Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


OBRAZEM: Oheň a blesk. Fotograf zachytil sopku se světelným doprovodem

aktualizováno 
Díky shodě okolností a vytrvalosti dokázal fotograf Martin Rietze působivě zprostředkovat pocit nebezpečí a vzrušení z pohledu na aktivní sopku.

Výboj v sopečném mraku nad sopkou Sakurajima na jižním cípu ostrova Kjúšú | foto: Martin RietzeProfimedia.cz

Po čtrnácti hodinách se dočkal. Martin Rietze strávil celou noc na svahu u sopky (ne přímo sopky) Sakurajima v jižním cípu japonského ostrova Kjúšú, než těsně před pátou hodinou ranní zachytil snímek, ve kterém se sloupem sopečného popela a sprškou žhavých kamenů proplétá bledě zářící blesk. Snímek, který na první pohled zaujme asi každého.

Fotogalerie

Není to zcela neobvyklá událost. Elektrické výboje doprovází vulkanické události poměrně často, i když rozhodně ne vždy. Přesný důvod vzniku těchto sopečných blesků však zatím není úplně dobře popsaný. Jasné je, že popel v oblaku je elektricky nabitý. Ale ve hře je zřejmě několik různých mechanismů.

Asi nejjednodušší vysvětlení říká, že různě veliké částice v oblaku mají obvykle různé náboje. Menší částečky jsou spíše záporně nabité, větší spíše kladně. Ze sopky vystoupají společně, ale gravitace a proudění vzduchu je postupně oddělí, když těžší padají rychleji a lehčí stoupají. Tím dojde i k rozdělení nábojů do různých oblastí, a když je rozdíl mezi oběma nabitými oblastmi příliš veliký, proběhne mezi nimi výboj.

Hypotéza ovšem zřejmě nevysvětluje vše a sopečné blesky mohou vznikat i jinými způsoby (podle této teorie dochází k rozdělení náboje při srážkách částic v mraku). Vzhledem k tomu, že zcela nerozumíme ani vzniku běžných blesků, není to až tak překvapivé.

Sakurajima soptí s přestávkami už od poloviny 50. let minulého století.

Sakurajima soptí s přestávkami už od poloviny 50. let minulého století.

Blesk vzniká díky přítomnosti nabitých částic v sopečném prachu.

Blesk vzniká díky přítomnosti nabitých částic v sopečném prachu.

Ať už byl důvod jakýkoliv, Sakurajima vyšla Martinu Rietzovi vstříc a poskytla mu nevšední podívanou, kterou vášnivý fotograf (jeho stránky najdete zde) dokonale využil (celá série jeho japonských snímků je zde). Snímky pořizoval ze vzdálenosti něco přes tři kilometry bez speciálního vybavení. Časopisu NewScientist řekl, že musel pouze vybavení chránit před prachem a mít na paměti, že spad popela je "nezdravý". Takže si patrně kryl ústa rouškou či šátkem, ale to ze snímku samozřejmě nepoznáme.

Sakurajima, tedy sopka, kterou snímal, je s přestávkami neustále aktivní už od poloviny 50. let, a tak je to pro lovce sopečných snímků vděčná destinace. Nejpamátnější exploze v nedávných dějinách nastala ale v roce 1914, kdy láva ze sopky spojila tehdejší ostrov Sakurajima s pevninou a udělala z něj poloostrov.



Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

„Je to jen bonus!“ Slavný matematik největší záhadu vyřešil jinou záhadou

Heidelberg Laureate Forum 2018 - Michael Atiyah

Devadesátiletý matematik, sir Michael Atiyah, vystoupil před odbornou veřejností, aby představil své řešení tzv....



Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Tentokrát vás vyděrači při masturbaci nenatočili, uklidňuje policie

účet trhlý

Do mnohých e-mailových schránek dorazila zpráva o napadení daného účtu a instalaci viru, který uživatele pomocí kamery...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Další z rubriky

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Byli u vývoje léku proti HIV. Netušili, že to z nich udělá mecenáše vědy

Hana a Dalimil Dvořákovi

Zprvu to bylo příjemné přilepšení k platu, postupně licenční příjmy za jejich podíl na vývoji léků proti viru HIV...

Nezbláznit se v polární zimě není jednoduché, řekl Horký v Rozstřelu

Cestovatel a dokumentarista Petr Horký hostem Rozstřelu

Filmař a polárník Petr Horký byl u záchrany sto let staré lodi Amundsenovy lodi Maud. Jak probíhala a co podobné...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na iDNES.cz