Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Schovat se nebylo kam. Dopad planetky před 66 miliony let zabíjel všude

aktualizováno 
Zkoumání zkamenělin z antarktické oblasti ukazuje, že dopad planetky, který patrně způsobil konec dinosaurů, velmi rychle pocítily ekosystémy po celé planetě. Před jejími přímými důsledky podle všeho nebylo úniku.

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s velkou pravděpodobností chybu: na snímku jsou zástupci skupiny pteranodontidů, která na konci křídy byla s velkou pravděpodobností vyhynulá. | foto: Donald E. Davis (volné dílo)

Jak jsme psali nedávno, po dopadu planetky, která podle uznávané hypotézy způsobila vymírání na konci křídy, se život vracel k původní rozmanitosti v různých částech světa různě rychle. Dokládalo to srovnání fosilních záznamů ze Severní a Jižní Ameriky.

Výsledky také naznačovaly, že devastace ekosystémů byla na severu i jihu značná, byť jižní část kontinentu (konkrétně Argentina) byla od epicentra výbuchu přece jen výrazně dále. Ani vzdálenost však tamní druhy nezachránila. A jak to bylo s druhy žijícími v podstatě na druhé straně planety?

Obecně se předpokládalo, že v podstatě platila přímá úměra „čím dál od místa dopadu, tím méně závažné následky.“ Vědci odhadovali, že například daleko na jihu možná ekosystémy netrpěly tolik a míra vymírání tam také nemusela být tak výrazná. Výzkum vědců z univerzity v Leedsu z letošního května ovšem ukazuje, že i v oblasti současné Antarktidy utrpěl život těžkou ránu. I tak daleko na jihu proběhla v relativně krátkém časovém úseku velmi intenzivní vlna vymírání, jehož stopy dnes dokážeme paleontologickým výzkumem zjistit.

Samozřejmě, výzkum nezpochybňuje, že v blízkosti místa dopadu asteroidu Chicxulub nebyly důsledky ještě horší - jen dokládá, jak hrozné byly i na odvrácené straně naší planety. Důsledky nebyly jen globální, byly zřejmě globálně drastické a pro velké a specializované živočichy tak jednoduše nebylo úniku. Nemohli se zřejmě zachránit ani na dalekém severu, ani na dalekém jihu, který měl být podle dřívějších předpokladů zasažen fyzikálními i následnými dlouhodobými účinky dopadu mnohem slaběji.

Výzkum publikovaný v časopise Nature Communications zahrnoval šest let trvající výzkum asi šesti tisícovek fosilií z antarktických hornin starých 69 až 65 milionů let. Materiál byl získán na Seymourově ostrově a představuje rozsáhlý a poměrně kompletní vzorek dávných ekosystémů v kritickém období přelomu křídy a paleogénu. Mezi fosiliemi najdeme širokou škálu druhů, od vodních mlžů žijících na mořském dně přes volně se vznášející obří hlavonožce (jako byl bizarní amonit rodu Diplomoceras) až po velké mořské plazy ze skupiny mosasauroidů.

Když vědci roztřídili získané fosilie podle jejich geologického stáří, okamžitě se objevil velmi nápadný trend – v době před 66 miliony let náhle mizí celých 65 až 70 % místních druhů. Tento zlom v početnosti a biodiverzitě organismů přesně koreluje s katastrofickou událostí zachycenou v usazeninách vrstvou vrstvou bohatou na iridium známou jako K-Pg (dříve K-T) rozhraní.

Dokládá tak, že k takřka okamžitému masovému vymírání došlo i takto daleko na jihu. Vymírání na konci křídy tedy bylo drastické a rychlé i v někdejší Antarktidě. Jak komentoval jeden z autorů zmíněné studie: „Náš výzkum ukázal, že v průběhu jednoho dne bylo všechno v pořádku - Antarktida měla prosperující a bohatá mořská společenstva, ale dalšího dne už nikoliv.“

V odborné literatuře se čas od času stále objevují konkurenční představy, podle kterých bylo ve skutečnosti vymírání na konci křídy pouze pozvolné, graduální. Jeho hlavní příčinou neměl být žádný kosmický vetřelec, ale spíše jen přirozené, byť velmi intenzivní, pozemské příčiny typu extrémně mohutné sopečné činnosti, výrazné výkyvy klimatu nebo změny ve výšce hladiny oceánů a s nimi související úbytek vhodných životních habitatů. Nicméně tento a další podobné výsledky věrohodnost takového vývoje událostí oslabují, protože se stále přesvědčivěji ukazuje, že na konci éry dinosaurů skutečně došlo ke katastrofě globálních rozměrů.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

28.11. Opravili jsme chybný titulek hlavní fotografie: nejsou na něm zástupci pokročilých azdarchidů (kteří na konci křídy ještě existovaly), nýbrž zástupci pteranodontidů (v té době už vyhynulí). Omyl vznikl v redakci, autorům i čtenářům se omlouváme.

Autor:



Nejčtenější

Ve SpaceX zřejmě udělali malou chybu, auto skutečně doletí skoro k Marsu

Tesla Rodadster Elona Muska ve vesmíru

Elektromobil Tesla Roadster, který miliardář Elon Musk poslal do vesmíru na raketě Falcon Heavy, zřejmě přece jen...

Neznali morseovku a zřítili se v ČSR. Tři týdny je komunisti zapírali

Zajatému pilotovi Krausovi byl na prohlídku zapůjčený nepříliš padnoucí civilní...

Měl to být obyčejný zkušební let. Němečtí piloti však kvůli špatné znalosti morseovky a neuvěřitelné shodě náhod...



Nejšťastnější americká stíhačka. Pilot ji opustil, a tak přistála sama

Convair F-106A Delta Dart

Před téměř půlstoletím se stal v americké Montaně zázrak. Z nebe se snesl na pšeničné pole proudový letoun, který byl...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

Apple HomePod ničí dřevěný nábytek. Dávejte ho jinam, radí výrobce

Takto dopadl povrch dřevěného nábytku při testu HomePodu magazínem Wirecutter.

S prvními zahraničními recenzemi a s prvními aktivními uživateli chytrého reproduktoru HomePod se ukázal jeden nečekaný...

Další z rubriky

Britští vědci objevili červenou „pastelku“ starou 10 tisíc let

Červený okrový oblázek „SC83 9366"  - detail

Britští archeologové našli okrové jílové oblázky, které byly zřejmě používány jako „pastelky“ na kreslení a barvení....

Můžete vyfotit jeden jediný atom běžný foťákem? Ano, jen se podívejte

Snímek zachycující jediný atom stroncia v tzv. iontové pasti. Atom je uprostřed...

Atomy jsou pouhým okem neviditelné, to víme všichni. Ale pokud je správně nasvítíte a připravíte pro ně vhodné...

V Indii někdo před 400 tisíci lety vyráběl lidské nástroje. Ale kdo?

Kamenné nástroje z lokality Attirampakkam. Ležely v nánosech na břehu místní...

Nálezy ze střední Indie ukazují, že zde někdo vyráběl kamenné nástroje typické pro moderního člověka. Ale ti na místo...

Najdete na iDNES.cz