Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co způsobilo vyhynutí dinosaurů? Vědci přišli s novými hypotézami

aktualizováno 
Obecně se má za to, že éře dinosaurů zasadil osudový úder pád asteroidu před zhruba 66 miliony let na konci křídy. Objevily se však dvě poměrně nové studie, které přistupují k problematice vyhynutí dinosaurů poněkud svérázně.

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s velkou pravděpodobností chybu: na snímku jsou zástupci skupiny pteranodontidů, která na konci křídy byla s velkou pravděpodobností vyhynulá. | foto: Donald E. Davis (volné dílo)

Skutečně kuriózní myšlenkou je hypotéza profesora psychologie a evoluční psychologie z Univerzity v Albany Gordona Gallupa a jeho bývalého studenta Michaela J. Fredericka, nyní působícího na Baltimorské univerzitě. Oba vědci, kteří mají k paleontologii poměrně daleko, se domnívají, že dinosaury vyhubily toxické rostliny.

To není nic nového, podobné myšlenky se objevují již od druhé poloviny 19. století. Gallup a Frederick však svoji argumentaci vylepšili o jeden psychologický prvek – dinosauři podle jejich názoru vyhynuli, protože nebyli schopní spojit si určitou chuť rostlinné potravy s naučenou averzí. Zkrátka se nedokázali přimět, aby jim chuť jedovatých rostlin připadla odporná, načež by se jim pro své vlastní dobro začali vyhýbat.

Na rozdíl například od současných krys, které jsou v tomto směru skutečnými mistry, býložraví dinosauři stále ve velkém pojídali jedem oplývající vegetaci a to se jim stalo osudným. Spolu s nimi postupně ubývalo i masožravých teropodů a nakonec, když před 66 miliony let dopadla planetka Chicxulub, jejich zbídačené a prořídlé populace neměly naději na obnovu početních stavů a postupně vyhynuly.

Provedené pokusy s ptáky a krokodýly ukázaly, že zatímco opeřenci si dokážou dobře spojit přinejmenším zrakové vjemy s nevhodným jídlem, krokodýli jsou na tom prakticky stejně, jako na tom údajně byli býložraví dinosauři. Je jim totiž prakticky jedno, v jaké kvalitě dostávají masitou potravu.

Tato hypotéza je sice zajímavým přínosem do problematiky, jen stěží však bude úspěšná. Býložraví dinosauři měli na adaptaci k novým typům rostlin desítky milionů let času a je velmi nepravděpodobné, že by jejich populace v globálním měřítku oslabil právě tento diskutabilní psychologický faktor.

Příliš velký úspěch

Další zajímavou hypotézu přinesla evoluční bioložka Ciara O’Donovanová z Univerzity v Readingu a její kolegové. Podle nich měl velký vliv na vyhynutí dinosaurů úbytek dinosauří biodiverzity.

Dinosauři se poprvé objevují v Jižní Americe v období pozdního triasu asi před 230 miliony let. Poté se velmi rychle šíří do dalších částí světa, v čemž jim pomáhá i fakt, že kontinenty jsou dosud spojeny v obří superkontinent Pangeu.Podle statistického modelu, použitého k rekonstrukci migračních cest dinosauřích populací, se tito tvorové šířili do světa rychlostí asi 1 000 kilometrů za milion let.

Relativně brzy obsadili prakticky všechna volná místa na pevninách naší planety a to ve svém důsledku zabránilo plynulému vzniku nových druhů. Nové druhy často potřebují být ve stadiu svého zrodu geograficky či jinak odděleny od mateřských, ale k tomu už vlivem zaplněných nik nemohlo příliš často docházet.

Ani v tomto případě neodmítají autoři studie zásadní roli impaktu z konce křídy, tvrdí však, že mu předcházel výrazný úbytek dinosauří biodiverzity i celkové početnosti dinosauřích jedinců. Důvodem mělo být právě toto příliš rychlé zaplnění vhodných prostředí. Dinosauři tak měli být doslova „příliš úspěšní na úkor svého vlastního dobra“.

Ani tato hypotéza však neposkytuje jasné odpovědi a navíc vychází z předpokladů, které jsou přinejmenším sporné. Například je jasné, že biodiverzita dinosauřích populací byla značně velká ještě v období pozdní křídy, kdy už nejméně 100 milionů let okupovali vhodná prostředí prakticky v globálním měřítku. Každopádně i tato hypotéza patří do dlouhého seznamu myšlenek snažících se přijít na kloub záhadě vyhynutí dinosaurů, které mají svůj počátek již kdesi v polovině 19. století.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...



Pohozeni v jednom hrobě. Po 400 letech vracíme dívce a chlapci tvář

Odhalení podoby dvou chlapců a devčete

Na začátku byla náhoda. Stavba rodinného bazénu u domku v Táboře odhalila kosterní pozůstatky tří lidí. V těchto dnech,...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Nejlepší editor fotek zdarma: nemusí se instalovat a vznikl v Praze

Ivan Kuckir, autor programu Photopea.com

Potřebujete otevřít a upravit PSD soubor, ale nemáte po ruce Photoshop? Tato překvapivě svižná online aplikace zvládne...

Další z rubriky

O krok blíže k empatickému počítači. Jak dokáže luštit lidské emoce?

O krok blíže dokonalému humanoidovi vnímajícímu emoce

Vědci z univerzity MIT roky pracují na softwaru, který dokáže rozpoznat lidské emoce. Přesněji, zda jsou pozitivní,...

Byli u vývoje léku proti HIV. Netušili, že to z nich udělá mecenáše vědy

Hana a Dalimil Dvořákovi

Zprvu to bylo příjemné přilepšení k platu, postupně licenční příjmy za jejich podíl na vývoji léků proti viru HIV...

Nový typ zařízení: čelenka slibuje hluboký spánek díky vědeckému měření

Čelenka SmartSleep je podle Philipsu navržena tak, aby při spánku uživateli...

Philips ukázal čelenku, která má přinést lékařskou preciznost do kategorie zařízení na monitorování spánku. Jejich...

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku
Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají Češi, je pád do dluhové pasti. A může za to hlavně nedostatečná finanční gramotnost, na kterou se ve školách trochu zapomíná. Trénujte ji se svými dětmi už od předškolního věku a ušetříte jim tak v budoucím životě spoustu potíží. Kdy a jak můžete děti finančně vzdělávat?

Najdete na iDNES.cz