náhledy
Deska se záznamem, kterou nesou sondy Voyager 1 a 2.
Autor: NASA
Poloha nejvzdálenějších lidských výzkumných sond vůči naší soustavě. Vůbec nejvzdálenější je Voyager 1. Nejdéle fungující je Voyager 2, který je o 16 dní služebně starší než Voyager 1. Sondy Pioneer už nepraují. Voyagery by mohly posílat alespoň nějaké údaje zhruba do roku 2020.
Autor: NASA
Množstí vysokoenergetického kosmického záření dopadajícícho za sekundu (svislá osa) na přístroje Voyager 1 během posledních 12 měsíců. Za tu dobu záření tohoto druhu výrazně přibylo, což se považuje za indícii přiblížení sondy k hranici magnetického vlivu Slunce, tj. heliosféry. V té velká část rychlého kosmického záření zpomalí.
Autor: NASA
Kryt desky na sondách Voyager s návodem na přehrání desky a s vyznačenou polohou Země
Autor: NASA
Voyager 1 v Kennedyho vesmírném středisku před umístěním na nosnou raketu Titan III/Centaur
Autor: NASA
Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA
Autor: NASA
Start Voyageru 1 z mysu Canaveral 5. září 1977
Autor: NASA
Snímek Saturnu při přiblížení sondy k planetě
Autor: NASA
Jeden z objevů Voyageru 1: prstence Jupiteru. Sice slabé, ale viditelné.
Autor: NASA
Proslulá Rudá skvrna na Jupiteru vyfocená při průletu Voyageru
Autor: NASA
Takzvaná "rodinná fotografie" sluneční soustavy z paluby Voyageru 1. Pořízena byla v únoru 1990 a ukazuje první pohled na nitro naší soustavy zvenčí. Je složený ze 60 jednotlivých záběrů.
Autor: NASA
Snímek atmosféry měsíce Titanu kamerou Voayageru 1. Je hustští než zemská a sondě znemožnila vyfotografovat samotný povrch tělesa. Povedlo se to až v roce 2004, ale ne optickou kamerou.
Autor: NASA
Cesta Voyageru 1 naší soustavou. Vyznačené jsou nejbližší průlety kolem hlavních cílů letu (5. 3.1979 kolem Jupiteru a 12. 11. 1980 kolem Saturnu). Poslední kružnice je oběžná dráha Neptunu. Na dvojrozměrném snímku není vidět, že sonda byla gravitací Saturnu nasměrovaná pryč z roviny oběhu planet.
Autor: Svdmolen, Wikipedia