Většina vytištěných dokumentů, se kterými se dnes setkáváme, je vytvořena s využitím metod, které vyvinul Chester Carlson. Xerografie tvoří technologický základ kopírek, laserových tiskáren i digitálních produkčních tiskových strojů, které slouží pro tisk bankovních výpisů, reklamních zásilek, knih, plakátů, účtenek a dalších dokumentů. Spisovatel David Owen v Carlsonově biografii odhaduje, že jen za rok 2004 byly díky objevu xerografie a následným inovacím vytištěny přibližně 4 biliony stránek. Chester Carlson zemřel ve věku 62 let v roce 1968. V roce 1981 in memoriam uveden do americké Národní síně slávy vynálezců.
Jako chlapec trpěl Carlson naprostou chudobou, jeho rodina jeden čas žila v rozkládající se kůlně. Ve svých dvanácti letech se proto rozhodl, že musí chudobě utéct. A nejlepším způsobem podle něj byl vynález něčeho užitečného. Pro získání kvalitního vzdělání se Carlson zadlužil, ale podařilo se mu získat vysokoškolský diplom ve fyzice, a po studiu také práci asistenta patentového právníka. Tato práce s sebou nesla nutnost zpracování velkého množství dokumentů a vytváření jejich kopií. Prostředek pro snadné kopírování však nebyl k dispozici. Carlson proto začal experimentovat se elektrostatickým nábojem a fotovodivými materiály. Úspěch se dostavil 22. října 1938, ve svých 32 letech vytvořil Chester Carlson první xerografický obraz. Proces kopírování obrazu prostřednictvím změny vlastností elektrické vodivosti materiálu při osvícení získal jméno podle řeckých výrazů pro „suché“ a „psaní“.
Trvalo dalších dvacet let, než se na trh dostala první automatická černobílá xerografická kopírka, která vytvářela kopie s využitím běžného papíru. Nesla označení Xerox 914 a časopis Fortune ji označil za nejúspěšnější americký produkt historie. Za uvedením vynálezu do komerčního provozu stála společnost Haloid Company, která se v roce 1961 přejmenovala na Xerox.
