Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel vynálezce čárového kódu. Laserem urychlil supermarket i nemocnici

  14:24aktualizováno  14:24
V požehnaném věku 91 let zemřel v neděli 9. prosince Norman Joseph Woodland. Před šedesáti lety získal patent na "klasifikační přístroj a metodu", které dnes známe jako čárový kód. Dožil se neuvěřitelného rozšíření svého vynálezu do všech myslitelných oblastí lidského počínání.

Norman Joseph Woodland (6. září 1921 - 9. prosince 2012) na archivním snímku z doby, kdy pracoval u IBM | foto: IBM

Woodland se svým spolužákem vymyslel metodu čárového kódu už koncem čtyřicátých let. V roce 1951 nastoupil u IBM, a teprve v této firmě se mu o dvacet let později povedlo dotáhnout svůj vynález k praktickému využití. Spolu s dalšími inženýry IBM byl letos za svou činnost odměněn místem v americké síni slávy, a dvacetl let předtím získal Národní technickou medaili.

"Můj otec byl úžasný, přátelský chlap, a vývoj čárového kódu ho neuvěřitelně bavil," vzpomíná jeho dcera Susan Woodlandová. "Rád mluvil s pokladními, ptal se jich, jak se jim se čtečkou pracuje a jestli je něco, co by ještě měl vylepšit." Podle ní byl otec perfekcionista. Přestože se účastnil i řady dalších projektů, mimo jiné i slavného projektu Manhattan, podle ní byla čtečka čárových kódů jeho srdci nejbližší.

Plážový písek a skautská morseovka

Během svých studií na Drexelově institutu ve Philadelphii zaslechl Woodlandův spolužák Bernard Silver zajímavý rozhovor. Šéf místního obchodního řetězce si stěžoval děkanovi fakulty na pracné sledování zboží a jeho načítání u pokladny. A jestli prý děkan nemá nějaké nadějné studenty, kteří by se na to podívali. Silver řekl o problému Woodlandovi, a společně se pustili do rozpracovávání řady různých metod a nápadů. "Otce vždycky bavilo přemýšlet o zajímavých problémech," dodává jeho dcera.

První Woodlandův nápad počítal s využítím neviditelného inkoustu, který by se objevil pod UV světlem. Spolu se Silverem vytvořili funkční prototyp, ale tisknout UV značky bylo příliš nákladné, inkoust byl navíc nestabilní. Woodland se rozhodl, že se do problému položí naplno. Odešel ze svojí učitelské pozice na univerzitě, vybral úspory a odjel k dědovi na slunečnou Floridu, aby měl na práci klid.

Čárový kód představuje častou inspiraci pro umělce

Čárový kód představuje častou inspiraci pro umělce

Právě floridský písek mu prý vnukl přelomový nápad. Kreslil prsty do písku a přemýšlel, jak využít geniální Morseův systém telegrafického kódování abecedy.

"Strčil jsem čtyři prsty do písku, a - nevím proč - zatáhl jsem směrem k sobě a nakreslil čtyři čáry. A povídám si: Páni! Tady mám čtyři čáry, a ty by mohly být tlusté nebo tenké, mohly by zastupovat tečky nebo čárky!"

Spolu se Silverem nápad rozpracovali do funkčního zařízení, které si patentovali v roce 1949, v roce 1952 jim byl patent přiznán. První čárové kódy, tak, jak je Woodland a Silver zamýšleli, se v principu podobaly těm dnešním. Pozdější koncepty připomínaly terče, šlo o soustředné kruhy. Ty se ale do praxe nedostaly.

Patent číslo 2612994 - Klasifikační zařízení a metoda
Patent číslo 2612994 - Klasifikační zařízení a metoda

Patent číslo 2612994 - Klasifikační zařízení a metoda. Nalevo ukázka kódů, napravo ukázka mechanického zpracování.

Dlouhá cesta do supermarketů

Od roku 1951 pracoval Woodland pro IBM a spolu se Silvermanem se snažili firmu přesvědčit, aby pracovala na přístroji pro supermarkety. To se ale ukázalo jako nevýhodné, a tak vynálezci svůj patent prodali společnosti Philco, a ta jej dále přeprodala společnosti RCA. Vynálezci tehdy inkasovali 15 tisíc dolarů, což se z dnešního pohledu jeví jako nepatrná částka.

Jako první se koncem padesátých let pokusily o komerční využití čárových kódů dráhy, konkrétně Asociace amerických železnic. Po více než patnácti letech pokusů nakonec od aplikace upustily. První úspěšnou aplikací čárových kódů tak možná uvedla do praxe ve spolupráci s Computer Identics firma General Motors, které čárové kódy umožnily přesné sledování součástek už v roce 1969.

Zdroje a odkazy

Mezitím se čárové kódy oklikou dostaly znovu k jejich tvůrci Normanu Woodlandovi. Firma IBM v roce 1971 rozpoznala potenciál čárového kódu, když viděla, že Národní asociace potravinových řetězců pracuje s firmou RCA na řešení pro pokladny. Povolali Woodlanda, aby se znovu vrátil ke své dvacet let staré práci.

Na projektu už Woodland nemohl spolupracovat se svým dávným kolegou ze studií, Silverman zahynul počátkem šedesátých let při autonehodě. Místo toho se stal členem nového týmu, se kterým vytvořil roku 1973 řešení firmy IBM - Universal Product Code.

Ve středu 26. června 1974 v 8:01 naskenovala pokladní Sharon Buchananová první čárový kód v historii, tedy naostro, za plného provozu. Byl to balíček žvýkaček Juicy Fruit za 67 centů. Dnes je vystavený v Národním muzeu americké historie.

Čárové kódy po celém světě

Od prvního pípnutí uteklo téměř padesát let. Norman Woodland byl svědkem toho, jak se jeho vynález rozšířil na všechny myslitelné nálepky. Slouží nejen k identifikaci zboží, ale také ke sledování balíků na poště, koordinaci práce v továrně, sledování krevní plazmy nebo vzorků v nemocnicích a laboratořích, kontrole kvality, ověřování dokladů a obecně ke zvýšení efektivity řady procesů, ve kterých je potřeba synchronizovat dění v reálném světě se světem digitálním.

Čárové kódy jsou klíčové pro koordinaci milionů zásilek a balíčků (zde zázemí

Čárové kódy jsou klíčové pro koordinaci milionů zásilek a balíčků (zde zázemí řetězce Sainsbury's)

V dnešní době známe přinejmenším desítky různých "odrůd" čárového kódu, včetně pokusů využít barvy, tvary nebo 2D zobrazení. Mezi nejznámější standardy patří QR kódy nebo Microsoft Tag. Ty nacházejí nové využití díky nástupu mobilních telefonů vybavených fotoaparáty a představují novou příležitost pro propojení fyzické reality a počítačového světa.

Čárový kód představuje častou inspiraci pro umělce

Čárový kód v populární kultuře

Čárový kód se stal symbolem digitálního světa, zosobňuje pronikání "číslovosti" do našeho chování, do interakce se světem. Někdy je používán i ke znázornění panoptikonu, tedy sledování mas "Velkým bratrem". Norman Woodland neměl v úmyslu nic z toho. Hledal způsob, jak usnadnit život běžným pokladním. A mimochodem se mu povedlo pokreslit svými čárami celý svět.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nývlt Václav: Smart Garden
V chytré zahrádce s chytrou půdou vypěstujete bylinky i ve sklepě

Berlín (Od zpravodajů Technet.cz) Pokud máte štěstí, bylinky si vypěstujete na zahradě či na balkoně. S „chytrou zahrádkou“ však můžete zahradničit i v kuchyni, na chodbě nebo ve sklepě -...  celý článek

Samořídící autobus VVO zde bohužel svou orientaci v prostoru nepředvedl.
Výstava světového formátu na Pražské tržnici: drony, VR, AI a budoucnost

Virtuální realita, umělá inteligence a mobilita budoucnosti - to byla hlavní lákadla technologického festivalu Future Port Prague, který se uskutečnil 7. září...  celý článek

Síla závodního dronu spočívá ve výkonném motoru a dobře zvolené vrtuli. Jan...
Sport budoucnosti, při kterém se ani nepohnete. Závody superrychlých dronů

Video, které uvidíte, není nijak zrychlené. Jde o reálný záznam toho, co před sebou v brýlích pro virtuální realitu vidí Jan Mittner, když se svým dronem létá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.