Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Váháte mezi více stranami? Hlas můžete legálně „rozdělit“ díky náhodě

  15:15aktualizováno  20. října 12:59
Pokud se nemůžete rozhodnout, které straně dát hlas, máme pro vás dobrou zprávu. Český volební systém neumožňuje vhodit hlas pro více stran. Ale jednoduchá metoda zaručí, že svůj hlas můžete „rozdělit“. Stačí věřit jen matematice a sami sobě.

Obyčejná hrací kostka může pomoci rozhodnout se a přitom „rozdělit“ hlas mezi více stran | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

„Nemůžu se rozhodnout, koho volit,“ říká ohromné množství lidí na sociálních sítích i na obědové pauze. „Váhám mezi stranami X, Y a vlastně i Z. Nejradši bych je podpořil všechny tři, ale to nejde.“

Do obálky dá volič JEDEN lístek, jinak je hlas neplatný

Český volební systém je upraven v zákoně o volbách do Parlamentu ČR, ve kterém se jasně říká, že za plentou “vloží volič do úřední obálky jeden hlasovací lístek“. Jiný počet lístků znamená, že je hlas neplatný.

Na internetu se i letos objevily různé hoaxy a lživé zprávy, které tvrdí, že lidé mohou do obálky dát více hlasů. To je nesmysl. Zákon jasně říká: „Hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce vloženo několik hlasovacích lístků.“

Jak funguje #volimkostkou

  • napište si, mezi kterými stranami váháte
  • přiřaďte strany k číslům od jedné do šesti, například 1 až 3 = A, 4 až 5 = B, 6 = C
  • hoďte si hrací kostkou
  • této straně dejte hlas ve volbách
  • protože šlo o náhodný výběr, který provádí více lidí, do hlasování se promítnou vaše preference v požadovaném poměru

Pokud by ale volič svým hlasem nejraději podpořil více subjektů - tedy svůj jeden hlas „rozdělil“ mezi více stran - může využít námi popsanou metodu. Její výhodou je, že nevyžaduje důvěru v žádnou třetí stranu. Stačí napsat si na papír, mezi které strany byste svůj hlas chtěli rozdělit, a pak... si hodit kostkou.

Člověče nezlob se! A věř statistice

Návod je jednoduchý. Zvažte, pro které strany chcete hlasovat a jak byste mezi ně rozdělili své preference. Protože pro vygenerování náhodného čísla použijeme hrací kostku, hodilo by se, aby tyto preference byly dělitelné jednou šestinou. Příklad:

Příklad preferencí pro „rozhodování kostkou“
 Strana Preference Procenta
A 1/616,7 %
B1/250 %
C 1/3 33,3 %

Kdyby takovýto nerozhodný volič neměl kostku, zřejmě by svůj hlas dal straně B. Tím by se ztratila informace, kterou chce volič předat, totiž že by rád (alespoň částí svého hlasu) podpořil i strany A a C.

Při hlasování „jeden volič - eden hlas“ dochází ke ztrátě informace o preferencích voliče. Hod kostkou tyto informace pomůže zachovat.

Kdyby takovéto poměrné preference mělo tisíc voličů, chtěli by, aby z tisícovky hlasů připadla půlka straně B, třetina straně C a šestina straně A. Jenže pokud kvůli systému „jeden volič - jeden hlas“ budou volit stranu, která je v jejich preferencích nejsilnější, výsledek bude, že všech tisíc hlasů těchto voličů připadne straně B, zatímco strany A a C nedostanou nic. Zjevně tak dochází ke ztrátě informace o těchto poměrných preferencích.

Protože má ale volič sestavené preference, může si hodit hrací kostkou:

Příklad hlasování podle kostky
Co padlo Co volit
1A
2B
3B
4B
5 C
6 C

(Volič by samozřejmě mohl využít i jiný způsob generování náhodných čísel, což by mu umožnilo určit si preference podrobněji, například 35% při hodu dvacetistěnnou kostkou nebo hod mincí, pokud chce komunikovat rozdělení 50/50 apod.)

Volič si tedy hodí kostkou a zjistí, komu dá do obálky hlas. Možná si teď říkáte, že se tím přece jakákoli informace ztratila. Pokud například volič hodí „jedničku“, dá do hlasovací obálky s jedním lístkem pro stranu A, která je přitom jeho nejméně preferovaná. Nejde tedy naopak o ztrátu informace?

Zákon velkých čísel - náhoda se postará o „rozdělení“ hlasů

Trik, respektive triviální využití statistiky a počtu pravděpodobnosti, spočívá v tom, že výběr proběhl náhodně. Při dostatečném počtu opakování tohoto postupu by tento volič hlasoval v polovině případů pro stranu B, které chtěl dát „polovinu hlasu“, ve třetině případů pro stranu C (kterou preferoval na 33,3 %) a v šestině případů pro stranu A. Tedy přesně podle daných preferencí.

Volby se opakují jen jednou za čtyři roky, takže by trvalo dlouho, než by proběhlo dostatek hlasování. Ale to vůbec nevadí, protože stejnou metodu může zároveň - nezávisle na sobě - použít mnoho voličů.

Kolik lidí musí volit kostkou, aby to fungovalo?

Výhoda je, že náhoda funguje nezávisle, jednotlivý volič tak nemusí své rozhodování nijak koordinovat s ostatními. Čím více lidí kostku využije, tím lépe se preference projeví. Funguje to ale už od jednoho hlasu.

Ti voliči, kteří chtějí svůj hlas rozdělit mezi více stran, si mohou hodit kostkou. Všechny jejich poměrné preference budou díky hodu kostkou zachovány lépe, než kdyby se snažili jiným způsobem odhadnout, komu hlas dát.

Pro ilustraci jsme vytvořili fiktivní seznam tisícovky voličů a jejich preferencí. Je vidět, že pokud voliči váhají mezi více stranami, dochází ke ztrátě informací, kdykoli si z těchto stran musí vybrat jednu. Navíc může nerozhodnost vést k menší účasti na volbách. V naší simulaci jsme třeba ukázali, že pokud lidé, kteří váhají mezi více stranami, nejdou volit, může to vést k výraznému rozdílu ve výsledcích hlasování (naše schematická simulace samozřejmě nemůže zohledňovat složité postupy toho, jak se lidé před volbami rozhodují).

Následující grafy ukazují, jak se v naší simulaci v průměru liší preference na základě různých typů rozhodování. Je vidět, že k největší ztrátě informací dochází, pokud jdou volit jen „rozhodnutí voliči“ (ti, u kterých jedna preference přesahuje 50 %). Házení kostkou naopak pomáhá zachovat poměrné preference.

Je zřejmé, že zachování preferencí není absolutní, záleží stále na náhodě. S větším počtem hlasování se výsledky blíží původním preferencím. V naší simulaci jsme pracovali s tisícovkou fiktivních voličů.

Ve chvíli, kdy voliči využijí kostku (hashtag #volimkostkou) nebo jiný způsob, dávají najevo preference, které by jinak zůstaly v současném volebním systému ztraceny.

Ne pro každého váhajícího je hod kostkou ideálním řešením

Zkuste také volební kalkulačku, která ukazuje názorovou shodu s různými stranami, případně inventuru hlasování.

To neznamená, že je současný systém nutně špatný. Poměrné preference přispívají k tomu, že se na politickou mapu dostane více stran. To pro někoho může být naopak nevýhoda - více politických stran v parlamentu může znamenat obtížnější dohadování.

Tato metoda také nebere v potaz pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny - tu musí vzít volič v úvahu už při výběru stran, mezi které chce svůj hlas rozdělit. Stále totiž hází jeden hlas pro jednu stranu.

Princip rozhodování za asistence náhody jsme popsali nikoli proto, abychom vám říkali, pro koho hlasovat. Ani náhodou! Chceme především připomenout, jak funguje náhodný výběr a jak lze paradoxně náhodného výběru využít k přenosu informace.

Časté mýty o náhodě

Je možné obelstít ruletu? Pozor na častý omyl, ve kterém uvízne řada hráčů!

Je možné obelstít ruletu? Pozor na častý omyl, ve kterém uvízne řada hráčů!

V praxi se podobné „triky“ používají třeba ve vědeckém výzkumu, kdy je potřeba otestovat léky. Pacienti jsou náhodně rozděleni do skupin na základě náhodně generovaného čísla a nikdo nemusí koordinovat, kolik lidí je ve které skupině. Náhodná čísla jsou důležitá také v kryptografii nebo kryptoměnách, kde se lze například spolehnout na to, že náhodně vygenerovaná adresa bude unikátní, aniž by bylo třeba to ověřovat (takto funguje například bitcoin).

Možná se rozhodnete náhodu vyzkoušet. Sepíšete si preference, hodíte kostkou... a vyjde vám, že byste měli volit stranu, kterou volit nechcete. Odpověď je pak jednoduchá - volte stranu, kterou chcete volit. Pokud ale váháte mezi více stranami, obyčejná hrací kostka vám dává jednoduchou - a legální - možnost, jak svůj hlas de facto rozdělit mezi více stran.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili další ilustraci, která přibližuje, v čem spočívá „ztráta informace“ a jak to kostka řeší.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Co byste měli vědět, než miliardář Musk pošle svou Teslu kolem Slunce

Tesla Roadster před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy

Elon Musk na začátku prosince překvapil oznámením, že první exemplář rakety Falcon Heavy ponese místo obvyklého závaží...

Další z rubriky

Trump zakázal slova „založeno na vědě“, „transgender“ nebo „diverzita“

Z rozpočtu CDC má prý zmizet spojení „založeno na vědě“

Trumpova administrativa předala americkému Centru pro kontrolu a prevenci chorob seznam zakázaných slov, která se...

Praha poprvé přivítá světový festival novodobých kutilů: Maker Faire

Maker Faire (San Mateo 2016)

Přijďte se podívat nebo i sami předvést. Festival Maker Faire je pro všechny. Poprvé v Česku se sejdou kutilové a...

Nejpozitivnější vědecká zpráva roku: Evelyn žije a chodí

Ilustrační snímek

Za nejpozitivnější vědeckou zprávu loňského roku vyhlašuje naše rubrika život dnes ani ne tříleté Evelyn Villarrealové...

Receptem: Lehký rýžový salát s ledovým salátem
Receptem: Lehký rýžový salát s ledovým salátem

Nevíte, co s sebou do práce? Na oběd zkuste lehký rýžový salát

Najdete na iDNES.cz