Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Třímetrová mezera lhala, asteroid nebyl pro dinosaury ranou z milosti

aktualizováno 
Když většina odborníků přijala za svou myšlenku o souvislosti vymření dinosaurů s dopadem větší planetky na Zemi, objevila se nová skeptická myšlenka. Podle ní byla planetka nanejvýše ranou z milosti, protože dinosauři už v době jejího dopadu byli stejně na vymření. Byla to ovšem chybná úvaha.

Ochmýřený severoamerický Ornithomimus edmontonicus, zástupce ornitomimidů (tzv. „pštrosích dinosaurů“) | foto: Smithonian

V létě roku 1980 publikoval geolog Walter Alvarez se svým slavným otcem Luisem a dvěma chemiky z Berkeley stěžejní a průlomovou studii potvrzující možnost, o které někteří badatelé přemýšleli již dříve. Na základě náhodně zjištěného navýšení obsahu kovu platinové skupiny iridia v hraniční jílové vrstvě K-T (zjištěné v té době pouze v italských vápencích u městečka Gubbio a u dánského útesu Stevns Klint) autoři studie vypočítali, že v době před 65 miliony let (dnes víme, že to bylo spíše o milion let víc) se musel se Zemí srazit asi desetikilometrový asteroid nebo kometární jádro, což způsobilo uložení onoho nadbytečného iridia. Zároveň ale také – a to je samozřejmě mnohem podstatnější – srážka vyvolala zatím poslední hromadné vymírání v dějinách naší planety. Právě to vymírání, kterému padli za oběť dinosauři, ptakoještěři, velcí mořští plazi a další nanejvýš zajímaví druhohorní tvorové.

Takzvané rozhraní K-T (křída - terciér), tedy geologická hranice mezi

Takzvané rozhraní K-T (křída - terciér), tedy geologická hranice mezi druhohorní a třetihorní érou, na snímku z amerického Colorada. Je dobře viditelné díky tmavé až černé tenké vrstvě s vysokou koncentrací jinak vzácného prvku iridia. Na smínku je ještě zdůrazněna bílou úsečkou.

Vědecká studie se stala předmětem vášnivých sporů, zejména paleontologové vychovaní v tradicích Lyellova uniformitarianismu měli s jejím přijetím značné potíže a badatelé jako Charles Officer se s myšlenkou vraždícího mimozemského tělesa nesmířili nikdy. Objevily se také početné alternativní teorie, zejména ta vulkanická (jak dnes ale víme, tzv. Dekkánské trapy v Indii mohou nicméně s dopadem úzce souviset). Důkazy pro ohromný impakt se postupně hromadily (šokový křemen, tektity, sedimentární doklady tsunami, impaktní sférule atd.) a zejména objev samotného kráteru Chicxulub (ke kterému došlo již v 70. letech, ale oficiálně představen byl počátkem 90. let) již většinu oponentů umlčely. Dopad velkého tělesa na úplném konci křídy je tedy realitou, dožili se ho ale neptačí dinosauři? Mnozí paleontologové o tom kupodivu v průběhu 80. let začali pochybovat.

Důvodem byla tzv. třímetrová mezera („3 m gap“) ve fosilním záznamu, která byla zjištěna především v horninách souvrství Hell Creek. Právě tato geologická formace představuje jeden z nejúplnějších záznamů z této doby ze suchozemských ekosystémů nejen v Severní Americe, ale na celém světě. I proto se v minulosti někteří vědci dopouštěli chyby, když extrapolovali záznamy z těchto sedimentů na celosvětovou situaci na konci křídy. Protože v souvrství Hell Creek je skutečně na většině míst pod jílovou vrstvou K-T zhruba třímetrová mezera bez zkamenělin dinosaurů, vedlo to vědce k domněnce, že dinosauři tady už zhruba 100 000 let před dopadem nežili.

Mnozí paleontologové (například David Archibald a William Clemens) tak argumentovali, že vymírání nebylo katastrofické (natož zaviněné mimozemskou příčinou), ale zcela pozvolné a graduální, způsobené nejspíš změnami v oceánském proudění, regresí hladiny oceánů a extrémně intenzivní sopečnou činností. Dinosauři měli zkrátka vymírat pomalu a postupně a samotného dopadu se buď vůbec nedožít, nebo ho v podobě zubožených populací sledovat jen jako poslední ránu z milosti.

Dnes máme k dispozici dostatek důkazů, že ve skutečnosti se dinosauři dožili tohoto konce v plné svěžesti a stále vysoké druhové rozmanitosti, ačkoliv možná nebyla tak pestrá jako u populací žijících o deset milionů let dříve. Co se tedy stalo s onou třímetrovou mezerou? Jak se ukázalo, šlo spíše o výsledek jisté statistické okolnosti, která vede k tomu, že ke konci existence dinosaurů jejich zkamenělin ve vrstvách výrazně ubývá. Z nekompletního nebo výběrového vzorku se tak může zdát, že vyhynuli dříve než ve skutečnosti (tzv. Signor-Lippsův efekt). A tak stačilo o několik desítek tisíc hodin práce v terénu navíc a třímetrová mezera se natolik smrskla, že prakticky přestala existovat.

Gravitační mapa oblasti kráteru Chicxulub u mexických břehů. Kráter tvoří...

Gravitační mapa oblasti kráteru Chicxulub u mexických břehů. Kráter tvoří několik soustředných kruhovitých hřebenů. Největší má průměr kolem 300 kilometrů, a představuje tak jeden z největších známých kráterů na planetách poblíž Slunce za posledních několik set milionů let.

Dobrovolníci, pracující pro Milwaukee Public Museum již v 90. letech postupně snížili rozpětí mezery ze tří metrů na 1,7 metru a nakonec i na pouhých 60 centimetrů. V roce 2011 pak byl objeven fragment rohu triceratopse dokonce jen 13 cm pod vrstvou K-T. Obecně uznávanějším je ale spíše objev z počátku 90. let, který byl učiněn v Raton Basin na území jižního Colorada (nedaleko města Trinidad, v lokalitě Berwind). Odborník na fosilní stopy Martin Lockley zde se svými kolegy odkryl vrstvu se sériemi dinosauřích stop (nemohlo tedy jít o druhotně uložený nález). Kromě objevu vůbec první známé tyranosauří stopy (ichnotaxon Tyrannosauripus pilmorei) byla objevena série stop kachnozobého dinosaura, ležící pouhých 37 centimetrů pod „iridiovou vrstvou“.

Nález byl publikován v roce 1994 a vzbudil značnou pozornost. Podle odhadů na základě porovnání rychlosti sedimentace v současných subtropických ekosystémech se Lockley domnívá, že zmíněný hadrosaurid žil jen několik tisíciletí před dopadem kosmického tělesa. To prakticky znamená, že dinosauři žili z geologického hlediska ještě těsně před onou událostí a téměř s jistotou se jí i dožili.

Třímetrová mezera byla navíc při stejné příležitosti porušena ještě několikrát – série stop kachnozobých a rohatých dinosaurů zde totiž nebyly od hranice K-T vzdáleny více než jeden až dva metry. Tyranosauří stopa byla naproti tomu uložena podstatně níže, asi 20 metrů pod iridiovou vrstvou. Pozici správné vrstvy K-T odvodili vědci zejména palynologickou analýzou pylových zrn. Každopádně je jisté, že dinosauři se dožili až katastrofického bodu ve vývoji života na Zemi v době před 66 miliony let, kdy na Zemi dopadlo těleso o velikosti Mount Everestu rychlostí desítek kilometrů za sekundu a kdy zuřily sopky v Indii pro nás nepředstavitelným způsobem. Ať už vyhynutí dinosaurů bylo rychlé, nebo pomalé a mělo jakýkoliv průběh, jedno je jisté – impakt pro ně nebyl jen jakousi pozdní, poslední ranou z milosti...

Článek vznikl pro DinosaurusBlog Vladimíra Sochy. Původní text najdete zde, společně s dalšími novinkami ze světa paleontologie - včetně např. podrobného představení „českých“ dinosaurů.

Autor:



Nejčtenější

Fotky z letecké nehody ukazují, že cestující se neumějí zachránit

Poškozený motor letounu spolešnosti Southwest Airlines

Jestli někdo potřeboval důkaz, že cestující nesledují bezpečnostní instruktáž posádky, čerstvá nehoda letadla...

Ruská armáda zavedla do výzbroje „smrtící kombajny“. Byly i v Sýrii

BMPT Terminátor

Ruská armáda dala do zkušebního provozu deset vozidel Terminátor určených pro palebnou podporu tanků. Některá z těchto...



Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Další z rubriky

Čeští vědci po 60 letech přetvořili jed na možný lék proti rakovině

Nová chemická laboratoř profesora Holého je plná moderních přístrojů. Vypadá...

Tým vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie dokázal prodat americké společnosti licenci na vývoj slibné...

Velký bratr vidí, když jdete na červenou. Sledování v Číně neuniknete

Ilustrační snímek

V Číně postupně vyrůstá největší a nejpropracovanější systém pro kontrolu lidí na světě. Jeho páteří je všudypřítomná...

V Montaně objevili „kapesního“ T-rexe. Nebo možná nový druh

Pokus o rekonstrukci podoby T. rexe na základě moderních vědeckých poznatků....

V Montaně se podařilo objevit kostru, která by mohla patřit mladému tyranosaurovi. Nebo možná druhu malého...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz