Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co způsobilo vyhynutí dinosaurů? Vědci přišli s novými hypotézami

aktualizováno 
Obecně se má za to, že éře dinosaurů zasadil osudový úder pád asteroidu před zhruba 66 miliony let na konci křídy. Objevily se však dvě poměrně nové studie, které přistupují k problematice vyhynutí dinosaurů poněkud svérázně.

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s velkou pravděpodobností chybu: na snímku jsou zástupci skupiny pteranodontidů, která na konci křídy byla s velkou pravděpodobností vyhynulá. | foto: Donald E. Davis (volné dílo)

Skutečně kuriózní myšlenkou je hypotéza profesora psychologie a evoluční psychologie z Univerzity v Albany Gordona Gallupa a jeho bývalého studenta Michaela J. Fredericka, nyní působícího na Baltimorské univerzitě. Oba vědci, kteří mají k paleontologii poměrně daleko, se domnívají, že dinosaury vyhubily toxické rostliny.

To není nic nového, podobné myšlenky se objevují již od druhé poloviny 19. století. Gallup a Frederick však svoji argumentaci vylepšili o jeden psychologický prvek – dinosauři podle jejich názoru vyhynuli, protože nebyli schopní spojit si určitou chuť rostlinné potravy s naučenou averzí. Zkrátka se nedokázali přimět, aby jim chuť jedovatých rostlin připadla odporná, načež by se jim pro své vlastní dobro začali vyhýbat.

Na rozdíl například od současných krys, které jsou v tomto směru skutečnými mistry, býložraví dinosauři stále ve velkém pojídali jedem oplývající vegetaci a to se jim stalo osudným. Spolu s nimi postupně ubývalo i masožravých teropodů a nakonec, když před 66 miliony let dopadla planetka Chicxulub, jejich zbídačené a prořídlé populace neměly naději na obnovu početních stavů a postupně vyhynuly.

Provedené pokusy s ptáky a krokodýly ukázaly, že zatímco opeřenci si dokážou dobře spojit přinejmenším zrakové vjemy s nevhodným jídlem, krokodýli jsou na tom prakticky stejně, jako na tom údajně byli býložraví dinosauři. Je jim totiž prakticky jedno, v jaké kvalitě dostávají masitou potravu.

Tato hypotéza je sice zajímavým přínosem do problematiky, jen stěží však bude úspěšná. Býložraví dinosauři měli na adaptaci k novým typům rostlin desítky milionů let času a je velmi nepravděpodobné, že by jejich populace v globálním měřítku oslabil právě tento diskutabilní psychologický faktor.

Příliš velký úspěch

Další zajímavou hypotézu přinesla evoluční bioložka Ciara O’Donovanová z Univerzity v Readingu a její kolegové. Podle nich měl velký vliv na vyhynutí dinosaurů úbytek dinosauří biodiverzity.

Dinosauři se poprvé objevují v Jižní Americe v období pozdního triasu asi před 230 miliony let. Poté se velmi rychle šíří do dalších částí světa, v čemž jim pomáhá i fakt, že kontinenty jsou dosud spojeny v obří superkontinent Pangeu.Podle statistického modelu, použitého k rekonstrukci migračních cest dinosauřích populací, se tito tvorové šířili do světa rychlostí asi 1 000 kilometrů za milion let.

Relativně brzy obsadili prakticky všechna volná místa na pevninách naší planety a to ve svém důsledku zabránilo plynulému vzniku nových druhů. Nové druhy často potřebují být ve stadiu svého zrodu geograficky či jinak odděleny od mateřských, ale k tomu už vlivem zaplněných nik nemohlo příliš často docházet.

Ani v tomto případě neodmítají autoři studie zásadní roli impaktu z konce křídy, tvrdí však, že mu předcházel výrazný úbytek dinosauří biodiverzity i celkové početnosti dinosauřích jedinců. Důvodem mělo být právě toto příliš rychlé zaplnění vhodných prostředí. Dinosauři tak měli být doslova „příliš úspěšní na úkor svého vlastního dobra“.

Ani tato hypotéza však neposkytuje jasné odpovědi a navíc vychází z předpokladů, které jsou přinejmenším sporné. Například je jasné, že biodiverzita dinosauřích populací byla značně velká ještě v období pozdní křídy, kdy už nejméně 100 milionů let okupovali vhodná prostředí prakticky v globálním měřítku. Každopádně i tato hypotéza patří do dlouhého seznamu myšlenek snažících se přijít na kloub záhadě vyhynutí dinosaurů, které mají svůj počátek již kdesi v polovině 19. století.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:



Nejčtenější

Největší vzducholoď Zeppelin je v Praze. Podívejte se na přistání

Netradiční pohled se naskytl Pražanům i lidem, kteří bydlí mezi hlavním městem...

Netradiční pohled se dnes naskytl Pražanům i lidem v Česku, jimiž nad hlavami proletěla největší komerční vzducholoď...

Libeňský most nejde zachránit. Stavěli ho starou technologií, práci odbyli

Libeňský most

Nejde opravit tak, aby vydržel sto let, shodují se odborníci na mostní konstrukce a beton. Libeňský most je postaven...



Zaostalí Arabové měli strach ze vzdělaných židovských přistěhovalců

Demonstrace proti nové Bílé knize omezující židovskou migraci do Palestiny, 1939

Před 70 lety byl založen stát Izrael. Co vše tomuto aktu předcházelo, co vadilo Arabům na Židech vracejících se do své...

Vyrobili jsme paměť 1000krát rychlejší než je běžné, tvrdí český fyzik

Fyzik Tomáš Jungwirth v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (17. května 2018)

Skupina Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu vyrobila jako první na světě nový typ pamětí. Je tak rychlý, že by se...

Americká revoluce v námořním válčení. Připlouvá mořský dron Sea Hunter

Americký námořní dron Sea Hunter

Americká DARPA dokončila vývoj námořního dronu Sea Hunter. K jeho hlavním úkolům patří vyhledávání a sledování...

Další z rubriky

Učte děti programovat, radí expertka. Umělá inteligence je překvapivě stará

Anna Ukhanová (Google) se zabývá výzkumem umělé inteligence

Strojové učení pomáhá s překladem textu, rozpoznáváním řeči nebo vyhledáváním obrázků. Máme se bát umělé inteligence,...

Vyrobili jsme paměť 1000krát rychlejší než je běžné, tvrdí český fyzik

Fyzik Tomáš Jungwirth v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (17. května 2018)

Skupina Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu vyrobila jako první na světě nový typ pamětí. Je tak rychlý, že by se...

Poslední článek geniálního fyzika: Hawking zkusil vyřešit paradox multivesmíru

Poslední Hawkingův článek vyšel v časopise Journal of High Energy Physics

Vědecká studie, kterou odeslal Hawking deset dní před svou smrtí, nyní vyšla ve specializovaném vědeckém časopise. Ve...

Najdete na iDNES.cz