Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Voyager poslal strašidelný zvuk z mezihvězdného prostoru. Poslechněte si

aktualizováno 
Pokud jste někdy viděli americký sci-fi film z padesátých let, víte přesně, jak hrůzostrašně zvuk vesmíru zní. Vědci nyní převedli signály Voyageru 1 do audio podoby a s nadsázkou lze říci, že výsledek se od toho filmového příliš neliší.

Sonda Voyager 1 loni 25. srpna 2012 oficiálně překročila hranice heliosféry a ocitla se v mezihvězdném prostoru. Dál se nikdy nic lidského nedostalo.

Voyager 1 stále pracuje a už 36 let posílá do řídicího střediska cenná data (na Zem putují více než 17 hodin). Žádný zvukový záznam mezi těmito daty pochopitelně není. Ten, který slyšíte na přiloženém videu, vznikl interpretací dat.

Slyšeli bychom tam něco?

Nejvyšší tón v nahrávce (ten z dubna 2013, v závěru nahrávky) má frekvenci 2,5 kHz což je lidským uchem slyšitelný zvuk. Teoreticky i ve vesmíru.

Pokud však uvážíme, že zvuk je vlastně porucha (změna) tlaku a že naše uši jsou uzpůsobeny na atmosférický tlak, je zřejmé, že bychom "tam nahoře" neslyšeli nic. Plazma  v oblasti Voyageru 1 má hustotu 0,07 částic na krychlový centimetr. Naše ucho nemá pro takové prostředí a jeho změny dostatečně citlivé receptory.

Navzdory rozšířené laické představě není vesmír zcela prázdný. Zjednodušeně řečeno, obsahuje nabité částice (plazma), které dokážou šířit nejrůznější druhy vln včetně zvukových. "Vzhledem k velmi nízké hustotě plazmatu ve vesmíru jde spíše o jakési lokální vibrace, které se velmi rychle utlumí, zvukový impulz se tedy nedostane moc daleko. Tedy i kdyby tam nahoře bylo nějaké lidské ucho, žádný zvuk by neslyšelo," vysvětluje astrofyzik Michal Švanda.

Voyager je ovšem pro detekci plazmových (zvukových) oscilací uzpůsoben. Neposlouchá je však proto, aby nám posílal ukázky hrůzostrašných zvuků, ale aby studoval vlastnosti plazmových vln, z nichž se jako vedlejší produkt dá stanovit i hustota plazmatu v okolí, a tím vědcům pomohl například zjistit svou polohu vůči Slunci.

Hustota plazmatu by podle astronomických teorií měla být podstatně (až stokrát) vyšší za hranicí heliosféry, a tedy i smluvní hranicí sluneční soustavy. Sonda už přitom nedokáže takzvanou elektronovou hustotu změřit přímo. Je sice vybavena plazmovým spektrometrem, ten však přestal fungovat záhy po startu v roce 1977. Proto se využívá této nepřímé metody. Na dvojčeti Voyageru 2 spektometr stále funguje. To je však stále hluboko v heliosféře a překročení její hranice, heliopauzy, se očekává za dva až tři roky.

Hustota plazmatu je přímo úměrná frekvenci (přesněji jejímu kvadrátu) oscilace (zvuku). Pokud je tedy hustota vyšší, je vyšší i tón zvuku. Plazma pochopitelně nezačne oscilovat (zvučit) samo od sebe. Musí jej něco vybudit. Tady vědcům pomohly sluneční erupce. Ty se prohnaly jako vlna až na hranici sluneční soustavy, kde plazma rozechvěly.

Jak si "Outer Space" představovali filmaři

Jistou podobnost "záznamu" z Voyageru a filmové hudby uslyšíte určitě v legendárním sci-fi filmu It Came From Outer Space.

It Came From Outer Space

V nahrávce je toto chvění slyšet jako pištivý tón. "Když se zaposloucháte do nahrávky, uslyšíte i slabší pípnutí hned ze začátku. To je odezva sluneční erupce, která byla sondou zaznamenána v říjnu a listopadu 2012. Tento tón má nižší frekvenci než ten v závěru nahrávky, který na Voyager 1 doputoval v dubnu 2013 (Voyager se noří do hustšího plazmatu - poznámka redakce). I z tohoto vědci usoudili, že Voyager 1 vstoupil do mezihvězdného prostoru už v srpnu 2012," dodává Švanda.

Výron koronální hmoty (Coronal Mass Ejection - CME), jak se sluneční erupce správně nazývá, cestoval k Voyageru celých 13 měsíců. "Průchod této rázové vlny vyvolal vlastní plazmové oscilace pozaďového plazmatu z nichž se podařilo stanovit hustotu pozaďového plazmatu. Ta je nyní čtyřicetkrát vyšší než hustota ve vnějších částech heliosféry," popisuje astrofyzik Švanda. 

Skutečně už Voyager není ve sluneční soustavě?

Je heliopauza, kterou Voyager 1 překročil, skutečně hranicí sluneční soustavy? Ano i ne.

Na heliopauze se vyrovnávají dynamické tlaky slunečního větru, který převládá uvnitř heliosféry, a mezihvězdného prostředí. Heliosféra je sférou vlivu slunečního magnetismu. Vně nalezneme plazma mezihvězdného původu. Avšak i nadále je pohyb obou Voyagerů řízen převážně Sluncem.

Sféra gravitačního vlivu Slunce končí až na poloviční cestě k nejbližším hvězdám, ve vzdálenosti přes dva světelné roky, tedy ještě asi tisíckrát dále, než se v současnosti nachází oba Voyagery. Až na této hranici definitivně končí sluneční soustava.

Michal Švanda

Autor:



Nejčtenější

Být první nestačí. Spermie musí projít záhadným „pracovním pohovorem“

Vajíčko si podle některých vědců aktivně vybírá, kterou spermii vpustí k...

Spermie vyrážejí k vajíčku a ta nejrychlejší spermie vajíčko oplodní. Přibližně tak si většina lidí představuje...

Otázka dne: Jak může dítě v děloze přežít týdny hlavou dolů?

Dítě vydrží v děloze několik týdnů hlavou dolů. Vy to ovšem doma nezkoušejte,...

Jak může dítě v děloze přežít týdny hlavou dolů, tedy v poloze, která u dospělého vede spolehlivě ke smrti? To je téma...



Měla to být revoluce v létání. Před 50 lety poprvé vyjel Concorde z hangáru

První premiéra Concorde na veřejnosti v Toulouse.

Letiště Toulouse-Blagnac, pondělí 11.prosince 1967. Veřejnost má poprvé možnost na vlastní oči spatřit Concorde, první...

Rozhodněte: bude nejlepším smartphonem iPhone X, Samsung S8 nebo jiný?

Mobil roku

Hlasujte v jubilejním 20. ročníku ankety Mobil roku. Vyberte nejlepší letošní smartphone a vyhrajte jednu z...

Čínská letadlová loď bude asi mít elektromagnetický katapult na letadla

Vizualizace nové čínské letadlové lodě Type 002

Nová třída letadlových lodí čínského námořnictva Type 002 bude pravděpodobně vybavena elektromagnetickým katapultem pro...



Další z rubriky

Na cestě do vesmíru je tento týden plno. Rušný týden končí až v neděli

Start evropské rakety Ariane 5 ES se čtyřmi družicemi navigačního systému...

Na začátku tohoto týdne to vypadalo, že úterý bude historicky asi nejrušnější den na „kosmické dálnici“. Měly startovat...

Poslední šance, pošlete své jméno na Mars. Opravdu tam poletí

Pošlete své jméno na Mars na sondě InSight.

Dnes máte opravdu poslední šanci se vypravit na Mars. Samozřejmě nikoliv osobně, ale prostřednictvím sondy InSight,...

Vědci z NASA našli 20 planet v obyvatelné zóně. Jednu o velikosti Země

Ilustrace exoplanety

Mezi várkou nových exoplanet, které objevil dalekohled Kepler, byly minulý týden zveřejněny informace o dalších 20...



Najdete na iDNES.cz