisknout:

  • tlačítko A, které by způsobilo, že všichni - včetně vás - budou zastávat pravdivé názory, nebo
  • tlačítko B, které způsobí, že všichni budou zastávat ty vaše názory...

Které tlačítko byste stiskli?

Proč na faktech nezáleží?

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Většina lidí na podobnou otázku odpoví, že je pro ně důležitější pravda, nikoli jejich soukromý názor. Stiskli by tlačítko A. Uvědomují si svou omylnost. Raději by změnili svůj názor, pokud by to znamenalo, že se tak zbaví svého omylu.

Je to logické. Málokdo se chce vědomě mýlit. Proč je tedy tak těžké diskutovat racionálně, fakticky a bez útoků a argumentačních faulů? Důvodů je více - o některých jsme psali v našem článku o kognitivních omylech. Jedním z důležitých důvodů je i prevalence emocí v politických debatách.

Politické debaty se totiž obvykle přímo dotýkají identity účastníků. Zatímco změnit názor například na počet obyvatel Indie nás nic nestojí, změnit politické přesvědčení by vyžadovalo výrazný zásah do našeho hodnotového žebříčku. Museli bychom přehodnotit svá minulá a budoucí rozhodnutí. Proto se takové změně rozhodnutí podvědomě bráníme velmi emocionálně. Náš mozek také umí upozadit fakta, která jsou nám nepříjemná, a upnout se na fakta, která náš názor potvrzují (více viz confirmation bias).

Tento jev je známý už dlouho. Jedna z klasických psycho-sociologických studií, publikovaná v roce 1979(PDF), ukázala na výraznou „skupinovou polarizaci“ kolem politizovaného tématu (konkrétně šlo o otázku trestu smrti). Účastníci snadno upevnili své přesvědčení po přečtení textu, se kterým souhlasili, zatímco text, se kterým nesouhlasili, brali s rezervou a kritickým odstupem.

Jinými slovy: když nějaký článek, řetězový e-mail nebo odkaz podporuje náš názor, nešťouráme se v něm. Když jde naopak o článek, se kterým nesouhlasíme, hledáme důvody, proč tomuto článku nevěřit nebo kde udělal jeho autor chybu.

Děje se to samozřejmě i v běžných mezilidských situacích. Na sociálních sítích jsou ale tyto tendence akcentované a měřitelné. Jedna studie z roku 2017 (PDF) ukazuje, že emoční zabarvení příspěvků na sociálních sítích pomáhá k lepšímu a rychlejšímu šíření takových příspěvků. Důležité ale je, že politické příspěvky - ve kterých emoce dávají návod na to, jak vykládat dostupná fakta - se šíří snáze. A především uvnitř „své“ ideologické skupiny.

Sítový graf ukazuje, jak ideologie (liberálové vs. konzervativci) ovlivňuje...

Sítový graf ukazuje, jak ideologie (liberálové vs. konzervativci v USA) ovlivňuje komunikaci o politických tématech (zde regulace zbraní, změny klimatu, uzavírání sňatků mezi homosexuály) na Twitteru. Emocionální zabarvení příspěvku zvýšilo šanci příspěvku na sdílení v rámci ideologické skupiny.

Polarizace není problémem jen v USA, kde probíhal výše zmíněný výzkum. Jak ukázal výzkum serveru Lidovky.cz, také v Česku jsou fanoušci jednotlivých prezidentských kandidátů výrazně odlišní, co se týče aktivit na sociálních sítích. Mají jiné zájmy a sledují jiné zdroje.

Oblíbené zdroje mezi fanoušky kandidátů
Pořadí Zeman Drahoš
1. Aeronet.cz Echo24.cz
2.InfowarsRespekt
3.EuroZprávy.czSvobodné fórum
4.eportal.cziHNED
5. Sputnik.cz Aktuálně.cz

Poznámka: stránky jsou seřazené podle podílu interakcí (lajknutí či komentářů), které na zpravodajské stránce vytvořili uživatelé, kteří nějak interagovali i na stránce prezidentského kandidáta. Čísla udávají pořadí oblíbenosti jednotlivých stránek u kandidátů. Nejde o výzkum mezi voliči, ale mezi fanoušky kandidáta. Jde o sčítání laků a interakcí. Data byla nasbírána před prvním kolem prezidentské volby 2018. Více na stránkách analýzy Rozdělený národ.

Samozřejmě ne všichni voliči Miloše Zemana chodí na Aeronet a ne všichni voliči Drahoše čerpají své informace z Echo24. Průzkum nebyl dělán na voličích, ale na fanoušcích na sociálních sítích, což je menší - a vyhraněnější - skupina. Tabulka ale dobře ilustruje, že příznivci Zemana mají k dispozici jiná fakta (či přinejmenším jejich jiné zarámování) než příznivci Drahoše. 

Imaginární nepřítelDůsledkem polarizace je radikalizace a strach

Velmi nepříjemným důsledkem polarizace názorů na sociálních sítích i mimo ně je radikalizace názorů uvnitř skupiny. Dochází k ní postupně a je výsledkem výše popsaných efektů. Pokud jsme méně kritičtí k důkazům, které podporují náš pohled, a naopak velmi kritičtí k tomu, co jde proti našemu názoru, musí logicky docházet k určité nesouměrnosti. To, co bychom druhé straně v zadnem případě neodpustili, to ve své skupině tolerujeme.

Experiment: racionální diskuze online

Kialo.com se snaží vytvořit platformu pro racionální diskutování on-line. Vytvořili jsme pokusnou diskuzi o prezidentských volbách, kde si tento způsob můžete vyzkoušet. Diskuze je veřejná a redakce za obsah nenese odpovědnost.

Výsledkem jsou paradoxní situace, kdy si obě strany vzájemně vyčítají hrubost nebo neférové a účelové zacházení s fakty. V rámci své vlastní skupiny však podobné podpásovky tolerují, protože jim připadají jako nutná obrana.

Příkladem může být příspěvek zveřejněný na satirické (nikoli oficiální) stránce Jiří Ovčáček na Facebooku. Znovu zopakujme: nejde o oficiální stránku mluvčího prezidenta, ale o parodii neznámého autora. To ovšem nemusí být návštěvníkovi na první pohled zřejmé.

Pro ty, kteří nepodporují Zemana, je takový příspěvek evidentním vtipem. Naopak ti, kteří Zemana podporují, to mohou vnímat jako pokus o dezinformaci, pokus o snížení volební účasti.

Falešný (parodický) účet „Jiří Ovčáček“ na Facebooku. Vtip, který pro někoho...

Falešný (parodický) účet „Jiří Ovčáček“ na Facebooku. Vtip, který pro někoho nemusí být vtipem, ale snahou šířit dezinformace

Není tedy divu, že na stránkách sdružující fanoušky a voliče Miloše Zemana je takovýto příspěvek ukázkou neférovosti. Navíc upevňuje přesvědčení o tom, že druhá strana se povyšuje.

Na obou stranách si pak lidé vytvářejí zkreslené a zjednodušené představy o lidech „z opačné strany barikády“. Například:

  • „všichni voliči Zemana jsou frustrovaní“ nebo
  • „všichni voliči Drahoše jsou zmanipulovaní“

O lidech, kteří mají opačný názor než my, máme obvykle velmi zjednodušené představy...

Tomuto omylu se říká out-group homogeneity bias. Popisuje naši tendenci házet všechny, kdo s námi nesouhlasí, do jednoho pytle. Výsledkem je značně stereotypní vnímání situace, která je ve skutečnosti obvykle mnohem komplexnější, než se nám zdá. Pro nás je ale obtížné přestavit si, že by někdo mohl mít racionální důvody, které jej vedou k jinému rozhodnutí, než je rozhodnutí naše. A když už si dokážeme takový racionální důvod představit, rázem zapomeneme, že to je jen jeden z řady různých důvodů na široké paletě politických přesvědčení.

Protože se ale názoroví protivníci obvykle nebaví mezi sebou, ale uvnitř kognitivního bezpečí své vlastní skupiny, nehrozí většinou, že by si lidé tyto rozpory uvědomili. Nebýt volebních výsledků, ani by možná nezjistili, že s nimi v jednom státě žije ohromné množství lidí se zcela odlišným názorem, než mají oni. Protože ale volby poskytují velmi spolehlivý průzkum veřejného mínění, musí se skupina nějakým způsobem vypořádat s nepohodlným faktem, že jejich názor většina lidí nesdílí. Řešení, které je v takovou chvíli lákavé, shrnuje tragikomickou podstatu politických diskuzí: lidé podlehnou přesvědčení, že každý, kdo má opačný názor, je hloupý, zmanipulovaný, nevzdělaný nebo dokonce „nesvéprávný“ volič.

Ukázky vtipů, parodií a grafik, které se šíří v souvislosti s prezidentskou volbou po sociálních sítích

A konečně je v takové vyhrocené situaci prakticky nemožné rozpoznat parodii od skutečného názoru. I tehdy, když si myslíte, že je váš záměr o vtip a nadsázku zcela zřejmý, se nemůžete zcela vyhnout tomu, že někdo z druhého tábora v tom uvidí reálný názor.

Výsledkem je, že se takové obsahy šíří po Facebooku a Twitteru zcela bez kontextu. Sdílí je pak obě strany. Jedna z legrace, druhá jako důkaz toho, jak jsou lidé na té druhé straně nedůvtipní.

Co mimo jiné rozděluje voliče Zemana a Drahoše?

Podívali jsme se na několik statistických ukazatelů, které korelují s volebním výsledkem v prvním kole

Korelace neimplikuje kauzalitu, ale někdy může pohled na statistické veličiny, které spolu korelují, vést k zajímavým úvahám a sloužit tak jako podklad k dalšímu výzkumu.

My jsme se v rychlosti podívali na ukazatele, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu a MapaExekucí.cz na úrovni okresů. Pak jsme hledali, jak tyto různé ukazatele korelují či nekorelují s procentem hlasů, které dostal Miloš Zeman a Jiří Drahoš v prvním kole prezidentské volby. Prahu jsme zařadili jako samostatný řádek, přestože to není „okres“.

Nejvyšší korelace jsme našli s těmito ukazateli: předpokládaný věk dožití (korelace 0,75), podíl nezaměstnaných v roce 2011 (korelace 0,74), podílem nezaměstnaných v roce 2017 (korelace 0,61) a podílem obyvatel v exekuci (korelace 0,43).

Graf ukazuje souvislost mezi nezaměstnaností a podílem hlasů pro Zemana v...

Graf ukazuje souvislost mezi nezaměstnaností a podílem hlasů pro Zemana v českých okresech

Graf ukazuje mírnou souvislost mezi podílem obyvatel v exekuci a podílem hlasů...

Graf ukazuje mírnou souvislost mezi podílem obyvatel v exekuci a podílem hlasů pro Zemana v českých okresech

Jde samozřejmě o relativně hrubé členění. Určitá souvislost je ale zřejmá. Není příliš překvapivá, mluvily o ní už předvolební průzkumy. Ukazuje na socioekonomické důvody pro polarizaci. Ti, kteří žijí v oblastech s nízkou nezaměstnaností nebo s nízkým podílem lidí v exekuci, mají logicky jiné starosti, než lidé, v jejichž okolí je nezaměstnanost nebo exekuce běžnou záležitostí. A je logické, že každá tato skupina cítí, že je jí ta druhá skupina vzdálená. Na druhou stranu, žádná z korelací nebyla tak výrazná, aby ukazovala na nesmiřitelný rozkol.

Rozpolcená společnostKdyž je shoda téměř nemožná

Když si to shrneme, je situace celkem pesimistická. Náš vlastní mozek nám brání vidět věci takové, jaké jsou, protože máme nevědomý sklon věřit více lidem z naší vlastní skupiny nebo lidem, kteří s námi souhlasí.

Proč na faktech často nezáleží:

Dobrou ukázkou toho, jak vyhrocená a polarizovaná je situace na předvolebních sociálních sítích, je jedna z grafik, které kolují v obou skupinách - jak mezi fanoušky Drahoše, tak mezi fanoušky Zemana. Upozorňujeme, že tento obrázek nepodkládá svá tvrzení žádnými odkazy.

Obrázek, který zobrazuje údajnou podporu osobností a organizací Drahošovi, má...

Obrázek, který zobrazuje údajnou podporu osobností a organizací Drahošovi, má podle InfoWars.cz sloužit jako argument proti Drahošovi.

Obsáhlejší verze ze stejného zdroje (opět podporu nijak nedokládá, například v případě zobrazených amerických politiků je celkem zřejmé, že jde o smyšlenky či spekulace):

Obrázek, který zobrazuje údajnou podporu osobností a organizací Drahošovi, má...

Obrázek, který zobrazuje údajnou podporu osobností a organizací Drahošovi, má podle InfoWars.cz sloužit jako argument proti Drahošovi. (obsáhlejší verze)

Podle toho, na které straně barikády jste, budete v takovém obrázku na první pohled číst buď:

  • Drahoše podporují „vážené osobnosti z celého světa“, nebo
  • Drahoše podporují „elitářské a sluníčkářské živly“

Ať už volby dopadnou jakkoli, už nyní je jasné, že výsledek zklame velké množství lidí. Jedna ze skupin bude mít pocit, že „její pravda“ má nyní pečeť pravdy skutečné, zatímco druhá skupina si upevní své přesvědčení, že byla poražena „neférovými triky“.

Určitě existují v předvolební kampani triky a klamy, které nejsou fér. Společenská propast, které jsme nyní svědky, je ale přinejmenším zčásti způsobená tím, jak obtížné je vést racionální diskuzi. Podíl na tom mají sociální sítě, naše neochota měnit názory i dominantní vliv emocí na naše rozhodování.

Až vás tedy při čtení názorů „z druhé strany barikády“ napadne, že to snad není možné, jak je někdo odtržený od reality, vzpomeňte si, že podobný pocit má někdo jiný právě teď z vašich postojů a názorů. A tím, že jimi budete pohrdat, jejich přesvědčení ještě upevníte.

Oprava: Opravili jsme překlepy, za upozornění v diskuzi děkujeme. 

Aktualizace: Do článku jsme doplnili vybrané statistické korelace.

Autor:


Nejčtenější

Afrika do Evropy narazí, shodují se vědci. Budoucnost však zůstává záhadou

Předpověď budoucího pohybu kontinentů Christophera Scoteseho.

Zatímco rekonstrukce minulosti pohybu kontinentů je skutečná věda, jejich predikce je spíše koníček či spekulace....

Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...



Podívejte se, kdy vám vypnou současné televizní vysílání a co s tím udělat

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Současné pozemní digitální televizní vysílání má před sebou poslední měsíce života. První vysílače budou vypnuty již...

Sedm častých lží, mýtů a omylů o přechodu na nové televizní vysílání

V roce 2020 budou mít sběrné dvory napilno.

Mnoho lidí se v blížící se změně vysílacího standardu neorientuje, a tak se snadno může klamavou nabídkou či...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Další z rubriky

Netflix, YouTube a další budou muset nabízet 30 procent děl z EU

Videoslužby v Česku

Nová směrnice, kterou v úterý schválil Evropský parlament, požaduje po všech audiovizuálních platformách, aby od roku...

Tipy na zajímavé weby: nechte si pomoci s formuláři a jejich odesíláním

Ilustrační foto - notebook

Poznat zajímavá místa v tuzemsku a zaznamenat si zážitek zprostředkuje portál Turistický-denik.cz. Vyplňovat formuláře...

Google zavře svou sociální síť, zatajil chybu ohrožující uživatele

Svou stránku na Google Plus má pochopitelně i Google

Společnost Google se rozhodla, že uzavře pro běžné uživatele svou sociální síť Google+. Důvodem jsou vysoké náklady na...



Najdete na iDNES.cz