Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Proč vám vzduch po dešti tak krásně voní? Protože máte „superčich“

  0:20aktualizováno  0:20
Náš čich je neuvěřitelně citlivý. Alespoň tedy na některé sloučeniny. Když zaprší, dostane se do ovzduší zvláštní alkohol, který je člověk schopen výrazně zaznamenat i ve velmi malých koncentracích.

Streptomycety ve službách farmacie

Streptomycety jsou rod aerobních gram-pozitivních bakterií zastoupený více než 500 dosud popsanými druhy. Tyto vláknité bakterie žijící v půdě a na rostlinných zbytcích připomínají svým složitým životním cyklem spíše chování plísní.

Jejich asi nejpozoruhodnější vlastností je však schopnost produkce širokého spektra látek s antibakteriálními, antivirovými, protiplísňovými či protinádorovými účinky. Tyto sekundární metabolity, sloužící streptomycetám k chemické ochraně proti bakteriální konkurenci, pomáhají lékařům každoročně zachránit miliony lidských životů. Představují totiž více než polovinu ze všech běžně využívaných druhů antibiotik.

Asi každý má rád chvíli, kdy první kapky jarní přeháňky dopadnou na prohřátou půdu, a do vzduchu se vznese omamná vůně vlhké půdy. Chemici tuto vůni označují jako petrichor a v polovině 60. let minulého století odhalili, že za ni mohou půdní bakterie nazývané streptomycety.

Ty během svého růstu produkují těkavý bicyklický alkohol geosmin, jehož název lze z řečtiny přeložit jako „vůně země“. Lidský nos je na tuto sloučeninu mimořádně citlivý a je schopný ji rozeznat i v koncentraci 5 ppt (parts per trillion), což odpovídá pouhé jedné kapce této chemikálie ve čtyřech plaveckých bazénech vody. Tato schopnost našim předkům v minulosti zřejmě sloužila ke včasnému rozpoznání blížícího se deštivého počasí.

V roce 2015 vědci objasnili také mechanismus, jak se sloučenina dostává z půdy do vzduchu a proč je její vůně intenzivnější spíše po mírné přeháňce než po velké průtrži mračen.

Badatelé v sadě experimentů pomocí rychloběžné kamery zaznamenávali chování kapek vody při dopadu na různé povrchy. Zjistili, že kapky do sebe při nárazu do porézních povrchů uzavírají mikrobublinky vzduchu. Ty pak podobně jako bublinky v šumivých nápojích při úniku z kapaliny rozstřikují do okolí jemné kapičky vodní tříště.

Otázka dne

Vznik pozorovaného vodního aerosolu byl nejintenzivnějších při simulaci lehkého deště dopadajícího na písčitou nebo jílovitou půdu. V případě prudkého deště se bublinky v kapkách nestíhaly tvořit a vznik aerosolu se tak výrazně omezil.

Mimo vůně vlhké hlíny stojí geosmin i za charakteristickou chutí některých potravin. Podílí se například na zemité chuti červené řepy či na nepříjemném bahnitém zápachu některých sladkovodních ryb. V kyselém prostředí je však naštěstí geosmin poměrně nestálý a rychle se rozkládá. Přídavek malého množství octa či citronové šťávy během přípravy jídla tak zvládne tuto nepříjemnou pachuť účinně neutralizovat.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...



Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Další z rubriky

Po dopadu planetky klesla průměrná teplota na Zemi o 26 stupňů

Radarový snímek cípu Yucatánského poloostrova s dobře patrnými kruhovými okraji...

Nové výzkumy a počítačové simulace ukázaly, jak devastující byly následky dopadu asteroidu před 66 miliony let. Tedy...

Z bláta do louže. Bisfenol A se někdy nahrazuje jiným jedem

Omezování využití bisfenolu A je obecný trend. Ne vždy se ovšem používají...

Bisfenol A je bezesporu nebezpečná látka a jeho používání by se mělo omezit, domnívá se biolog Jaroslav Petr. Ale...

Když nejste součástí systému, nemusíte dostat šanci, říká nobelista Hell

Stefan Hell

Stefan Hell s ročníkem narození 1962 patří spíše mezi mladší nositele Nobelovy ceny (průměr je 59 let), ale rozhodně ne...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.