Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Už víme, co vybíjí nosaté asijské antilopy. Ale hlavní záhada trvá

aktualizováno 
Letos v květnu došlo ve stepích střední Asie k ekologické katastrofě neuvěřitelných rozměrů. Během zhruba dvou týdnů poumírala více než polovina všech antilop druhu sajga, které na Zemi v té chvíli žily. Na svědomí je mají bakterie, ale vědci stále netuší, jak se epidemie mohla tak rychle nastartovat.

Kazašská step během letošního května pokrytá těly uhynulých antilop | foto: Salem Garejev

Ve stepích Kazachstánu se letos v květnu odehrál „zločin“, který by jistě potrápil mozek kteréhokoliv ze slavných detektivů. Mezi 10. a 27. květnem zemřelo na několika oddělených lokalitách vzdálených od sebe zhruba 250 kilometrů nejméně 148 800 antilop sajga.

Co se stalo s...

V nepravidelné rubrice „Co se stalo s...“ přinášíme aktuální pohledy na události, objevy či lidi, kteří ve sdělovacích prostředcích zazářili, ale pak se z nich znovu vytratili.

Možná to bylo ještě více. „V počtu nejsou započítána mláďata, která obvykle vrhají antilopy po dvou až třech, takže si dokážete představit, že celkem jich zemřelo ještě podstatně více,“ řekl v e-mailovém rozhovoru Technetu britský biolog Richard Kock, který je členem týmů zkoumajících tuto ojedinělou událost. Navíc je výsledek založen jen na počtu nalezených zvířat a vědcům je jasné, že některá těla nepochybně zůstala neobjevena. Podle Kocka úřady odvedly velmi dobrou práci, ale problém byl tak veliký, že se nepochybně nepodařilo pokrýt vše.

Vzhledem k tomu, že antilop sajga je na světě zhruba 300 tisíc, zmizela ze zemského povrchu polovina celé populace druhu. Jak jsme psali v naší první zprávě, v postižených oblastech byla úmrtnost zvířat velmi blízko sto procentům (a možná i stoprocentní, to nevíme jistě), zatímco některé populace žijící o pár desítek či stovek kilometrů dále nebyly dotčeny vůbec.

Odborníci i díky shodě okolností a náhodné přítomnosti zahraničních týmů v Kazachstánu mohli začít na události reagovat poměrně rychle a provedli důkladnou kontrolu vzorku uhynulých zvířat. Pitva několika desítek antilop ukázala, že úmrtí měla na svědomí podle všeho bakterie Pasteurella multocida, která byla ve velkých množstvích přítomná v těle zhruba 90 procent zvířat. Velká část zvířat, zhruba dvě pětiny z těch zkoumaných, trpěla i další druhotnou komplikací v podobě infekce klostridiemi, tedy další infekční bakterií.

Sajga se svým nezaměnitelným filtrem a ohřívačem vzduchu v jednom

Sajga se svým nezaměnitelným filtrem a ohřívačem vzduchu v jednom

Ale to je jen část odpovědi: „Příčina smrti byla tedy nákaza oportunistickými bakteriemi, ale pořád nevím, co spustilo epidemii na tak rozsáhlém území v krátkém časovém období. Na tom pracujeme,“ řekl Richard Kock pro Technet. Obě zmiňované bakterie se v těle přežvýkavců vyskytují zcela běžně a rozhodně nejsou tak nebezpečné. A genetické testy neodhalily, že by šlo o nějaké výjimečné kmeny. Naopak šlo o zcela běžné varianty.

Kock zatím dokázal říci jen tolik, že vědci zkoumají zprávy o dalších podobných událostech z dob ještě sovětské minulosti, kdy zřejmě také došlo k podobným náhlým úmrtím celých stád. Bohužel, údaje jsou jen velmi přibližné. Odborníci se na místo dostávali obvykle až dlouho po událostech, počty uhynulých zvířat se jen hrubě odhadovaly a spolehlivé nejsou ani zprávy o příčinách úmrtí. V některých případech se uváděla slintavka a kulhavka, v jiných bakterie Pasteurella.

Vnucuje se tedy otázka, zda vymírání nezpůsobil nějaký faktor v prostředí, ale zatím není vůbec jasné, jaký by to mohl být. Sajgy se letos potýkaly s dlouhou a tuhou zimou, po které přišlo srážkově bohaté jaro. Step tak velmi rychle zezelenala. Ale to není samo o sobě nic tak neobvyklého, podobné podmínky se opakují relativně často. „Vraha“ se tedy podařilo dopadnout, ale vyšetřování pokračuje.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Jak ulovit patnáctku. Američané nabídli sto tisíc dolarů a marně čekali

MiG-15bis, se kterým ulétl severokorejský stíhač No Kum-sok do Jižní Koreje,...

Během korejské války chtěli Američané vypsáním vysoké finanční odměny zlákat některého z pilotů MiGu-15 k úletu na svou...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Další z rubriky

Tajemný satelit Zuma podle neoficiálních informací selhal

Ilustrace funkce záchranného systému lodi Dragon 2

Tajný satelit Zuma, vynesený raketou firmy SpaceX, zřejmě nefunguje, jak má.

Zapomněli jsme napsat: revoluce v hubnutí, EU vs. AI, homeopatie nefunguje

Co jsme v roce 2017 zapomněli napsat

V oblasti vědy a techniky se toho každý rok stane více, než o čem stihneme na Technet.cz napsat. Než rok 2017 skončí,...

Praha poprvé přivítá světový festival novodobých kutilů: Maker Faire

Maker Faire (San Mateo 2016)

Přijďte se podívat nebo i sami předvést. Festival Maker Faire je pro všechny. Poprvé v Česku se sejdou kutilové a...

Najdete na iDNES.cz