Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vybíráme pevný disk: kapacita není vše. Na co si dát pozor

aktualizováno 
Pevný disk je klíčovou součástí každého počítače. Ukládají se do něj totiž veškerá vaše data a výrazně ovlivňuje rychlost počítače. Vyberte s námi správný disk a mějte svá data v bezpečí a rychle přístupná.

Pevný disk

Pevný disk – Hard disk – zkráceně HDD je pamětí počítače. Je to jedna z mála součástí, která zůstává léta konstrukčně velmi stálá. Od prvních pevných disků se vlastně princip fungování a konstrukce nezměnil. Jen se zdokonalovalo, něco zmenšovalo, něco zvětšovalo a hlavně zrychlovalo.

Pevný disk je zařízení, které na principu magnetizace materiálu slouží k uchovávání dat. V současnosti máme již pevné disky s kapacitou 750GB a do konce roku by měl být představen první 1TB  pevný disk. Ale pevný disk opravdu není jen o kapacitě.

Uvnitř plechového / hliníkového pouzdra se nachází zpravidla několik ploten, které jsou plechovými kotouči se speciální magnetickou vrstvou. Povrch plotny obsahuje soustředné kružnice, které se nazývají stopy. Každá je dále rozdělena do sektorů, které mají různou kapacitu, dle použitého souborového systému – to už je záležitost operačního systému.

Rychlost rotace: červený šátečku, kolem se toč

Plotny se otáčejí vysokou rychlostí – dnes běžně 7200 ot/minutu. V desktopech dále existují i pevné disky s 10 000 otáčkami za minutu, určené především pro náročné zpracování videa. V noteboocích se naopak nejčastěji setkáme s 4200 až 5400 ot/minutu.

Do serverových zařízení jsou určeny zvláštní pevné disky – SCSI, které dosahují úctyhodných 15 000 otáček za minutu. Bohužel nejen jejich cena, ale i ohromný hluk a zahřívání jsou překážkou v jejich využití v domácích podmínkách.

Fyzické rozměry pevných disků jsou dnes 3,5 palce (desktopy), menší 2,5 palce (notebooky) a nejmenší jeden palec (kapesní přehrávače).  

Díky vysoké rychlosti otáčení se mezi plotnami a čtecími hlavami vytvoří tenká vrstva vzduchu, na níž se právě čtecí hlavy pohybují. Mezi kotouči a hlavami je vzdálenost přibližně 0,3 mikrometru. Čtecí hlava je umístěna na konci a pomocí speciálního zařízení se dokáže velice rychle pohybovat po plotně.

Přístupová doba: připravit ke startu, pozor ...

S tím úzce souvisí pojem přístupová doba – tedy průměrný střední čas, za který je hlava na pozici připravena číst nebo zapisovat data. U 7200 otáčkových disků je to dnes okolo 8,5 milisekund. U 15 000 otáčkových disků se tato doba pohybuje do 4 milisekund. 

Nechme teď složité teoretizování o tom, jak přesně funguje čtení a zaznamenávání dat na pevný disk a podívejme se na to, co je při výběru mnohem důležitější. A tím jsou dvě otázky – rozhraní a velikosti vyrovnávací paměti.

Poradíme Vám jaký vybrat dárek... vanoce.idnes.cz

Rozhraní: SATA versus PATA

Dnes se můžete setkat s dvěma druhy rozhraní – SATA (serial) a starší PATA (paralelní).

  • UltraDMA 33 ATAPI-4 (UltraATA-33) 33MB/s
  • UltraDMA 66 ATAPI-5 (UltraATA-66) 66MB/s
  • UltraDMA 100 ATAPI-6 (UltraATA-100) 100MB/s
  • UltraDMA 133 ATAPI-7 (UltraATA-133) 133MB/s
  • SATA 1 SATA (SATA/150) 150MB/s
  • SATA 2 SATA II (SATA/300) 300MB/s    

Jak vidíte, tak obě rozhraní mají již několik vývojových stupňů. Nejde jen o rychlost přenosu, ale hlavně o přidávání nových vlastností a odstraňování chyb. Hlavní rozdíl mezi SATA a PATA  je v možnosti odpojit/připojit pevný disk za chodu počítače (pokud na něm tedy nemáte běžící operační systém). SATA disky to dovedou bez úhony.  

SATA disky disponují nižší spotřebou elektrické energie a mají několik dalších vylepšení. Samozřejmě rozdíl je i v používané kabeláži a napájení.

V současnosti již PATA pomalu vymírá. Disky s tímto rozhraním se drží na desktopu jen díky dlouhodobé neschopnosti výrobců optických mechanik uvést dostupné SATA modely, což se daří až v této době – roky po uvedení rozhraní SATA na trh. Na příštích chipsetech již PATA rozhraní nebude mít místo, dokonce na současné chipové sadě Intelu i965 PATA neexistuje a na základních deskách je jen díky přidanému chipu.


 
V současnosti navíc již takřka neexistuje první SATA150, ale jeho druhá revize SATA300, nebo-li lidově SATAII. SATAII je ovšem nesprávný název, který se bohužel vžil. SATAII bylo původní jméno organizace, která se vývojem formátu SATA rozhraní zabývala. SATA1 a SATA2 se po stránce připojení vůbec neliší.

SATA2 je plně zpětně kompatibilní. Disponuje však možností vyšší přenosové rychlosti a umožňuje výrobcům pevných disků používat několik dalších vylepšení, mezi nimi i nativní funkci NCQ. Je to pouze vyšší revize SATA připojení, která nepřináší žádné znatelné zvýšení výkonu.

V současnosti však do desktopu nemá smysl vybírat jiné než SATA2 zařízení vyjma výkonných pevných disků Western Digital Raptor na 10 000 ot/min, které zůstávají na SATA150.  

Vyrovnávací paměť: 16 mega jasnou volbou 

Je tu ještě otázka vyrovnávací paměti – cache. Ta slouží ke krátkodobému ukládání dat, kdy slouží k vyrovnání rozdílu rychlosti komunikace řadiče pevného disku s dalšími částmi pro plynulost práce pevného disku.

Dnes se u pevných disků můžete setkat s 2MB, 8MB a 16MB. Zatímco rozdíl 2MB a 8MB je poznat při jakékoli činnosti, rozdíl 8MB a 16MB již zdaleka není tak patrný. Nicméně dnes je situace taková, že 16MB cache stojí jen minimálně více a tak je to dnes jasná volba. 

NCQ: doma může i zdržovat

Takřka magickou funkcí se stalo NCQ. To je funkce, která umožňuje určitým způsobem řadit data, ke kterým se často přistupuje. Vtip je ovšem v tom, že samotné NCQ potřebuje nějaký čas a tak v domácích podmínkách, kde se pracuje s různými daty, přináší NCQ naopak zpomalení a tak například WD do některých svých disků NCQ vůbec nedodal a tím se často dostává na první příčky ve výkonových testech.

Do serverů, kde se naopak pracuje se stále stejnými daty je NCQ přínosem. Rozdíl mezi NCQ e bez NCQ je v řádech jednotek procent a tak bych dnes do domácího užití přítomnost nebo nepřítomnost NCQ vůbec neřešil.


 
RAID, který hmyzu neuškodí

Dalším magickým pojmem je RAID pole. To je technologie zapojení dvou a více disků do polí. Těch dnes máme několik a toto téma je na velký samostatný článek.

Jen krátce k tomu, že RAID dokáže přinést spoustu výkonu i bezpečnosti, ale za tím stojí také vysoké náklady v podobě investice do více pevných disků a odpovídajícího hardwarového RAID řadiče. RAID dnes sice umí každá základní deska, ale to není pro pořádné RAID pole zdaleka to pravé ořechové.   

Když disk, tak od ... od koho?

Na současném trhu působí několik výrobců. Mezi nejvýznamnější patří Seagate, ten v současnosti disponuje více jak 50% tržního podílu. Seagate nedávno odkoupil výrobce Maxtor, který defacto přestal existovat.

Seagate využije Maxtor do nižšího segmentu těch nejslabších pevných disků. Mainstream a high end zůstane u značky Seagate. Na trhu dále působí značky Western Digital, Hitachi, Samsung, Toshiba …

Rozdíly mezi značkami jsou. Nelze vybírat na základě toho, že nějaký model byl před lety dobrý. Situace se mění s každým novým uvedeným modelem.

V současnosti jsou nejlepšími a velice vyrovnanými soupeři Western Digital série KS (YD) a Seagate řady 7200.10 s kolmým zápisem.

  • Test WD 320GB KS 16MB SATA2  vs Seagate 7200.10 320GB 16MB 

Ohledně kapacity se dnes nejvíce kouká na poměr cena/kapacita. Málo výhodnými jsou modely s malou kapacitou, nicméně i ty jsou pro někoho dostatečné. Modely s největší kapacitou také nedisponují dobrým poměrem cena-kapacita. Nejvýhodnějšími jsou disky o velikostech 200, 250 a 320GB.

  • Pravidelné měsíční přehledy pevných disků s poměry cena-kapacita

Pevný disk ještě nějakou dobu zůstane v podobě, jak ho známe dnes. Tedy velice jemnou mechanickou komponentou. Rychle stoupá hustota informací na palec čtvereční – tedy hustota záznamu. S technologií kolmého zápisu, která se začíná prosazovat, se dají očekávat kapacity několika TB.

Nástupce kolmého zápisu se již připravuje. Bohužel omezením jsou fyzikální zákony, které u dnešní konstrukce pevných disků notně komplikují život. Zmenšování a zrychlování již takřka není možné a tak se hledají nové konstrukce. Slibnou budoucnost mají flash paměti a hybridní pevné disky, které jsou kombinací mechanického a flash disku. A již se testují.
 
S tím úzce souvisí péče o pevný disk. Pracuje sice bez problémů v jakékoli poloze, ovšem dlouhodobě je možné ho bezpečně používat jedině v základních polohách. Tedy na "břiše“, na "zádech" a z boků.

Otřesy pevným diskům také nesvědčí, stejně jako je důležitý i kvalitní zdroj pro jejich napájení. Nekvalitní počítačové zdroje jsou příčinou rychlého konce pevného disku - průvodním jevem je často jeho pískání.

Na současných pevných discích je přítomna utilita S.M.A.R.T, která zavčas dá vědět o blížící se možné poruše pevného disku. Předejít, nebo alespoň minimalizovat riziko, však můžete správným zacházením, kvalitním zdrojem a kvalitním chlazením.

Autor je šéfredaktorem počítačového magazínu DigitalDooM´s DigiWorld  

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vnitřní výbava chytrého reproduktoru Sonos One
Sonos má reproduktor, který vám umožní mluvit nejen s Alexou a Siri

Sonos One je nový chytrý reproduktor, který umožní majiteli komunikovat se všemi rozšířenými chytrými asistenty.  celý článek

Nová 6K kamera Zenmuse X7.
DJI představilo maličkou 6K kameru pro filmaře

Nová Zenmuse X7 je malá kamera s 35mm snímacím čipem a speciálním bajonetem pro sadu lehkých výměnných objektivů DJI. Ve spolupráci s dronem Inspire 2 má...  celý článek

Senzory obsazenosti parkovacího místa předvádělo několik výrobců a počítají s...
Invaze čidel začala. Podívejte se na to nejzajímavější z IoT Expa

V pražském Fórum Karlín v úterý proběhla konference SigFox World IoT Forum 2017. Podívejte se s námi na ty nejzajímavější představované projekty.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.