Co způsobilo vyhynutí dinosaurů? Vědci přišli s novými hypotézami

aktualizováno 
Obecně se má za to, že éře dinosaurů zasadil osudový úder pád asteroidu před zhruba 66 miliony let na konci křídy. Objevily se však dvě poměrně nové studie, které přistupují k problematice vyhynutí dinosaurů poněkud svérázně.

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s velkou pravděpodobností chybu: na snímku jsou zástupci skupiny pteranodontidů, která na konci křídy byla s velkou pravděpodobností vyhynulá. | foto: Donald E. Davis (volné dílo)

Skutečně kuriózní myšlenkou je hypotéza profesora psychologie a evoluční psychologie z Univerzity v Albany Gordona Gallupa a jeho bývalého studenta Michaela J. Fredericka, nyní působícího na Baltimorské univerzitě. Oba vědci, kteří mají k paleontologii poměrně daleko, se domnívají, že dinosaury vyhubily toxické rostliny.

To není nic nového, podobné myšlenky se objevují již od druhé poloviny 19. století. Gallup a Frederick však svoji argumentaci vylepšili o jeden psychologický prvek – dinosauři podle jejich názoru vyhynuli, protože nebyli schopní spojit si určitou chuť rostlinné potravy s naučenou averzí. Zkrátka se nedokázali přimět, aby jim chuť jedovatých rostlin připadla odporná, načež by se jim pro své vlastní dobro začali vyhýbat.

Na rozdíl například od současných krys, které jsou v tomto směru skutečnými mistry, býložraví dinosauři stále ve velkém pojídali jedem oplývající vegetaci a to se jim stalo osudným. Spolu s nimi postupně ubývalo i masožravých teropodů a nakonec, když před 66 miliony let dopadla planetka Chicxulub, jejich zbídačené a prořídlé populace neměly naději na obnovu početních stavů a postupně vyhynuly.

Provedené pokusy s ptáky a krokodýly ukázaly, že zatímco opeřenci si dokážou dobře spojit přinejmenším zrakové vjemy s nevhodným jídlem, krokodýli jsou na tom prakticky stejně, jako na tom údajně byli býložraví dinosauři. Je jim totiž prakticky jedno, v jaké kvalitě dostávají masitou potravu.

Tato hypotéza je sice zajímavým přínosem do problematiky, jen stěží však bude úspěšná. Býložraví dinosauři měli na adaptaci k novým typům rostlin desítky milionů let času a je velmi nepravděpodobné, že by jejich populace v globálním měřítku oslabil právě tento diskutabilní psychologický faktor.

Příliš velký úspěch

Další zajímavou hypotézu přinesla evoluční bioložka Ciara O’Donovanová z Univerzity v Readingu a její kolegové. Podle nich měl velký vliv na vyhynutí dinosaurů úbytek dinosauří biodiverzity.

Dinosauři se poprvé objevují v Jižní Americe v období pozdního triasu asi před 230 miliony let. Poté se velmi rychle šíří do dalších částí světa, v čemž jim pomáhá i fakt, že kontinenty jsou dosud spojeny v obří superkontinent Pangeu.Podle statistického modelu, použitého k rekonstrukci migračních cest dinosauřích populací, se tito tvorové šířili do světa rychlostí asi 1 000 kilometrů za milion let.

Relativně brzy obsadili prakticky všechna volná místa na pevninách naší planety a to ve svém důsledku zabránilo plynulému vzniku nových druhů. Nové druhy často potřebují být ve stadiu svého zrodu geograficky či jinak odděleny od mateřských, ale k tomu už vlivem zaplněných nik nemohlo příliš často docházet.

Ani v tomto případě neodmítají autoři studie zásadní roli impaktu z konce křídy, tvrdí však, že mu předcházel výrazný úbytek dinosauří biodiverzity i celkové početnosti dinosauřích jedinců. Důvodem mělo být právě toto příliš rychlé zaplnění vhodných prostředí. Dinosauři tak měli být doslova „příliš úspěšní na úkor svého vlastního dobra“.

Ani tato hypotéza však neposkytuje jasné odpovědi a navíc vychází z předpokladů, které jsou přinejmenším sporné. Například je jasné, že biodiverzita dinosauřích populací byla značně velká ještě v období pozdní křídy, kdy už nejméně 100 milionů let okupovali vhodná prostředí prakticky v globálním měřítku. Každopádně i tato hypotéza patří do dlouhého seznamu myšlenek snažících se přijít na kloub záhadě vyhynutí dinosaurů, které mají svůj počátek již kdesi v polovině 19. století.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Čína unesla část mezinárodního internetového provozu, chybou Nigerijců

Čínská vlajka před budovou firmy Google v Pekingu

V noci na dnešek se řada uživatelů ve Spojených státech i jinde musela vypořádat se nebývalým zpožděním služeb od...

Další z rubriky

Před 40 lety odstartoval Magion. My si na něj nedávno sáhli

Před čtyřiceti lety letěla do kosmu první československá družice Magion 1

V úterý 24. října 1978 odstartovala do kosmického prostoru první československá družice, 15 kilogramů vážící Magion....

První mezihvězdné těleso může být sluneční plachetnicí

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....

Najdete na iDNES.cz